VYBERTE SI REGION

Pravý džem z ovoce: bolavá záda a hodiny na slunci

Jižní Morava /ANKETA/ – Nad košíkem nahnilých jahod z brněnské tržnice kroutila Silvie Nováková hlavou. „Kdyby lidé tady nebyli shnilí jako ty jahody, došli by si je sami nasbírat do brněnské jahodárny. My jsme tam byli a máme na rok postaráno o skvělou marmeládu ," řekla žena. Výhodou samosběrů je kromě ceny i to, že lidé se nemusí bát o jejich původ. A shnilé nedávají do košíku.

11.7.2013 1
SDÍLEJ:

Sběr jahod ve SkrbeniFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Na rodinné farmě Ovocnářství Buzrla v Moravském Žižkově na Břeclavsku sbírají lidé v červnu jahody, v červenci přichází na řadu třešně.

O samosběr je tam velký zájem. „Někdy je tu hlava na hlavě. Sbírají jednotlivci i rodiny s dětmi, potkáte tu lidi jakéhokoliv věku," řekla Blanka Hubáčková z Břeclavi. Do Moravského Žižkova jezdí na jahody už třetí rok. „Dřina je to sice děsná, děláte dlouho na slunci a máte bolavá záda, ale rozhodně se to vyplatí," zdůraznila.

Na většině míst mají jahody po sezóně. V Blansku pomalu přichází čas na samosběr rybízu, ve Strážovicích na Hodonínsku zase na meruňky.

Někteří pěstitelé ovšem od samosběru ustupují. „Jahody sice pěstujeme, ale už asi pět let samosběr neděláme. Zmenšili jsme plochu, na které pěstujeme. Ale především se nám to nevyplácelo, lidé byli navíc neukáznění, při pohybu v areálu nám ničili rostliny," uvedl Dušan Souček z podniku Lunga a Souček Zahrada Kyjov.

Podobné zkušenosti má i sadař Jan Krejčiřík z Velkých Pavlovic na Břeclavsku. Pěstuje meruňky. Jejich sezóna je sice na spadnutí, lidé se ale do Krejčiříkova sadu pravděpodobně nepodívají. „Se samosběrem jsem začal loni, ale letos s tím zase přestávám. Chodili sem lidé, kteří se ke stromům neumí chovat. Viditelně jim bylo jedno, jestli stromy budou plodit i dál. Dostávali se k meruňkám tak bezohledně, že klidně lámali větve. Sad letos otevřeme raději jen známým," upozornil.

Nezájem o třešně

Na Znojemsku po samosběrných místech pátrají zájemci marně. „O žádné společnosti, která by tuto službu nabízela, nevím. A o možnostech, které bývaly, například pronajmout si nějakou třešeň na vsi, a tu pak sklidit, už zase není zájem," uvedla ředitelka znojemské agrární komory Jana Balmbergerová.

Pomona z Těšetic na Znojemsku, jedna z předních ovocnářských firem, samosběr nenabízí. „Ani o tom neuvažujeme," sdělil ředitel Ivo Pokorný.

Tradiční možností samosběru bylo na Znojemsku česání ovoce z alejí u silnic. „Oproti minulosti těch, kdo si stromy pronajmou a očešou, ubylo, dnes je to už vzácnost," řekl Jaroslav Charvát ze znojemské oblasti krajské správy silnic.

Rozhovor o samosběrech s předsedou Ovocnářské unie České republiky Martinem Ludvíkem čtěte ve čtvrtečním Deníku Rovnost.

Autor: Anna Fajkusová, Redakce

ANKETA

Využíváte nabídek farem na samosběr?

ANO

32 %

NE

68 %

Hlasovalo: 25     Anketa byla ukončena

11.7.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Devatero originálních adventních trhů

S blížícími se Vánocemi zaplavují náměstí evropských měst stánky s rozmanitými vánočními dárky, dekoracemi i místními specialitami. Ne všechny adventní trhy ale nabízejí tu samou atmosféru. Vánoční atmosféra se dá zažít i za polárním kruhem, pod zemí či na vodě, zjistil hotelový vyhledávač trivago.cz.

Nazí brněnští veslaři nafotili kalendář. Třásli jsme se jak ratlíci, smáli se

Brno /FOTOGALERIE/ – Namísto pravidelného tréninku zapózovali před objektivy fotoaparátů. Veslaři z brněnského ČVK se svlékli při tvorbě týmového kalendáře s cílem rozšířit povědomí o tradičním jihomoravském klubu a zvýšit zájem o veslování.

Dvacet let v UNESCO. Lednicko-valtický areál je světovou pýchou

Břeclavsko – Vzala přítele za ruku a společně vyrazili vstříc procházce parkem u zámku v Lednici na Břeclavsku. Studentka gymnázia Hana Sýkorová se stala jedním z mnoha set tisíců lidí, kteří si pro strávení volného času vybrali Lednicko-valtický areál. „O víkendu v létě bývá plno, ale v listopadovém pátečním dopoledni je to lepší," řekla studentka k obrovskému zájmu turistů o celý areál. Místo s rozlohou přesahující 280 kilometrů čtverečních za posledních dvacet let rozkvetlo. V prosinci 1996 se stalo součástí Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO – organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies