VYBERTE SI REGION

Příjmení po svatbě? Slovácko se drží tradice, svoje si ženy nechávají výjimečně

Slovácko - Dříve příjmení sloužilo k pokračování mužského rodu. První případy, kdy si žena nechala své původní, se objevily ve městech.

9.7.2015 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Sochůrek Petr

Léto je hlavním obdobím svateb. Kromě příprav oslavy tohoto významného životního kroku budoucí manželé mají i další povinnosti. Musejí se rozhodnout, které příjmení si nechají. To už dnes není tak samozřejmé jako dříve. Lidé na Slovácku přesto zůstávají spíše konzervativní.

Nechat si po svatbě své příjmení se rozhodla například mluvčí hodonínského městského úřadu Barbora Turek Lahová. Současně ale používá i příjmení manželovo. „Dřív, když se holky vdávaly v osmnácti, tolik jim na tom nezáleželo. Já mám ovšem už za sebou nějaké publikace a práci pod svým rodným příjmením. Přišlo mi škoda to zahodit," vyjádřila se Lahová.

příjmení žen 2015
VESELÍ NAD MORAVOU:
- původní příjmení: 1
- zdvojené příjmení: 0

KYJOV:
- původní příjmení: 1
- zdvojené příjmení: 1

HODONÍN:
- původní příjmení: 1
- zdvojené příjmení: 0

Na Hodonínsku patří ovšem spíš mezi výjimky. Minulý rok si v Kyjově nechaly svoje příjmení jen tři ženy. Variantu užívat obě nezvolila ani jedna nevěsta.

Podobně tomu bylo na Veselsku, což potvrdila Hana Kortová z matriky ve Veselí nad Moravou. „V letošním roce si u nás nechala jedna žena svoje příjmení, ne ovšem rodné. Zdvojené příjmení nepožadoval zatím nikdo," uvedla Kortová.

Podle etnografky z Národního ústavu lidové kultury Petry Hrbáčové je na Slovácku zvyk brát si manželovo příjmení hluboce zakořeněný. „Aby si žena nechala svoje, u nás historicky nemá žádnou tradici. Jednalo se vždy o naprosté výjimky," upozornila Hrbáčová.

Ve městech se takové případy začaly objevovat poprvé ve dvacátém století. „Ovšem ve vesnickém kolektivu to bylo i v té době něco nemyslitelného," dodala etnografka.

Podobně se vyjádřila také studentka Kateřina Picková, která po svatbě přijala příjmení svého muže. „Přijde mi to jednodušší, protože už je to tak zavedené. Navíc se mi jméno mého současného partnera líbí víc," svěřila se.

Sociolingvistka Jana Valdrová tvrdí, že přejímání manželova jména odráží přetrvávající nerovnost mezi muži a ženami. „V naší společnosti je stále muž vnímán jako pokračovatel rodu," řekla Valdrová.

Ženy proto podle ní v této tradici pokračují automaticky. „Hlavní chybu vidím v tom, že se o tom vůbec nemluví a nepíše. Lidé nad tím nepřemýšlejí a neuvědomují si klady a zápory. Žena by měla zvážit, že její rod je stejně dobrý jako ten jejího muže. Tím, že si nechá původní příjmení, trvání svého rodu prodlužuje," sdělila sociolingvistka.

Objevují se také případy, kdy muž si vezme jméno manželky. To je ovšem na Hodonínsku rozšířené ještě méně. V Kyjově i v Hodoníně na matrice evidovali za poslední rok jen jeden takový sňatek.

Povinnost používat příjmení v českých zemích zavedla Marie Terezie v roce 1753. Už předtím ovšem lidé měli potřebu se nějak rozlišovat a pojmenovávat. Vytvářeli si proto přezdívky, které člověka charakterizovaly.

V době, kdy se rozšířilo křesťanství, byla oblíbená jména biblická. Důležitý krok potom udělal Josef II. Rozhodl, že příjmení bude dědičné. Od té doby se dědilo z otce na syna.

Ne vždy bylo ovšem důležité jen jméno muže. „Ve vesnicích se často stávalo, že třeba pět rodin mělo stejné příjmení. A bylo důležité je mezi sebou nějak rozlišit. Používaly se proto přezdívky. Ty někdy byly odvozené i od jména ženy v rodině," dodala etnografka Hrbáčová.

HANA NENIČKOVÁ

Autor: Redakce

9.7.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Mikuláš rozdával dobroty odvážným dětem na náměstí Svobody

Brno – Děti v centru Brna po roce opět přivítaly Mikuláše spolu s jejich pomocníky anděly a čerty, kteří dorazili na náměstí Svobody v pondělí krátce po setmění. „Akce začala na Zelném trhu, kde byl velký sraz Mikulášů. Odtud se spolu vydali na náměstí Svobody, kde farář Tomáš Koumal dětem vysvětlil třeba to, proč si svatého Mikuláše připomínáme," řekla mluvčí brněnského turistického informačního centra Gabriela Peringerová.

Na Orlí v nákupní galerii vyrostl Strom splněných přání

Brno – Malá Rozálie z Domova svaté Markéty pro matky a děti v tísni si přeje letos k Vánocům mluvícího medvídka. Splnit přání jí a dalším třiašedesáti dětem z tohoto domova mohou zájemci prostřednictvím Stromu splněných přání v Obchodní Galerii Orlí. „Lidé, kteří přicházejí do galerie, mohou přáníčko ze stromu vzít a zakoupit na jeho základě dárky dětem z rodin, které si je nemohou dovolit. Dárky pak přinesou zpět pod stromeček," uvedla vedoucí domova Monika Žewucká.

Sjezdovka u přehrady: pozemek stále chybí

Brno - Lyžařská sjezdovka snadno dostupná z Brna a sportovní vyžití pro děti a mládež versus snaha zachovat lesní porost v už tak přetížené rekreační oblasti v době boje se suchem. Podnikatel Pavel Trčala plánující vybudovat lyžařský areál na kopci Chochola nad Roklí u Brněnské přehrady a majitel pozemku Lesy České republiky ani více než rok od představení záměru nenašli společnou řeč. Brňané se tak sjezdovky u přehrady zatím nedočkají. Trčala se snaží získat podporu Brna i kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies