VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Průzkum: Zůstaneme bez pomoci, mají strach starší lidé

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Přestože by poslední roky svého života strávila většina Jihomoravanů nejraději doma, téměř čtvrtina z nich se obává, že se o ně ve stáří nebo tíživé sociální situaci nikdo z rodiny nebo známých nepostará. Vyplývá to z průzkumu společnosti Augur Consulting. Jihomoravský kraj proto hodlá i nadále dotacemi podporovat domácí hospicovou péči.

24.9.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Sejkora Jiří

Do průzkumu se zapojilo 650 obyvatel jižní Moravy žijících v různých obcích odlišné velikosti. „Mezi hlavní zjištění patřilo, že dvě třetiny dotázaných očekávají ve stáří nebo nepříznivé situaci pomoc nějaké sociální služby. Přesto si devět z deseti oslovených lidí přeje strávit poslední chvíle života doma," informoval ředitel společnosti Augur Consulting Marián Svoboda.

Nejschůdnější možností, jak splnit protichůdná přání Jihomoravanů, může být právě domácí hospicová péče. Vzrůstající zájem o ni potvrdila ředitelka brněnského Hospice svaté Alžběty Jana Balabánová.

Plné jsou podle ní kapacity lůžkového oddělení i terénních služeb. „V domácím hospici momentálně zdravotní sestry a lékaři pečují o třináct pacientů, pečovatelky pak o dalších třicet klientů. Na lůžkovém oddělení máme v současné době dvaadvacet pacientů. Některé žádosti do všech služeb musíme odmítat, většinou z kapacitních důvodů," informovala ředitelka Hospice svaté Alžběty v Brně.

Průzkum a stáří.

V souvislosti s tím plánují majitelky tohoto zařízení v budoucnu zrekonstruovat severní křídlo kláštera. „Chceme navýšit množství lůžek a vytvořit lepší zázemí pro pečovatelky působící v terénu. Přikoupíme také auta, abychom zrychlili dojezdnost po Brně i na vzdálenost do třiceti kilometrů v okolí tohoto města," upozornila ředitelka Balabánová.

Hospicové služby pro člena rodiny, který vyžaduje příliš náročnou péči, podle ní nejčastěji vyhledávají příbuzní. „Pokud rodina potřebuje pomoc s hygienou, nákupy a drobnějšími činnostmi, nabízíme terénní odlehčovací službu. V případě, že je nutné dotyčného ošetřovat, navštěvují ho lékaři. Jestliže se stav nemocného výrazně zhorší a rodina o něho už nemůže pečovat doma, nebo pacienta potřebují přeložit z jiného zdravotnického zařízení, nabízíme službu lůžkového hospice," popsala ředitelka brněnského hospice.

Podle krajského náměstka pro zdravotnictví a sociální věci Marka Šlapala využívalo v loňském roce domácí hospicovou péči pět set padesát lidí z jižní Moravy. „Loni jsme na její podporu uvolnili sedm milionů korun, letos deset. Dotace i kapacity chceme i nadále rozšiřovat," slíbil náměstek Šlapal.

Trvalého pobytu v sociálních zařízeních se někteří starší lidé obávají. „Měla bych hlavně strach z toho, jestli se tam o mě budou dobře starat. Je velké štěstí, že mám rodinu, která se mě snad jednou ujme," prohlásila například devětašedesátiletá Marie Pavelková z Brna.

Autor: Markéta Chumchalová, Eva Bártová

24.9.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME

Bez gólu i bodu. Kometa dostala na Spartě čtyři branky a odváží si porážku 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies