VYBERTE SI REGION

Půjčky měst. Brno dluží půlku svého rozpočtu

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Desetimiliardový roční rozpočet, pětimiliardové dluhy. Tak vypadá hospodaření brněnského magistrátu. Problémy s penězi nemá jen Brno, zadlužená je většina velkých měst na jihu Moravy. Od bank si půjčují především na investice, podle ekonomů je to správný přístup.

29.6.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

Brno v posledních letech svůj dluh snižuje. „Narostl především před rokem 2005 kvůli investicím do kolektorové sítě. Město má ale zdravou ekonomiku, což dokazuje hodnocení ratingových agentur. Se splácením dluhu nemáme problém, i díky přísným rozpočtovým pravid-lům," sdělil mluvčí magistrátu Pavel Žára.

Dostatek záruk

Přestože je dluh Brna v přepočtu na obyvatele jedním z nejvyšších v kraji, nemusí to být podle analytika společnosti Cyrrus Tomáše Menčíka problém. „Velká města nemají se splácením ani získáváním úvěrů potíže. Většinou totiž vlastní poměrně velký majetek, třeba různé nemovitosti. Když mají banky podobné záruky, ochotně jim půjčí," vysvětlil Menčík.

Zadluženost obcí sleduje ministerstvo financí. „Kritická úroveň zadlužení je pro každou obec individuální. Proto neexistuje žádný strop, který by tuto úroveň stanovoval. Do skutečných problémů se svou platební schopností se dostává jen zlomek obcí, řádově jde o jednotky," uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Přesto je zadlužení měst častým tématem sporů mezi zastupiteli. Například ve Znoj-mě vedení radnice viní ty minulé, že dluhy z předchozích let omezují rozvoj města. „Letos musíme zaplatit osmašedesát milionů korun, proto prodáváme byty," uvedl znojemský starosta Vlastimil Gabrhel.

Pro zvětšení klikněte.

Zcela bez dluhů je na jihu Moravy pouze Vyškov, který na investice využívá peníze z privatizace bytových domů. Podle ekonomů to však není nejlepší cesta. „Tento zdroj jednou vyschne. Pokud pak radnice bude řešit nějaké neplánované výdaje, musí si půjčit. A bez majetku, kterým může ručit, se banky budou zdráhat," řekl Menčík.

Půjčka kvůli Dyji

Jeden z nejnižších dluhů řeší Břeclavští. „Radnice si půjčila před sedmi lety na rekonstrukci a stavbu vodohospodářské infrastruktury v povodí Dyje," uvedla mluvčí města Eliška Windová.

Hodonín letos za splátky zaplatí osmatřicet milionů. „Je to o něco méně než loni. Peníze jsme dříve potřebovali například na stomilionovou rekonstrukci koupaliště," vysvětlil vedoucí hodonínského odboru ekonomiky a financí Marián Maňák.

Blansko dluží asi třiaosmdesát milionů korun. „Úvěr jsme použili na koupi hotelu Dukla nebo rekonstrukci koupaliště," uvedl tamní starosta Lubomír Toufar.

Vyškov bez ztráty? Díky bytům

Vyškov - Žádná kouzla. Nulovým zadlužením se Vyškov může pochlubit díky privatizaci bytových domů v devadesátých letech dvacátého století. Tvrdí to vyškovský starosta Karel Goldemund. Město si výhodu dokázalo udržet až do současnosti.

Vyškov tak na rozdíl od jiných měst v kraji zadlužení neřeší. „Není to ovšem zásluha současného vedení radnice, ale je to výsledek politiky devadesátých let. Tehdy se zprivatizoval bytový fond a z výtěžku se udělala jakási vnitřní banka města," vysvětlil Goldemund.

Upozornil ale, že i tento zdroj už pomalu vysychá. „Doby hojnosti jsou pryč, teď musíme zvažovat veškeré další výdaje. Určitou částku sice do fondu vracíme, přesto už jsme v situaci, kdy peníze hlavně ubývají," řekl.

Peníze z fondu měly sloužit na výdaje v oblasti bydlení. „Časem se původní účel rozprostřel, takže z fondu platíme i jiné investice," upřesnil starosta.

Špatné využití

To, že se z fondu platí i jiné investice, se některým politikům nelíbí. Například opoziční zastupitel Dalibor Valín dlouhodobě protestuje proti tomu, že peníze z něj šly na rekonstrukci Greplova domu na náměstí Československé armády. Náklady na opravy tam přesáhly sto milionů korun. „Kvůli tomu je teď fond v podstatě téměř na nule," upozornil Valín.

Vyškov se tak podle něj může brzy zadlužit. „Do fondu se sice peníze musejí zase vracet, ale ta návratnost je přibližně patnáct až dvacet let, a tak je otázkou, jaké investice ještě přijdou na řadu. Pokud budou smysluplné, dá se na případný dluh nahlížet jinak, než když půjde o nesmysly," dodal Valín.

Ilustrační fotoTerezín: každý dluží přes 17 tisíc

Terezín - Nejzadluženější obec na jihu Moravy. Tuto nálepku si vysloužil Terezín na Hodonínsku. V přepočtu na obyvatele tam každý dluží sedmnáct a půl tisíce korun. To vše kvůli nevýhodné smlouvě na půdní vestavbu radnice, kterou před několika lety podepsala bývalá starostka Miroslava Vykydalová.

Nedávno za to odešla od soudu s tříletou podmínkou. Kvůli splátkám musel Terezín už zdvojnásobit koeficient daně z nemovitosti. „Nicméně jsme v polovině roku a ze čtyřmilionového rozpočtu nám zbývá milion a čtvrt," posteskl si starosta Antonín Hanák.

Terezín ze svého rozpočtu splácí asi 1 200 000 korun ročně. Musí splatit ještě sedm milionů korun. To ale není všechno. „Po Novém roce nám přibyl nový odvod za byty, tedy vrácení dotace se stoprocentním penále. To dělá dohromady 3 600 000 korun. Zatím je ve splátkovém kalendáři stanovených osm set tisíc ročně," upozornil.

Terezínští si tak zažádali o prodloužení splátek. Potřebují totiž co nejdříve obnovit cestu Pod Sklepy, která je v havarijním stavu. Opravu si žádá i veřejné osvětlení. V dalších plánech je čistička odpadních vod a kanalizace. „V době, kdy splácíme milionové částky, si nemůžeme dovolit ani úvěr. Pokud nebude nějaká vůle aspoň nám prodloužit splátkový kalendář, tak se do větších investičních akcí můžeme pustit leda až v příštím desetiletí," dodal Hanák.

Autor: Jan Spěšný, Markéta Forró, Petr Turek

29.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies