Ovocnáři ze Starého Lískovce se starají o sto hektarů ovocných stromů. Mají převážně jabloně. Kromě nich také hrušky, meruňky, broskve a švestky. „Odkvetlé meruňky jsou ze značné části poškozené mrazem, u ostatních ovocných druhu se poškozeni teprve projeví a bude také záležet na dalším vývoji počasí. Je to k vzteku, protože obzvlášť letos kvetly meruňky hodně," potvrzuje Blaha, jehož podnik kromě prodeje ovoce vyrábí také džemy či mošty.

Velký problém ovocnářů kvůli mrazům potvrdil také ředitel jihomoravské agrární komory Jaromír Musil. „Velký problém je s ovocnými stromky, které aktuálně odkvétají. Úroda například meruněk je proto v některých případech v ohrožení. Vyhodnotit škody je zatím předčasné. Poškození záleží především na tom, v jaké vývojové fázi stromky jsou. Kvetoucí se ještě dají zachránit. Odkvetlé budou mít větší problém," nastínil Musil.

Nejsilnější mráz v kraji byl v noci na pondělí, kdy v některých oblastech klesly teploty na minus čtyři stupně. „Ohrožené budou zejména výsadby meruněk, broskví, švestek, třešní, višní a hrušní. Jabloně, které jsou hlavní ovocný druh, zatím nekvetou, takže by je mrazy neměly zatím ohrozit," utěšuje pěstitele aspoň částečně předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.

Odhadnout, jaké budou škody, mohou ovocnáři podle Ludvíka až po odeznění chladného počasí a odkvetení stromů. Ivo Pokorný z Pomony Těšetice na Znojemsku souhlasí. „Mrazy postihly také nás. Jaké je poškození ale zatím vyhodnotit nelze," vysvětluje Pokorný, jehož firma je největší producent jablek a meruňek i broskví v kraji.

Problémy po mrazech hlásí také vinaři na Břeclavsku. „Mrazy postihly třicet až padesát procent vyrašených vinic," vypočetl předseda okresní agrární komory Antonín Osička.

Oslovení vinaři potíže potvrdili. "Ve vinohradu zůstala zmrzlá rašící očka umístěná u země. Doufáme, že ještě obraší, ale už nebudou mít takovou vitalitu," prohlásil sklepmistr Sedleckých vín z Břeclavska Ctirad Králík k mladým sazenicím.
Potíže mají také na Vyškovsku. „Nevypadá to dobře. Mráz přišel začátkem týdne a trval dvě noci. Lístky vína narašily a nyní pomrzly. Dá se říct, že dobře dopadli jen ti, co mají pozdní odrůdy. Ty totiž ještě rašit nezačaly," popsal předseda Sdružení zámeckých vinařů Bučovicka Aleš Navrátil.

Kromě poškození měl mráz ještě další důsledek. „Naše vinohrady jsou bez poškození. Zastavil se ale jejich růst. Navíc se při tak velkém ochlazení množí škůdci," naznačil Petr Ilgner ze znojemského Vinařství Špalek. Jeho firma již čtvrtý rok razí cestu bio vinařství, proto je pro vinaře boj se škůdci zvlášť obtížný. Postřik totiž nemohou použít a například housenky sbírali před časem holýma rukama.

Problém mají také ve vinařství Réva Rakvice na Břeclavsku nebo vinařství Lechovice na Znojemsku. Tam jde až o čtyřicet procent poškození vinic. Podle všech pěstitelů je ale stále na vyhodnocení škod příliš brzy.

Kromě velkých pěstitelů následky pocítili i někteří drobní zahrádkáři. „Na zahradě mám dvě třešně a trochu se obávám, jestli budu mít letos nějakou úrodu," poznamenal Radim Kučera, který má zahradu v kolonii v brněnském Jundrově. Dodal, že chránit stromy před mrazem je velmi obtížné.

Ludvík s ním souhlasí. „Technická zařízení k ochraně sadů, například protimrazové závlahy, svíce či promíchávání vzduchu pomocí ventilátorů či vrtulníků, jsou velmi nákladná. Jejich účinnost je zároveň omezená, k závlahám je potřeba velký objem vody a zařízení k promíchávání vzduchu jsou účinná jen u mrazů do minus dvou stupňů Celsia," vyzdvihl Ludvík.

Podle odborníků musejí pěstitelé počítat s teplotami pod nulou i nadále. „Nejnižší noční teploty v noci na pátek klesnou až ke dvěma stupňům Celsia," upozornila meteoroložka Ivana Záluská.