Podle ekonomického analytika Michala Kozuba je jižní Morava pro nové investory lákavá svým zaměřením na informační a další moderní technologie. „Klíčové je, aby stát i region měl vytvořenou strategii pro práci s investory a měl jim co nabídnout. Tedy lokality, infrastrukturu, odpovídající zaměstnance," poznamenal odborník.

Větší plochy chybí

V Brně se na moderní technologie zaměřují společnosti v průmyslových zónách na Černovické terase nebo v Českém technologickém parku v Králově Poli. Vedení města jejich rozšiřování zatím neplánuje. „Významnější plochy už k dispozici nejsou. Spíš tu je prostor pro kancelářské stavby, třeba u Heršpické ulice," sdělil náměstek primátora Ladislav Macek.

Podle něj se může ještě rozšířit Černovická terasa, ovšem je zásadní postavit nový přivaděč z dálnice D1. „Projekt existuje už řadu let, ale je těžké odhadnout termín stavby. Přitom dálniční sjezd u letiště se stavěl jako provizorní. Bohužel někdy provizoria zastávají trvalou funkci. Plánovaný přivaděč pomůže dopravě nejen v průmyslové zóně, ale i dalším projektům, které v této oblasti mohou vzniknout," dodal Macek.

Řada pozemků na Černovické terase i v nedalekých Modřicích patří developerské společnosti CTP Invest. Se zájmem investorů je letos spokojená. „Spíš než nové firmy si nájemci rozšiřují provozy. Stěhují sem své pobočky z Nizozemska nebo Spojeného království. Letos jsme prodloužili na dalších deset let smlouvy se společnostmi Kollmorgen a Mergon. A firma Commscope nabere v Modřicích dvě stě zaměstnanců," řekl regionální ředitel společnosti Tomáš Budař.Pro zvětšení klikněte.

CTP Invest se s Brnem snažila letos přilákat do města americkou společnost Amazon. Podle Budaře krach jednání pověst brněnských průmyslových zón nepoškodil. „Neznamená to, že když politici odmítli Amazon, tak další firmy ztrácejí zájem," řekl.

Někde bez zájmu

Ne všechny zóny jsou ale úspěšné. Například o průmyslové zóně pro Znojmo představitelé města mluví už několik volebních období, výsledkem je ale jen vymezené území, které vystřídalo několik vlastníků. Žádný podnik se tam nepřistěhoval. „Ani teď nemá o místo nikdo zájem," řekla pouze mluvčí města Zuzana Pastrňáková. Bývalé vedení Znojma přitom uvažovalo, že v případě úspěšného startu výrobních firem v Krystal parku získá práci kolem tisícovky lidí.

Společnost, která areál nyní vlastní, pracuje na přivedení dalších sítí. Ředitelství silnic a dálnic schválilo přípojku k chystanému obchvatu. „O konkrétních investorech nyní nemůžeme hovořit. Stále zvažujeme, ke které variantě využití pozemků se připojíme," nastínila jednatelka firmy Dagmar Knoppová.

Ředitel Regionální rozvojové agentury jižní Moravy Gašpar: Blansko doplácí na problémy Blaty

Jižní Morava - Ředitel Regionální rozvojové agentury jižní Moravy Vladimír Gašpar upozorňuje, že kraj se zaměřuje především na inovace. Regionu to přináší dostatek míst pro technicky zaměřené vysokoškoláky. „V neposlední řadě také prestiž," zdůrazňuje Gašpar.

Jak jsou průmyslové zóny na jihu Moravy lákavé pro investory?

V porovnání se zbytkem České republiky jsme na tom poměrně slušně. Jediná průmyslová zóna, která potřebuje víc obsadit, je blanenská. Záměry města se totiž z dlouhodobého hlediska nenaplňují. Počítali tam s prostorem pro společnost Blata, ale ta se teď potýká s problémy s čínskou konkurencí.

Odlišují se nějak průmyslové zóny na jihu Moravy od takovýchto zón ve zbytku České republiky?

Jihomoravský kraj se zaměřuje na inovace. Dává přednost strojírenským firmám nebo informačním technologiím a chemickému průmyslu. Na rozdíl od jiných krajů tam nemají velkou podporu montovny.

Co takové zaměření Jihomoravskému kraji konkrétně přináší?

Například pracovní místa ve jmenovaných oblastech. Nebo zaměstnání vysokoškoláků a lidí s vyšším vzděláním. V neposlední řadě také prestiž.

Podepsal se na pověsti Jihomoravského kraje letošní neúspěch v jednání s americkou společností Amazon?

Pro Brno to samozřejmě není úplně ideální reklama, ale z hlediska pověsti jižní Moravy u investorů by to podle mě nemělo mít devastující vliv.

Architekt a urbanista Stuchlík: Přednost mají dostávat menší firmy

Jižní Morava - Napojení na železnici může v budoucnu podle architekta a urbanisty Aleše Stuchlíka hrát čím dál důležitější roli při stavbě průmyslových zón. „Dnes sice není tento způsob přepravy nejvyužívanější, ale to se může v budoucnu změnit," tvrdí.

Jsou brněnské průmyslové zóny dobře zasazené do zástavby?

Problém vidím u Černovické terasy v koncentraci mnoha pracovních míst na jednom místě. Firmy mají podobnou pracovní dobu, je problém zaměstnance přepravit hromadnou dopravou. Zároveň tam chybí slibovaný nájezd na D1. Dálnice je navíc zpoplatněná a spousta kamionů si hledá trasu okolní zástavbou, kde to odnášejí obyvatelé.

Podle čeho je vhodné vybírat místo pro průmyslovou zónu?

Základní věc je možnost přivedení železničních kolejí. Dnes sice není tento způsob přepravy nejvyužívanější, ale to se může v budoucnu změnit.

Se kterými problémy se setkávají menší města na jihu Moravy při výstavbě průmyslových zón?

Hlavně s hledáním kvalitního obsazení. Přednost dostávají velcí zaměstnavatelé. U nich ale hrozí, že když zkrachují, spousta lidí bude bez práce. Menší zaměstnavatelé jsou méně oblíbení, přitom se to může ukázat jako lepší možnost, protože nikdy nezkrachuje dvacet firem zároveň.

Jaký je rozdíl mezi zónami v Brně a dalších okresech?

Brno má vysokoškolsky vzdělané lidi a mělo by se zaměřit na vzdělanostní ekonomiku. Je tu víc pracovních příležitostí než obyvatel. Kraj by měl cílit na podporu výroby zejména v okrajových částech regionu.