VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rudické propadání ničí tuny strusky. Ochránci přírody chystají její odtěžení

Rudice – Desítky tun. Nebo ještě víc? V zalesněném údolí nedaleko Rudice leží na haldách obrovské množství strusky. Při vydatnějších deštích nebo oblevě se s vodou vyplavuje do podzemních chodeb, které postupně zanáší a ničí unikátní jeskynní systém Rudického propadání až k Býčí skále. Zástupci chráněné krajinné oblasti Moravský kras se snaží, aby struska z rezervace zmizela.

18.8.2016
SDÍLEJ:

V minulosti několik pokusů, jak pohybu strusky do podzemí zabránit, ztroskotalo. Dvě hrázky za přepadem, odkud tekla voda z čističky, místo strusky zachytávaly spíše kaly odpadních vod a velmi rychle se ucpaly.Foto: facebook

Nyní připravují projekt, jehož součástí je geologický průzkum a výběr nejvhodnější metody odtěžení strusky. „Projekt chceme mít hotový letos, tak abychom stihli podat žádost o dotace. Klíčové je zjistit, kolik strusky tam je a jakým způsobem ji dostat pryč. Kolik to bude stát, se dá před geologickým průzkumem těžko odhadnout. Jedná se o velké množství. Náklady na odtěžení se ale podle mě bude pohybovat v řádech milionů korun," řekl Blanenskému deníku Rovnost vedoucí Správy CHKO Moravský kras Leoš Štefka.

Ochránci přírody už nechali nedávno v lokalitě udělat předběžný orientační průzkum georadarem. Po něm má následovat geologický průzkum, který určí, kolik strusky se ve svazích před Rudickým propadáním skutečně nachází. „Potřebovali jsme vyzkoušet, zda nám průzkum georadarem přinese nějaká klíčová data, ohledně množství strusky ve svazích. A hlavně zda jeho použití má vůbec smysl i pro následný geologický průzkum. Lokalita se totiž nachází v přírodní rezervaci v těžko přístupném terénu, kde struska tvoří celé svahy a dostat tam techniku bude problém," uvedl další ze zástupců CHKO Moravský kras Antonín Tůma.

Co je to struska?
Struska je hrubozrnný materiál černého zabarvení s ostrými hranami a skelným leskem. Vzniká jako odpad při výrobě oceli, tavení a rafinaci kovů, spalování uhlí, různých odpadů, dřevní hmoty a spontánně při vývěru lávy.

Zdroj: www.strusky.cz

S výsledky je odborníci podle Štefky seznámí příští týden. Orientační průzkum prováděla firma Rudolfa Tenglera. „Georadarem jsme v této lokalitě zmonitorovali rozložení vrstev půdy a podloží v jednotlivých svazích. Ještě je do země potřeba udělat kontrolní sondy, které k vrstvám přiřadí, co se v nich skutečně nachází. Bez nich se jen georadarem množství strusky zjistit nedá," dodal muž.

V lesích nedaleko Rudice leží více než sto let staré dědictví po tavbě železa v tamní huti. Vyplavování strusky do podzemí měla na svědomí také přečištěná odpadní voda z rudické čističky, která od osmdesátých let minulého století údolím protékala.

Situace se nyní ale výrazně zlepšila, protože Rudice je už napojená na novou čistírnu odpadních vod v Jedovnicích. „Údolím tak už voda z čističky přes strusku neteče. Při silnějším dešti se tam ale může dostat část vody z dešťové kanalizace," řekl před časem rudický starosta Roman Šebela.

Ten je zároveň členem speleologické skupiny, která v Rudickém propadání stále bádá. „Struska je lehká a s větší vodou se lehce dostane do podzemí. Obrušuje stěny jeskyní a pozvolna zanáší chodby. V propadání jsou místa, kde se dříve dalo jet na člunech, a nyní se tam chodí pěšky," poznamenal.

V minulosti několik pokusů, jak pohybu strusky do podzemí zabránit, ztroskotalo. Dvě hrázky za přepadem, odkud tekla voda z čističky, místo strusky zachytávaly spíše kaly odpadních vod a velmi rychle se ucpaly. Účinné nebylo ani odtěžení části strusky u vpusti do propadání. „Pryč přišel jen nepatrný zlomek. Čtyřicet kubíků," řekl Leoš Štefka.

Masivnějšímu odtěžení bránilo to, že v těch místech vede sto let starý rudický vodovod. Ten je však již nyní odpojený.

Jeskynní systém Rudického propadání – Býčí skála v Moravském krasu je druhý nejdelší v Česku. Podzemní prostory jsou pro turisty běžně nepřístupné. Rudičtí jeskyňáři v nich však pořádají speleologické kur­zy.

Autor: Jan Charvát

18.8.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
2

Chcete lístky na Zbrojovku? Soutěžte s Deníkem Rovnost

Ilustrační foto.
2

Půldruhého roku povinných reflexních prvků? Ubylo usmrcených chodců

Káňa: V ruce jsem měl dva měsíce dráty

Brno - Bojovník je zpět. Hokejista brněnské Komety Jan Káňa na ledě většinou jezdí s elánem a nevypustí žádný souboj. Svou aktivitu musel na delší čas utlumit. Přesně po pěti měsících od zranění zápěstí si pak zahrál přípravný zápas proti Jihlavě, který Brňané vyhráli 3:1. „Tréninků už bylo hodně, určitě chci hrát a budu se snažit s rukou pracovat, aby byla dobrá,“ slíbil pětadvacetiletý útočník.

Kvůli horku v kraji lekly tisíce ryb

Jižní Morava - Nekvalitní voda a tisíce uhynulých ryb. To je bilance letošního léta v rybnících nejen na Brněnsku. Kromě extrémních veder a nedostatku vody bojovali rybáři se zamořením nádrží sinicemi.

AKTUALIZOVÁNO

Tři obdržené góly za šest minut. Zbrojovku stáhl výprask na dno tabulky

Olomouc, Brno /ANKETA/ – Už po čtrnácti minutách se pro fotbalisty Zbrojovky stala vidina bodového zisku na stadionu Olomouce prakticky utopickou záležitostí. Právě po tomto časovém úseku totiž Brňané prohrávali na hřišti prvoligového nováčka 0:3. Se stavem do konce utkání nepohnuli a po čtvrtém kole soutěže zůstávají na zisku jediného bodu.

V ulicích se objeví další básně o Brně. Nejsložitější je umísťování v centru

Brno – Co mají společného Cejl, Petrov, Obilní trh a hlavní nádraží? Všechna tato místa inspirovala básníky. Brněnské lokality opředené verši mapuje webový projekt Brno poetické. Do konce prázdnin přibude osm básní přímo v ulicích.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení