VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rudické propadání ničí tuny strusky. Ochránci přírody chystají její odtěžení

Rudice – Desítky tun. Nebo ještě víc? V zalesněném údolí nedaleko Rudice leží na haldách obrovské množství strusky. Při vydatnějších deštích nebo oblevě se s vodou vyplavuje do podzemních chodeb, které postupně zanáší a ničí unikátní jeskynní systém Rudického propadání až k Býčí skále. Zástupci chráněné krajinné oblasti Moravský kras se snaží, aby struska z rezervace zmizela.

18.8.2016
SDÍLEJ:

V minulosti několik pokusů, jak pohybu strusky do podzemí zabránit, ztroskotalo. Dvě hrázky za přepadem, odkud tekla voda z čističky, místo strusky zachytávaly spíše kaly odpadních vod a velmi rychle se ucpaly.Foto: facebook

Nyní připravují projekt, jehož součástí je geologický průzkum a výběr nejvhodnější metody odtěžení strusky. „Projekt chceme mít hotový letos, tak abychom stihli podat žádost o dotace. Klíčové je zjistit, kolik strusky tam je a jakým způsobem ji dostat pryč. Kolik to bude stát, se dá před geologickým průzkumem těžko odhadnout. Jedná se o velké množství. Náklady na odtěžení se ale podle mě bude pohybovat v řádech milionů korun," řekl Blanenskému deníku Rovnost vedoucí Správy CHKO Moravský kras Leoš Štefka.

Ochránci přírody už nechali nedávno v lokalitě udělat předběžný orientační průzkum georadarem. Po něm má následovat geologický průzkum, který určí, kolik strusky se ve svazích před Rudickým propadáním skutečně nachází. „Potřebovali jsme vyzkoušet, zda nám průzkum georadarem přinese nějaká klíčová data, ohledně množství strusky ve svazích. A hlavně zda jeho použití má vůbec smysl i pro následný geologický průzkum. Lokalita se totiž nachází v přírodní rezervaci v těžko přístupném terénu, kde struska tvoří celé svahy a dostat tam techniku bude problém," uvedl další ze zástupců CHKO Moravský kras Antonín Tůma.

Co je to struska?
Struska je hrubozrnný materiál černého zabarvení s ostrými hranami a skelným leskem. Vzniká jako odpad při výrobě oceli, tavení a rafinaci kovů, spalování uhlí, různých odpadů, dřevní hmoty a spontánně při vývěru lávy.

Zdroj: www.strusky.cz

S výsledky je odborníci podle Štefky seznámí příští týden. Orientační průzkum prováděla firma Rudolfa Tenglera. „Georadarem jsme v této lokalitě zmonitorovali rozložení vrstev půdy a podloží v jednotlivých svazích. Ještě je do země potřeba udělat kontrolní sondy, které k vrstvám přiřadí, co se v nich skutečně nachází. Bez nich se jen georadarem množství strusky zjistit nedá," dodal muž.

V lesích nedaleko Rudice leží více než sto let staré dědictví po tavbě železa v tamní huti. Vyplavování strusky do podzemí měla na svědomí také přečištěná odpadní voda z rudické čističky, která od osmdesátých let minulého století údolím protékala.

Situace se nyní ale výrazně zlepšila, protože Rudice je už napojená na novou čistírnu odpadních vod v Jedovnicích. „Údolím tak už voda z čističky přes strusku neteče. Při silnějším dešti se tam ale může dostat část vody z dešťové kanalizace," řekl před časem rudický starosta Roman Šebela.

Ten je zároveň členem speleologické skupiny, která v Rudickém propadání stále bádá. „Struska je lehká a s větší vodou se lehce dostane do podzemí. Obrušuje stěny jeskyní a pozvolna zanáší chodby. V propadání jsou místa, kde se dříve dalo jet na člunech, a nyní se tam chodí pěšky," poznamenal.

V minulosti několik pokusů, jak pohybu strusky do podzemí zabránit, ztroskotalo. Dvě hrázky za přepadem, odkud tekla voda z čističky, místo strusky zachytávaly spíše kaly odpadních vod a velmi rychle se ucpaly. Účinné nebylo ani odtěžení části strusky u vpusti do propadání. „Pryč přišel jen nepatrný zlomek. Čtyřicet kubíků," řekl Leoš Štefka.

Masivnějšímu odtěžení bránilo to, že v těch místech vede sto let starý rudický vodovod. Ten je však již nyní odpojený.

Jeskynní systém Rudického propadání – Býčí skála v Moravském krasu je druhý nejdelší v Česku. Podzemní prostory jsou pro turisty běžně nepřístupné. Rudičtí jeskyňáři v nich však pořádají speleologické kur­zy.

Autor: Jan Charvát

18.8.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Smrtelná nehoda. Motorkář v protisměru se srazil s odbočujícím autem

Monika Smetanová už šest let dohlíží na volby jako členka okrskové volební komise.

Za zamčenými dveřmi? Počítání hlasů si navzájem hlídáme, říká členka komise

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Tabla prvňáčků: představíme ZŠ v Nesovicích, Ostrovačicích, Zbýšově a Tišnově

Jižní Morava – Spolu se začátkem nového školního roku odstartoval ojedinělý projekt Deníku, který má ambice stát se stejně oblíbeným a úspěšným, jako jsou například Miminka – pravidelné série fotografií novorozeňat z českých porodnic. Seriál s fotkami prvňáčků najdete vždy ve středečním tištěném vydání Deníku Rovnost.

Video politologů z Masarykovy univerzity varuje před volbou populistů

Brno /VIDEO/ – Před volbou populistických uskupení varují od začátku volebního týdne politologové z Katedry politologie Fakulty Sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Vydali video, v němž vysvětlují, jak poznat populismus.

Káceli stromy bez povolení. Firma uznala chybu, v Židenicích už zasadila nové

Brno – Přišli s motorovými pilami a zůstaly po nich jen pařezy. Firma Astra Lednice, která kvůli plánované opravě plynovodu letos v březnu bez potřebných povolení vykácela patnáct vzrostlých stromů ve dvou židenických ulicích, dodatečně napravuje chybu. Již minulý týden v ulici Kamenačky musela vysázet nové stromky i keře. Navíc zaplatí i pokutu několik desítek tisíc korun.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení