Zoufá si například majitel Kovošrotu Blansko Martin Lukášek. „Od prvního března, tedy od doby, kdy nařízení vstoupilo v platnost, nám zákazníků ubylo o padesát procent a stejně tak poklesly i výnosy. Jestli to takhle půjde dál, tak to tady budu muset zavřít. Slyšel jsem, že některé sběrny v České republice to již vyhláška donutila udělat. Přitom za autobaterie a katalyzátory lze vyplatit i hotovost. Celé je to postavené na hlavu," míní Lukášek.

Některé zákazníky podle něj odradilo, že nemohou dostávat peníze na ruku. „Třeba své číslo účtu nechtějí sdělovat, protože mají strach. Pro důchodce, kteří obracejí každou korunu, již není výhodné chodit do sběren. Přestala ke mně chodit například jedna starší paní, která koncem měsíce netrpělivě čekala na důchod. Vykupoval jsem od ní kabely ze staré pračky nebo lampičky. Dal jsem jí třeba sedmdesát korun, nyní bych jí musel strhnout peníze za složenku, protože účet nemá," vysvětlil Lukášek.

Ministerstvo životního prostředí se ale hájí tím, že cílem vyhlášky je odradit zloděje kovů. „Spousta z nich již nebude krást pod vidinou rychlého výdělku. Navíc nám to umožní lepší kontrolu a docílíme toho, že se nepoctivé sběrny budou zavírat," okomentovala mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

Lukášek to ale vidí jinak. Cílem vyhlášky je podle něj zruinovat majitele sběren. „Jde jim o to, aby lidé vozili kovy zdarma do sběren, které zřizují města a obce. Ale na to se jim většina lidí vykašle a budou je házet do lesů. Na ministerstvu pak budou plakat. Zloději budou krást dál, zaměří se třeba na vykrádání aut," míní Lukášek.

Podobně to vidí i jednatel společnosti Šrot Gebeshuber Jiří Kelbl, která sídlí v Dolní Lhotě. Podle něj jde ministerstvu o to, aby lidé neprodávali kovy sběrnám.

Cílem podle jeho slov je, aby města a obce mohly brát od lidí železo zdarma. „Zřizují sběrné dvory, protože vědí, že se v nich točí velké peníze," sdělil Kelbl. Společnost má nyní také o polovinu zákazníků méně. „Někteří lidé nemají důvěru k převodům na účet. Snad si na nový systém časem zvyknou. Bohužel nám teď výrazně narostla administrativní zátěž," posteskl si Kelbl.

Podle Davida Janíčka, který má ve společnosti AZ Dřevokov v Rájci-Jestřebí na starosti výkup železa a barevných kovů, si spousta lidí myslí, že sběrny již železo nevykupují. „Některá média totiž psala zkreslené informace. Zákazníci si začali myslet, že mnohé sběrny již nefungují. Pak se divili, když jsme jim řekli, že jim pouze nemůžeme za zboží zaplatit v hotovosti. I k nám chodí o padesát procent zákazníků méně," vysvětlil Janíček.

Podle Roubíčkové je na hodnocení účinnosti vyhlášky ještě příliš brzo. „Potřebujeme na to minimálně tři měsíce. Budou nás mimo jiné zajímat konkrétní čísla od policie," uvedla. Sběrny však ministerstvu hlásí propad tržeb. „Ještě v únoru je měly obrovské, protože mnozí lidé už o chystaném nařízení věděli, a tak do sběren mířili v hojnějším počtu. V březnu se to ale výrazně zhoršilo," popsala Roubíčková.

Zdůraznila také, že ministerstvo o zrušení vyhlášky neuvažuje. Naopak ji plánuje ještě posílit. „Nařízení budou posuzovat i jiné rezorty a do měsíce o něm bude jednat vláda. Cílem bude zpřehlednit konkrétní pravidla od kontroly až po prevenci," popsala mluvčí.

Majitel blanenského Kovošrotu Arnoštov Antonín Vaněk s vyhláškou problém nemá. Jemu naopak vyhovuje. Na odliv zákazníků si na rozdíl od některých svých kolegů nestěžuje. „Klientů chodí stále stejně. Dříve jsme mívali v kase velkou hotovost, i třicet nebo čtyřicet tisíc. Večer tady býval sám jeden člověk, již dvakrát nás vyloupili. Takže tohle řešení nás zbavilo rizika," uvedl Vaněk.

Přesto ale podle něj opatření diskriminuje zákazníky, kteří se nemohou svobodně rozhodnout, jakým způsobem svůj majetek zpeněží. „Vyhláška tak porušuje zákon i ústavu. Ve sběrnách se protočí pětasedmdesát miliard korun ročně. A mocným lidem jde o to, aby alespoň část těchto peněz mohli mít. Proto chtějí některé podnikatele zlikvidovat," míní Vaněk.