VYBERTE SI REGION

Sebevražd bylo nejvíc za dvacet let. Lidé je berou jako východisko z nouze

Jižní Morava – Nejvyšší počet sebevražd za posledních dvacet let spáchali Jihomoravané loni. Výsledky v úterý zveřejnil Český statistický úřad. Podle něj dobrovolně ukončilo svůj život víc než jedno a půl procenta z jedenácti a půl tisíce zemřelých, tedy 183 osob.

16.7.2014 18
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

„S výjimkou psychicky nemocných berou lidé sebevraždu mnohdy jako jediné východisko z nouze. Může být formou útěku, kdy už neví, kudy kam," sdělil psychoterapeut Aleš Aujezký.

Za posledních deset let spáchalo v Jihomoravském kraji sebevraždu téměř patnáct set lidí. I přes to, že je tento počet čtvrtý nejvyšší mezi kraji, v přepočtu na sto tisíc obyvatel je po Vysočině druhý nejnižší v České republice. V předchozím desetiletí se rozhodlo dobrovolně odejít o sto dvacet Jihomoravanů méně.

V posledních čtyřech letech sebevrahů po desítkách přibývá. „Jedním z faktorů může být vývoj společnosti, která je na jednotlivce stále víc nemilosrdná a klade na ně pořád vyšší nároky," řekl Aujezký.

Nejčastěji si život z vlastní vůle berou muži, a to téměř v osmdesáti procentech případů dobrovolných smrtí. V posledním desetiletí zemřelo vlastním přičiněním 1230 mužů a přes dvě stě třicet žen. „Ženy berou v úvahu i jiné faktory, než svůj psychický stav. Především rodinu a děti. Sice trpí depresemi častěji než muži, ale také častěji vyhledávají pomoc," řekla klinická psycholožka a psychoterapeutka Zuzana Spurná.

Podle ní muži více dusí své problémy v sobě, a pak sahají po krajním řešení. „Pokud se k tomuto činu rozhodnou, volí muži způsoby, které mají okamžitý a nezvratný účinek. U žen se vyskytují spíše nedokonané pokusy o vraždu, kterými volají o pomoc," dodala Spurná.

Od roku 2004 ukončilo svůj život téměř šedesát procent lidí oběšením. „Po oběšení je nejčastějším způsobem sebevraždy otrava a zastřelení," řekl Karel Adam z Krajské správy Českého statistického úřadu.

Na jižní Moravě lidé často končí svůj život v propasti Macocha v Moravském krasu. Od minulého roku tam zemřelo pět lidí. „Bohužel zabezpečit Macochu tak, aby se takové případy nestávaly, není technicky možné," sdělil Brněnskému deníku Rovnost vedoucí Punkevních jeskyní Hynek Pavelka, když před týdnem skočil do propasti čtyřiapadesátiletý muž.

Právě lidé ve věku od šestačtyřiceti do pětapadesáti let volí sebevraždu nejčastěji. Tato věková skupina tvoří dvaadvacet procent sebevrahů. Následují lidé nad šedesát let, a poté lidé mezi šestatřiceti a pětačtyřiceti.

TEREZA KOLÁŘÍKOVÁ

Autor: Redakce

Řešili jste někdy vážnější psychologické problémy?

ANO

72 %

NE

28 %

Hlasovalo: 90

Anketa byla ukončena

16.7.2014 VSTUP DO DISKUSE 18
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Ples jako Brno 2017 v brněnské Fait Gallery.
81

Ples jako Brno: Gejzír nápadů, hodnotí celebrity

O oblékání mrtvých není zájem, komentuje novelu majitel pohřební služby

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Větší kontrola pohřebních služeb, důstojnější zacházení s mrtvými a ve výsledku větší komfort pozůstalých. Politici si od novely zákona o pohřebnictví slibují velké zlepšení. Podle majitele brněnské pohřební služby Pavla Cajzla jsou změny nadbytečné. „Většina věcí je jenom o domluvě, není třeba, aby je určoval zákon," vysvětlil majitel pohřební služby Cajzl.

Tankodrom? Opravy rozbitých silnic nižších tříd spolknou téměř dvě miliardy

Brněnsko /INFOGRAFIKA/ – Na lepší cestování bez nekonečného nadskakování auta se mohou těšit v okolí Brna. Silničáři se totiž v březnu pustí do oprav osmnácti kilometrů silnic druhých a třetích tříd. Za spravení sedmi úseků dají 765 milionů korun. Celkem v Jihomoravském kraji investují skoro dvě miliardy.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies