VYBERTE SI REGION

Sezona jeskyní začíná. Láká na nové okruhy i prohlídku s baterkami

Jižní Morava - V sobotu se na jižní Moravě otevře všech šest veřejných jeskyní, kam lidé chodí s průvodcem. Turisté se mohou těšit na nový okruh ve Sloupsko-šošůvských jeskyních i netradiční okruh při baterkách. Mezi krápníky se vrátí také koncerty a světelná animace. Letos mají nádech jihoamerických rytmů. Několikrát se turistům otevře i běžně nepřístupná Býčí skála nebo Ledové sluje na Znojemsku.

30.3.2012
SDÍLEJ:

Punkevní jeskyně.Foto: Petr Zajíček

Všech šest veřejných jeskyní na jižní Moravě, do kterých se chodí s průvodcem, se v sobotu otevřelo lidem. Začíná sezona.

Pět z nich Kateřinská, Punkevní jeskyně, Balcarka, Sloupsko-šošůvské jeskyně a Výpustek leží v Moravském krasu. Šestou je jeskyně Na Turoldu na Břeclavsku. „Tam je ale přístupných jen tři sta metrů z celkových tří kilometrů,“ uvedl jeskyňář Jiří Kolařík.

Správci jeskyní připravili pro návštěvníky mnoho zajímavých akcí. „Například mezinárodní putovní festival Cave beat 2012, který navazuje na benefiční koncertní pouť Did-geridoo v jeskyni 2011,“ sdělil ředitel Správy jeskyní České republiky Jaroslav Hromas. Letošní festival je zaměřený na multižánrovou akustickou hudbu a zpěv. Akci zahájí 14. dubna koncert v jeskyni Výpustek.

Hudba u krápníků

Patnáctým rokem se letos uskuteční i hudební festival Čarovné tóny Macochy. Koncerty v Punkevních jeskyních spojí hudbu a světelnou animaci. Letošní festival má nádech brazilských, kubánských a bolivijských rytmů.

Sloupsko-šošůvské jeskyně připravují exkurze do spodního patra s názvem Po stopách Jindřicha Wankela. Ten v devatenáctém století mapoval jeskyně v Moravském krasu. „Tři tradiční okruhy letos rozšíříme také o historický prohlídkový okruh a trasu při baterkách,“ uvedl vedoucí Správy jeskyní Moravského krasu Jiří Hebelka. Při těchto prohlídkách budou průvodci v dobových kostýmech hrát objevitele jeskyní a vyprávět o jejich historii.

Punkevní jeskyně lákají na tradiční prohlídky s plavbou po říčce Punkvě. Kvůli velkému zájmu se mají větší skupiny i letos objednat předem.

Pohádkové jezírko v Punkevních jeskyních
Pohádkové jezírko v Punkevních jeskyních

Některé další jihomoravské jeskyně jsou přístupné nepravidelně. „Například v Býčí skále, ve které provádí výzkum členové České speleologické společnosti, se budou první tři květnové víkendy konat dny otevřených dveří,“ informoval Hromas. Zájemci mohou navštívit vybrané části nezpřístupněného jeskynního systému.

O tom, že by se lidem otevřely další jeskyně, se podle Hromase neuvažuje. „Současný stav je podle mě pro ukázku tohoto pozoruhodného přírodního fenoménu dostačující,“ uvedl Hromas. Každé zpřístupnění je podle něj zásahem do přirozeného stavu jeskyně a neobejde se bez nevratného poškození.

Dodal, že raději než zpřístupňování nových míst pracovníci Správy jeskyní České republiky věnují hledání nových úhlů pohledu na již zpřístupněné jeskyně. „Snažíme se nepředstavovat návštěvníkům jen atraktivní krápníkovou výzdobu, ale i informace o historii jeskyní a jejich úloze při vývoji krajiny a lidské kultury. Zařazujeme i různé zážitkové aktivity, jako právě prohlídku jeskyní s baterkami,“ vysvětlil.

Třetina cizinců

Statistiky návštěvnosti už několik let ukazují, že o Moravský kras mají velký zájem cizinci i lidé z Česka. „Jeskyněmi Moravského krasu loni prošlo přes tři sta tisíc návštěvníků. Téměř třetinu tvořili zahraniční turisté,“ sdělil Hebelka.

Většina jeskyní na jižní Moravě je krasového původu. Vytvořila je voda ve vápencích. Podle Hromase se Jihomoravané mohou setkat i s několika pseudokrasovými jeskyněmi, které vznikají řícením, sesuvy či propady v různých typech hornin.

Například na Blanensku je několik takových jeskyní v písčitých usazeninách. „Pro vědu jsou pozoruhodné pseudokrasové rozsedlinové a puklinové jeskyně Ledové sluje u Vranova nad Dyjí. Drobné propasti a jeskyně jsou tam rozloženy v několika patrech nad sebou,“ popsal sluje Hromas.

Lidé do nich ale většinou nesmí. „Každý rok tam zaznamenáme drobná skalní zřícení. Navíc mezi sutěmi a skalními puklinami musí chodec pozorně vážit každý krok,“ varoval Jan Kos ze Správy národního parku Podyjí. Dodal, že správa do slují organizuje příležitostné vycházky.

KAM A ZA KOLIK?

KATEŘINSKÁ JESKYNĚ. Leží u Blanska. Vstupné: plné 80 Kč, důchodci 60 Kč, děti, studenti, ZTP 40 Kč. Zpřístupněná v roce 1910.

PUNKEVNÍ JESKYNĚ. Leží u Blanska. Vstupné 170/150/80 Kč. Zpřístupněná v roce 1914, plavba od roku 1933.

BALCARKA. Leží u Ostrova u Macochy. Vstupné 100/80/50 Kč. Zpřístupněná v roce 1925.

SLOUPSKO-ŠOŠŮVSKÉ JESKYNĚ. Leží u Sloupu. Vstupné 100 Kč, 80 Kč, 50 Kč. Zpřístupněné v roce 1881.

VÝPUSTEK. Leží u Křtin. Vstupné: 110/90/50 Kč. Zpřístupněná v roce 2007.

TUROLD. Leží u Mikulova. Vstupné: 80/60/40 Kč. Zpřístupněná 195768 a v roce 2004.

Bez vybavení hrozí pád do puklin, říká speleolog Motyčka

Jižní Morava - Z dvanácti stovek jeskyní na jižní Moravě je přístupných jen šest. „Lidé ale chodí i do těch ostatních, kde nejsou prohlídky s průvodci,“ říká předseda České speleologické společnosti Zdeněk Motyčka.

Je na jeskyních poznat, když do nich chodí lidé?

Ano, mění jejich klima. Že by návštěvníci ale jeskyně nějak záměrně ničili, třeba lámali krápníky, to si nemyslím. Ve zpřístupněných jeskyních jsou navíc betonové chodníky a zábrany.

Ovlivňují nějak prostředí i jeskyňáři?

Záleží na tom, co zkoumají. Pokud se zrovna nesnaží prokopat do nějaké nové jeskyně, je jejich vliv minimální.

Chodí lidé i do nepřístupných jeskyní?

Jistě, vždyť jeskyně jsou všude kolem nás. Je jasné, že do nich lidé chodí. Někteří je vyhledávají ze zvědavosti, jiní hledají zážitek nebo je zajímají živočichové, kteří tam žijí.

Číhá tam na ně nebezpečí?

Ano, mohou se tam vážně zranit. Zvlášť pokud nemají správné vybavení nebo dostatek informací. Jeskyně totiž mají různé stupně, je v nich spousta puklin či propastí. Do nich může kdykoli kdokoliv spadnout.

Hrozí za to trest?

Ne, vstup do jeskyně totiž obecně zakázaný není. Ovšem mnoho jeskyní leží na území chráněných krajinných oblastí. A v těch je zakázáno chodit mimo vyznačené cesty. Situace se změní ještě tehdy, když je u vstupu do jeskyně nějaká zábrana a člověk ji odstraní. Třeba když vylomí mříže. Tím se dopustí přestupku.

JANA VONDROVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

Autor: Redakce

30.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Dokončují nové kluziště v Řícmanicích. Dostane ho obec

Brno – Na nové ledové ploše se projedou řícmaničtí zájemci o bruslení už po Novém roce. Plánované kluziště dělníci v současnosti dokončují. Mimo zimní sezonu poslouží prostor jako víceúčelové hřiště pro volejbal, fotbal, badminton, tenis a další sporty.

OBRAZEM: Nejvíce potíží v rozjezdech mají revizoři mezi druhou a třetí ranní

Brno – Až devět set lidí dokáží zkontrolovat revizoři brněnského dopravního podniku při rozsáhlém zátahu v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. Podobné akce dělají přibližně dva až třikrát měsíčně. Naposledy jízdenky cestujících kontrolovali v noci na neděli.

Divočina v lomu Hády. Studentka navrhla les místo odkladiště

Brno – Jako malá chodívala s rodiči na procházky přírodou. Záliba spolu s touhou měnit svět okolo sebe nakonec rozhodla při výběru oboru studia. Díky tomu se nyní sedmadvacetiletá Pavla Kratochvílová dostala k zahradní a krajinářské architektuře na Mendelově univerzitě. V závěru studia zvítězila v soutěži diplomových prací s tématy životního prostředí. Jako tu nejlepší z dvaceti přihlášených ji ocenila odborná porota minulý měsíc.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies