„Koukám na televizi a najednou tma. Vše vypnulo. Tak jsem šel k hlavnímu jističi zkontrolovat pojistky, ale všechno bylo v pořádku. Podíval jsem se z okna na ulici a vesnice byla celá ve tmě," říká Jeřábek. Šel tedy klidně spát.

Jenže druhý den ráno elektrika stále nešla. „Tak jsem zapálil svíčky a na plynu jsem si udělal snídani. Pak jsem šel na ryby. U rybníka ve vsi máme rybářskou boudu, tak jsem šel tam. I když teď už neberou, ale co bych dělal doma bez elektriky? Lidi z vesnice, se kterýma jsem mluvil, tvrdili, že je to kvůli námraze a popadaným stromům. Kde ale mohly stromy na dráty spadnout, to nevím. Pokud vím, elektriku k nám vedou ze strany od Dukovanské elektrárny," ukazuje muž před svým domkem obloukem, kudy do vsi proudí elektřina.

Když proud nešel ani ve středu, zkoušel volat známým. „Jenže jsem se nikam nedovolal. Telefon jsem měl sice nabitý, ale hlásilo mi to, že se s volaným nelze spojit. Netuším, jestli to mělo spojitost s tím výpadkem," kroutí hlavou důchodce Jeřábek.

Doma sice nemrznul, ale potraviny, které měl v ledničce a mrazáku, asi bude muset vyhodit. „Topím si plynem, s tím potíž nebyla. A jak dopadly potraviny v ledničce, to teprve uvidím. Ještě jsem se pořádně nedíval, které jak dopadly," tvrdí Jeřábek.

Ve čtvrtek se vydal na nákup do místní prodejny potravin. „Koupil jsem si čerstvé pečivo a nějaké pivo. Ženské v obchodě říkaly, že jsou z toho výpadku nešťastné. Budou asi muset všechno maso, které měli v mražácích, vracet zpátky. Tři dny bez chlazení, to asi nemohlo maso přečkat bez úhony," uvažuje důchodce.

Jak dodává, ve Vranovské Vsi žije už padesát let. „Tak dlouho bez elektriky jsme tady ještě nebyli. Prodavačka v obchodě říkala, že by ji měli zapnout už v jedenáct hodin dopoledne a pak zas, že až ve dvě. Takže když to spočítám, je to skoro šedesát hodin bez elektriky. Copak já, jsem vdovec a důchodce, já se s tím nějak vyrovnám. Ale co ti mladší, kteří mají doma plné mražáky nebo pracují z domova třeba na počítači. Nedovedu si představit, jaké budou mít škody. Je prostě vidět, jak je společnost dnes na elektřině závislá. Představa, že bychom byli třeba týden bez proudu, je pro někoho určitě děsivá," dodává Jeřábek s tím, že on by si v zimě poradil.

„Zatopil bych si ve starých kamnech, maso a máslo bych dal za okno ven, pivo by mi taky vychladil mráz. Ale dlouhodobě by to i pro mne bylo asi nepříjemné. Vždyť ani na tu zatracenou televizi bych se nemohl podívat. Ledaže bych měl vlastní elektrárnu,"usmívá se muž.