VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Smrtelné nákazy přinesli do kraje vojáci. Černou smrt zastavila až kanalizace

Jižní Morava - Když se objevily první známky nemoci, nastal velký strach. Lidé strnuli úzkostí zde jako jinde a ta rozmnožovala částečně toto zlo. Tak popsal v roce 1831 počátek epidemie cholery kronikář ze Křtin na Blanensku. Nemoc tehdy vzala život víc než třem a půl tisícům obyvatel. Tato epidemie se řadí mezi největší, které postihly jižní Moravu v posledních třech stech letech. Nyní kraj trápí nákaza žloutenkou typu A. Hygienici potvrdili už 151 případů. Ve srovnání s historií se ovšem ukazuje, že se lidé proti nemocem umí účinně chránit.

20.8.2016 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Martin Divíšek

Rozšíření chorob v minulosti těsně souviselo s válkami a průchodem cizích i domácích armád přes Moravu. „Po odchodu vojáků epidemie pokračovala mezi civilním obyvatelstvem," uvedla ředitelka Státního okresního archivu Hodonín Galina Rucká.

Na jihu Moravy se tak například šířila jedna z největších epidemií z posledních tří set let. Pruská vojska při přesunu z Hradce Králové do Vídně v létě 1866 s sebou přinesla choleru. „Na Břeclavsku tehdy bylo přes sto obětí. Novou kapli u městského parku proto lidé zasvětili svatému Rochovi, patronu před epidemiemi," informovala historička Alena Káňová. V Hodoníně se nákaza šířila hlavně mezi chudinou v oblasti Pančavy. Její následky byly ještě horší než v roce 1831.

Cholera nešetřila ani severnější okresy. V Blansku na ni zemřelo šestaosmdesát nemocných. V Rájci a Ostrově u Macochy osmačtyřicet lidí. Na Blanensku si nemoc vyžádala víc než 670 životů.

151potvrzených případů žloutenky typu A v pátek ohlásila Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje. Nejvíc nakažených je ve věku od 25 do 44 let

Zatímco ve středověku společnost nejvíc trápily morové rány, za posledních tři sta let na Moravě řádily spíš cholera, tyfus, španělská chřipka nebo jako letos žloutenka.

Poslední morová epidemie se v kraji objevila v osmnáctém století. Tehdy totiž našli lékaři způsob, jak se proti šíření nemoci bránit. Racionálnímu opatření však předcházelo mnoho nesmyslných. V Boskovicích třeba v roce 1715 vyhodnotili jako původce morové infekce židovskou čtvrť. Brány vedoucí do ní proto zatloukli a obyvatele nechali svému osudu.

Později lidé začali stavět kanalizace, aby epidemiím zabránili. Třeba cholera se totiž přenáší znečištěnou vodou a potravinami. „Epidemie uspíšily výstavbu městské kanalizace. Ve Znojmě začala v roce 1842 u Horní brány," zmínil historik Jihomoravského muzea ve Znojmě Jiří Kacetl.

V roce 1890 se Brno dočkalo prvního dezinfekčního ústavu. „Po vzniku v něm pracovali jen tři zaměstnanci, v roce 1918 jich už bylo deset. Pro dezinfekce a převozy mrtvých používali zpočátku ruční vozíky zcela primitivně vybavené," popsala archivářka Markéta Jančíková v internetové Encyklopedii dějin Brna. Modernější ústav ve městě otevřel v roce 1930.

Letošní epidemie, kdy se hlavně v Brně rozšířila žloutenka typu A, nemá tak ničivé následky, jako ty historické. Přesto už zemřel jeden člověk. Hygienici zaznamenali šestkrát víc případů nakažení tímto typem žloutenky než loni. Podle krajské hygienické stanice je epidemie největší za posledních dvacet let. „K pátku máme nahlášených 151 případů. Dalších několik desítek lidí je v současné době pod dohledem pro podezření z nákazy," vyčíslila ředitelka protiepidemického odboru stanice Renata Ciupeková.

Epidemie viru se velmi rychle rozšířila především kvůli jeho původu. „Není to běžný virus, který cirkuloval v České republice. Pochází ze zahraničí a bohužel infikoval komunitu narkomanů. Ti mají horší hygienické návyky, a tudíž se žloutenka velmi brzo rozšířila," zdůvodnil před časem lékař infekčních chorob z Fakultní nemocnice Brno Petr Husa.

Autor: Eva Bártová, Redakce

20.8.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Andrea Ungerová.

Pomohla mi odhodlanost, věří úspěšná žena

Parníky obsadily přehradu. Provázely je fanfáry, tleskot i troubení

Brno /FOTOGALERIE/ – Po Brněnské přehradě se rozléhá troubení parníků a stovky přihlížejících vykřikují nadšením. Dopravní podnik zahajuje jedenasedmdesátou plavební sezónu a vypouští svých šest lodí zpátky na přehradu. „Loni jsme přeplavili 240 tisíc cestujících, letos je náš cíl ještě o deset tisíc víc, i proto plavební sezónu prodloužíme až do konce října," slibuje přihlížejícím generální ředitel brněnského dopravního podniku Miloš Havránek.

Hnojte popelem

Topíte dřevem? Nebo máte doma krb jen tak pro příjemný pocit? Kam dáváte popel? Pokud ho vyhazujete, připravujete se o jedno z nejlepších hnojiv světa.

Oslavy prvního máje? Místo rvaček proti pochodu zatančí

Brno – Místo rvačkami a křikem se letos brněnští antifašisté rozhodli oslavit první máj divadlem, hudbou a nebo tancem. Každoroční protestní akci, při které většinou došlo i na potyčky, iniciativa Brno blokuje nazvala Kdo si hraje, nehajluje. „Důležitější než zablokovat pochod neonacistů, je každodenní boj proti plíživé fašizaci společnosti. Proto jsme se rozhodli dát možnost kreativnímu vyjádření těch, kteří s extremismem bojují," vysvětlil mluvčí iniciativy Václav Pecl.

Začnou stavět dvoupatrovou halu u základní školy v žabovřeské Sirotkově ulici

Brno - Dvě tělocvičny a v patře nad nimi učebny vzniknou na místě současné tělocvičny u základní školy v žabovřeské Sirotkově ulici. „Práce na hale začnou v nejbližší době a dokončíme je v březnu příštího roku," uvedl v pondělí tamní místostarosta Filip Leder.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies