VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Solární elektrárny vznikaly na černo. Kvůli výhodnější ceně

Jižní Morava, Vysočina /TÉMA, INFOGRAFIKA/ - Solární boom zasáhl i jižní Moravu a Vysočinu. Ve snaze nepromeškat výhodné výkupní ceny elektřiny začali mnozí investoři stavět i bez stavebního povolení. Některým to prošlo.

26.5.2013 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Archiv VLP

Na jihu Moravy a Vysočině vyrostlo v posledních pěti letech na dva a půl tisíce nových solárních elektráren. Od těch nejmenších, které si lidé staví na střechách a šetří tak náklady za energie, po ty obrovské, které pokrývají celá pole a svým majitelům každoročně přinášejí milionové zisky.

Majitel solární elektrárny Martin Pantoflíček se ji rozhodl postavit, aby ušetřil za provoz svého statku v Mysleticích na Jihlavsku. „Elektrárnu jsem zprovoznil na konci roku 2008, její výkon je 17,28 kilowattů a je na střeše mého statku. Hlavní motivací bylo dlouhodobé snížení nákladů za provoz objektu a nezávislost na dodavatelích energie," sdělil Pantoflíček.

Elektrárna je v provozu čtyři roky a Pantoflíček si provoz pochvaluje. „Elektrárna vyrábí dokonce nepatrně víc, než jsem předpokládal. Snažím se řídit spotřebu tak, abych maximálně využil energii, kterou si vyrobím," dodal Pantoflíček.

Nevýhodou je podle něj to, že na provoz elektrárny je potřeba licence a z jejího majitele se vlastně stane živnostník se všemi administrativními povinnostmi. „Zároveň mě mrzí, že současné vnímání veřejnosti není vůči obnovitelným zdrojům a fotovoltaickým elektrárnám příliš nakloněné," podotkl.

Fotovoltaické elektrárny na jižní Moravě a Vysočině.
PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE!

Ke špatné pověsti solárního podnikání přispělo na jihu Moravy a Vysočině několik případů. V Oblekovicích u Znojma například začali v roce 2010 stavět fotovoltaickou elektrárnu bez územního rozhodnutí. Důvodem byla zřejmě snaha stihnout ještě vysoko nastavené výkupní ceny elektřiny. V roce 2009 totiž stát garantoval cenu 12,79 koruny za jednu kilowatthodinu z obnovitelných zdrojů a letos už výkupní cena klesla na 2,12 koruny.

Znojemský úřad tehdy označil elektrárnu za nepovolenou a vedl proto řízení o odstranění stavby souběžně s řízením o dodatečném povolení.

Případ se nelíbil bývalému znojemskému radnímu a znovuzvolenému zastupiteli Jiřímu Kacetlovi. „Jde o to, že dříve vydané územní rozhodnutí zrušil v odvolacím řízení kraj a vrátil je do Znojma k novému projednání. Mezitím ale stavebník začal stavět a tím jednoznačně porušil zákon. Patrně spěchal, aby stihl elektrárnu připojit do konce roku," zlobil se zastupitel.

Elektrárna skutečně začala na konci roku 2010 dodávat energii do sítě. I přes pokuty se díky výhodným výkupním cenám investice provozovateli vyplatí.

Kacetl v uplynulém období patřil k trvalým kritikům rostoucího počtu zejména větrných, ale i solárních elektráren ve Znojmě a okolí. „Znojmo je vzhledem ke své poloze a vysokému počtu slunečných dnů vy-hledávanou lokalitou. Bohužel až do roku 2009 ve vedení města i v zastupitelstvu převažovala vůle tyto projekty povolovat a schvalovat k tomu nutné změny územních plánů. Situace se výrazně změnila až na posledních zasedáních roku 2010," připomněl již dříve radní.

Naopak fotovoltaická elektrárna, kterou začali na černo stavět v Ráječku na Blanensku, souboj s úřady i odpůrci prohrála. Firma Papeno totiž elektrárnu na téměř třicetihektarové ploše nad ráječkovským hřbitovem začala stavět bez stavebního povolení. Za to si vysloužila statisícovou pokutu. Větší část černé stavby elektrárny stavební úřad v Blansku poté povolil dodatečně, zbytek ale zamítl krajský úřad.

Sankce si firma vysloužila i od odboru životního prostředí blanenské radnice. Stavaři totiž bez povolení vykáceli remízek pro zvěř. Proti stavbě fotovoltaické elektrárny se navíc postavili i obyvatelé Ráječka. Papeno tak nestihlo dostavět elektrárnu do stanoveného termínu a o výhodné podmínky nabízené státem přišla.

Protože se konstrukce na elektrárnu stávaly snadnou kořistí pro zloděje, firma je nakonec loni rozmontovala a odvezla.

Úřad zkontroluje podezřelé stavby

Jižní Morava, Vysočina - Bilion korun podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy zaplatí lidé za nezvládnutý solární boom v letech 2009 a 2010. V té době se na polích a střechách po celé republice začaly množit tmavomodré solární panely. Jejich majitelé díky výhodně nastaveným výkupním cenám začali pohádkově bohatnout. Panelů je tolik, že za jejich podporu budou lidé na svých účtech za elektřinu připlácet ještě dvacet let.

V posledních měsících politici hledají viníka, který za nehospodárnou podporu energie z obnovitelných zdrojů může. Problém vznikl v roce 2005, kdy Energetický regulační úřad ignoroval zlevnění solárních technologií a nechal výkupní ceny pořád stejně vysoko.

Zaspala i tehdejší vláda Jana Fischera. „Nedávný solární tunel, kdy nebylo možné snižovat výkupní cenu elektřiny adekvátně k poklesu cen technologií, je odstrašujícím příkladem. Přestože je to stále dáváno za vinu nám, tak zelení se na tomto nepodíleli, protože nebyli ve vládě. Je to vina vládnoucí garnitury v roce 2005 a Energetického regulačního úřadu, který stanovuje výkupní ceny. Solární panely byly zneužity fotovoltaickou mafií," poznamenal předseda jihlavských zelených Vít Prchal. Úřad argumentoval tím, že na problém vládu upozornil a v jeho silách nebylo výkupní ceny snížit o víc než pět procent.

Nové vedení úřadu v čele s ředitelkou Alenou Vitáskovou upozorňuje, že dřívější zaměstnanci rozvoji solárního byznysu nezabránili záměrně. Chystá proto kontrolu podezřelých elektráren s velkým výkonem, které zahájily provoz na poslední chvíli před poklesem výkupních cen. „Podrobně prozkoumáme správnost a věrohodnost všech dokumentů. Zároveň zkontrolujeme i v terénu, zda deklarované parametry odpovídají skutečnosti," uvedla Vitásková.

Vzhledem k tomu, že výkupní ceny jsou oproti těm původním asi šestinové, solární boom v České republice skončil. Podle Vitáskové navíc podpora obnovitelných zdrojů stát neúměrně zatěžuje. Loni zaplatil přes čtyřiačtyřicet miliard korun.

Autor: Petra Kozlanská, Redakce

26.5.2013 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Barokní kašna Parnas na Zelném trhu v Brně.

Kašnu Parnas opět naplní voda. Po dvou letech

Ilustrační foto.

Zbrojovka víc střílí góly, ale body jí chybí. Nadále proto bojuje o záchranu

Na dálnici se převrátilo nákladní auto na střechu. Hasiči přečerpávají naftu

Šlapanice – Na střechu se obrátilo při dálniční nehodě nákladní auto v úterý kolem čtvrt na devět ráno. Stalo se to na 203. kilometru dálnice D1 ve směru na Ostravu poblíž Šlapanic na Brněnsku.

V exekuci? Lidé dluží víc, než je roční rozpočet města

Jižní Morava – Spotřební úvěr, který se vymkl kontrole, podnikatel marně čekající na zaplacení dodávky či služeb. I z takových důvodů končí Jihomoravané v exekuci. Podle statistik je nejhorší situace v Miroslavi na Znojemsku. S exekutory musí jednat každý šestý obyvatel. Lidé dluží víc peněz, než činí roční rozpočet města. Radnice letos hospodaří se stovkou milionů. Soukromé nezvládnuté dluhy představují sumu o sedmdesát milionů vyšší.

Oteplení na jižní Moravě: bude přes dvacet stupňů

Jižní Morava – Teplejší počasí si v úterý užije většina Jihomoravanů, meteorologové na území kraje očekávají polojasno až oblačno. „Nejvyšší odpolední teploty vystoupají od sedmnácti až k jednadvaceti stupňům Celsia," uvedla Jitka Kučerová z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

AKTUALIZOVÁNO

Tři mrtví mezi Závistí a Černou Horou: za tragickou nehodou stálo předjíždění

Blanensko – Předjíždění. To podle všeho stojí za tragickou dopravní nehodou dvou osobních aut, ke které došlo v sobotu na silnici I/43 mezi obcemi Závist a Černá Hora na Blanensku. Zemřeli při ní tři lidé. Dva muži na místě a třetí po převozu do nemocnice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies