VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Solární elektrárny vznikaly na černo. Kvůli výhodnější ceně

Jižní Morava, Vysočina /TÉMA, INFOGRAFIKA/ - Solární boom zasáhl i jižní Moravu a Vysočinu. Ve snaze nepromeškat výhodné výkupní ceny elektřiny začali mnozí investoři stavět i bez stavebního povolení. Některým to prošlo.

26.5.2013 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Archiv VLP

Na jihu Moravy a Vysočině vyrostlo v posledních pěti letech na dva a půl tisíce nových solárních elektráren. Od těch nejmenších, které si lidé staví na střechách a šetří tak náklady za energie, po ty obrovské, které pokrývají celá pole a svým majitelům každoročně přinášejí milionové zisky.

Majitel solární elektrárny Martin Pantoflíček se ji rozhodl postavit, aby ušetřil za provoz svého statku v Mysleticích na Jihlavsku. „Elektrárnu jsem zprovoznil na konci roku 2008, její výkon je 17,28 kilowattů a je na střeše mého statku. Hlavní motivací bylo dlouhodobé snížení nákladů za provoz objektu a nezávislost na dodavatelích energie," sdělil Pantoflíček.

Elektrárna je v provozu čtyři roky a Pantoflíček si provoz pochvaluje. „Elektrárna vyrábí dokonce nepatrně víc, než jsem předpokládal. Snažím se řídit spotřebu tak, abych maximálně využil energii, kterou si vyrobím," dodal Pantoflíček.

Nevýhodou je podle něj to, že na provoz elektrárny je potřeba licence a z jejího majitele se vlastně stane živnostník se všemi administrativními povinnostmi. „Zároveň mě mrzí, že současné vnímání veřejnosti není vůči obnovitelným zdrojům a fotovoltaickým elektrárnám příliš nakloněné," podotkl.

Fotovoltaické elektrárny na jižní Moravě a Vysočině.
PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE!

Ke špatné pověsti solárního podnikání přispělo na jihu Moravy a Vysočině několik případů. V Oblekovicích u Znojma například začali v roce 2010 stavět fotovoltaickou elektrárnu bez územního rozhodnutí. Důvodem byla zřejmě snaha stihnout ještě vysoko nastavené výkupní ceny elektřiny. V roce 2009 totiž stát garantoval cenu 12,79 koruny za jednu kilowatthodinu z obnovitelných zdrojů a letos už výkupní cena klesla na 2,12 koruny.

Znojemský úřad tehdy označil elektrárnu za nepovolenou a vedl proto řízení o odstranění stavby souběžně s řízením o dodatečném povolení.

Případ se nelíbil bývalému znojemskému radnímu a znovuzvolenému zastupiteli Jiřímu Kacetlovi. „Jde o to, že dříve vydané územní rozhodnutí zrušil v odvolacím řízení kraj a vrátil je do Znojma k novému projednání. Mezitím ale stavebník začal stavět a tím jednoznačně porušil zákon. Patrně spěchal, aby stihl elektrárnu připojit do konce roku," zlobil se zastupitel.

Elektrárna skutečně začala na konci roku 2010 dodávat energii do sítě. I přes pokuty se díky výhodným výkupním cenám investice provozovateli vyplatí.

Kacetl v uplynulém období patřil k trvalým kritikům rostoucího počtu zejména větrných, ale i solárních elektráren ve Znojmě a okolí. „Znojmo je vzhledem ke své poloze a vysokému počtu slunečných dnů vy-hledávanou lokalitou. Bohužel až do roku 2009 ve vedení města i v zastupitelstvu převažovala vůle tyto projekty povolovat a schvalovat k tomu nutné změny územních plánů. Situace se výrazně změnila až na posledních zasedáních roku 2010," připomněl již dříve radní.

Naopak fotovoltaická elektrárna, kterou začali na černo stavět v Ráječku na Blanensku, souboj s úřady i odpůrci prohrála. Firma Papeno totiž elektrárnu na téměř třicetihektarové ploše nad ráječkovským hřbitovem začala stavět bez stavebního povolení. Za to si vysloužila statisícovou pokutu. Větší část černé stavby elektrárny stavební úřad v Blansku poté povolil dodatečně, zbytek ale zamítl krajský úřad.

Sankce si firma vysloužila i od odboru životního prostředí blanenské radnice. Stavaři totiž bez povolení vykáceli remízek pro zvěř. Proti stavbě fotovoltaické elektrárny se navíc postavili i obyvatelé Ráječka. Papeno tak nestihlo dostavět elektrárnu do stanoveného termínu a o výhodné podmínky nabízené státem přišla.

Protože se konstrukce na elektrárnu stávaly snadnou kořistí pro zloděje, firma je nakonec loni rozmontovala a odvezla.

Úřad zkontroluje podezřelé stavby

Jižní Morava, Vysočina - Bilion korun podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy zaplatí lidé za nezvládnutý solární boom v letech 2009 a 2010. V té době se na polích a střechách po celé republice začaly množit tmavomodré solární panely. Jejich majitelé díky výhodně nastaveným výkupním cenám začali pohádkově bohatnout. Panelů je tolik, že za jejich podporu budou lidé na svých účtech za elektřinu připlácet ještě dvacet let.

V posledních měsících politici hledají viníka, který za nehospodárnou podporu energie z obnovitelných zdrojů může. Problém vznikl v roce 2005, kdy Energetický regulační úřad ignoroval zlevnění solárních technologií a nechal výkupní ceny pořád stejně vysoko.

Zaspala i tehdejší vláda Jana Fischera. „Nedávný solární tunel, kdy nebylo možné snižovat výkupní cenu elektřiny adekvátně k poklesu cen technologií, je odstrašujícím příkladem. Přestože je to stále dáváno za vinu nám, tak zelení se na tomto nepodíleli, protože nebyli ve vládě. Je to vina vládnoucí garnitury v roce 2005 a Energetického regulačního úřadu, který stanovuje výkupní ceny. Solární panely byly zneužity fotovoltaickou mafií," poznamenal předseda jihlavských zelených Vít Prchal. Úřad argumentoval tím, že na problém vládu upozornil a v jeho silách nebylo výkupní ceny snížit o víc než pět procent.

Nové vedení úřadu v čele s ředitelkou Alenou Vitáskovou upozorňuje, že dřívější zaměstnanci rozvoji solárního byznysu nezabránili záměrně. Chystá proto kontrolu podezřelých elektráren s velkým výkonem, které zahájily provoz na poslední chvíli před poklesem výkupních cen. „Podrobně prozkoumáme správnost a věrohodnost všech dokumentů. Zároveň zkontrolujeme i v terénu, zda deklarované parametry odpovídají skutečnosti," uvedla Vitásková.

Vzhledem k tomu, že výkupní ceny jsou oproti těm původním asi šestinové, solární boom v České republice skončil. Podle Vitáskové navíc podpora obnovitelných zdrojů stát neúměrně zatěžuje. Loni zaplatil přes čtyřiačtyřicet miliard korun.

Autor: Petra Kozlanská, Redakce

26.5.2013 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Stínily a chránily lidi před hlukem, nakonec se staly obětmi oprav kabelového vedení. Lidi žijící v brněnské Kounicově ulici přišli o čtyři vzrostlé stromy.
2

Stromy skáceli kvůli opravám. Přišli jsme o ochranu před hlukem, vadí obyvatelům

Slavný obraz Madona z Veveří, který získala farnost z Veverské Bítýšky jako součást církevních restitucí, muzeum na Petrově poprvé ukázalo veřejnosti. Obdivovat jej se vydaly stovky lidí z Brna i okolí.

Madona z Veveří patří bítýšské farnosti, potvrdil soud

Vandalové v tramvajích: vyčistit jeden čtvereční metr trvá dvěma lidem hodinu

Brno – Více než čtyři miliony korun ročně utratí brněnský dopravní podnik za opravu posprejovaných tramvají, autobusů a trolejbusů. „Od začátku roku evidujeme osmapadesát vozů, které vandalové poničili škrábanci, tagy nebo graffity," vyčíslila v pátek mluvčí podniku Barbora Lukšová.

Žena poslala podvodníkovi 110 milionů, proti rozsudku se odvolala

Brno – Případ jednapadesátileté Dany Niederlové, která vyvedla z firmy na Brněnsku více než 110 millionů korun a poslala je podvodníkovi, bude řešit Vrchní soud v Olomouci. Žena se odvolala proti rozsudku, kterým ji brněnský krajský soud poslal za finanční podvod značného rozsahu na devět let do vězení.

Oslaví symboly: mandle i víno. Unikátní stezka vede k rozhledně

Hustopeče /TIP NA VÍKEND/ – Stezkou protkanou několika stanovišti s úkoly se v sobotu vydají návštěvníci Hustopečí na Břeclavsku. Cíl? Tamní mandloňové sady.

Opravy silnic v kraji? Z dvaceti projektů je devět mostů

Jižní Morava – Mosty u Šakvic na Břeclavsku 123 milionů, v Hodoníně čtyřiapadesát, ve Lhotě Rapotina na Blanensku necelých devětadvacet milionů. Silničáři v kraji letos ze státního příspěvku 228 milionů korun opraví hlavně mosty. Mezi dvacítkou připravených oprav jich je devět.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies