VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Solární elektrárny vznikaly na černo. Kvůli výhodnější ceně

Jižní Morava, Vysočina /TÉMA, INFOGRAFIKA/ - Solární boom zasáhl i jižní Moravu a Vysočinu. Ve snaze nepromeškat výhodné výkupní ceny elektřiny začali mnozí investoři stavět i bez stavebního povolení. Některým to prošlo.

26.5.2013 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Archiv VLP

Na jihu Moravy a Vysočině vyrostlo v posledních pěti letech na dva a půl tisíce nových solárních elektráren. Od těch nejmenších, které si lidé staví na střechách a šetří tak náklady za energie, po ty obrovské, které pokrývají celá pole a svým majitelům každoročně přinášejí milionové zisky.

Majitel solární elektrárny Martin Pantoflíček se ji rozhodl postavit, aby ušetřil za provoz svého statku v Mysleticích na Jihlavsku. „Elektrárnu jsem zprovoznil na konci roku 2008, její výkon je 17,28 kilowattů a je na střeše mého statku. Hlavní motivací bylo dlouhodobé snížení nákladů za provoz objektu a nezávislost na dodavatelích energie," sdělil Pantoflíček.

Elektrárna je v provozu čtyři roky a Pantoflíček si provoz pochvaluje. „Elektrárna vyrábí dokonce nepatrně víc, než jsem předpokládal. Snažím se řídit spotřebu tak, abych maximálně využil energii, kterou si vyrobím," dodal Pantoflíček.

Nevýhodou je podle něj to, že na provoz elektrárny je potřeba licence a z jejího majitele se vlastně stane živnostník se všemi administrativními povinnostmi. „Zároveň mě mrzí, že současné vnímání veřejnosti není vůči obnovitelným zdrojům a fotovoltaickým elektrárnám příliš nakloněné," podotkl.

Fotovoltaické elektrárny na jižní Moravě a Vysočině.
PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE!

Ke špatné pověsti solárního podnikání přispělo na jihu Moravy a Vysočině několik případů. V Oblekovicích u Znojma například začali v roce 2010 stavět fotovoltaickou elektrárnu bez územního rozhodnutí. Důvodem byla zřejmě snaha stihnout ještě vysoko nastavené výkupní ceny elektřiny. V roce 2009 totiž stát garantoval cenu 12,79 koruny za jednu kilowatthodinu z obnovitelných zdrojů a letos už výkupní cena klesla na 2,12 koruny.

Znojemský úřad tehdy označil elektrárnu za nepovolenou a vedl proto řízení o odstranění stavby souběžně s řízením o dodatečném povolení.

Případ se nelíbil bývalému znojemskému radnímu a znovuzvolenému zastupiteli Jiřímu Kacetlovi. „Jde o to, že dříve vydané územní rozhodnutí zrušil v odvolacím řízení kraj a vrátil je do Znojma k novému projednání. Mezitím ale stavebník začal stavět a tím jednoznačně porušil zákon. Patrně spěchal, aby stihl elektrárnu připojit do konce roku," zlobil se zastupitel.

Elektrárna skutečně začala na konci roku 2010 dodávat energii do sítě. I přes pokuty se díky výhodným výkupním cenám investice provozovateli vyplatí.

Kacetl v uplynulém období patřil k trvalým kritikům rostoucího počtu zejména větrných, ale i solárních elektráren ve Znojmě a okolí. „Znojmo je vzhledem ke své poloze a vysokému počtu slunečných dnů vy-hledávanou lokalitou. Bohužel až do roku 2009 ve vedení města i v zastupitelstvu převažovala vůle tyto projekty povolovat a schvalovat k tomu nutné změny územních plánů. Situace se výrazně změnila až na posledních zasedáních roku 2010," připomněl již dříve radní.

Naopak fotovoltaická elektrárna, kterou začali na černo stavět v Ráječku na Blanensku, souboj s úřady i odpůrci prohrála. Firma Papeno totiž elektrárnu na téměř třicetihektarové ploše nad ráječkovským hřbitovem začala stavět bez stavebního povolení. Za to si vysloužila statisícovou pokutu. Větší část černé stavby elektrárny stavební úřad v Blansku poté povolil dodatečně, zbytek ale zamítl krajský úřad.

Sankce si firma vysloužila i od odboru životního prostředí blanenské radnice. Stavaři totiž bez povolení vykáceli remízek pro zvěř. Proti stavbě fotovoltaické elektrárny se navíc postavili i obyvatelé Ráječka. Papeno tak nestihlo dostavět elektrárnu do stanoveného termínu a o výhodné podmínky nabízené státem přišla.

Protože se konstrukce na elektrárnu stávaly snadnou kořistí pro zloděje, firma je nakonec loni rozmontovala a odvezla.

Úřad zkontroluje podezřelé stavby

Jižní Morava, Vysočina - Bilion korun podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy zaplatí lidé za nezvládnutý solární boom v letech 2009 a 2010. V té době se na polích a střechách po celé republice začaly množit tmavomodré solární panely. Jejich majitelé díky výhodně nastaveným výkupním cenám začali pohádkově bohatnout. Panelů je tolik, že za jejich podporu budou lidé na svých účtech za elektřinu připlácet ještě dvacet let.

V posledních měsících politici hledají viníka, který za nehospodárnou podporu energie z obnovitelných zdrojů může. Problém vznikl v roce 2005, kdy Energetický regulační úřad ignoroval zlevnění solárních technologií a nechal výkupní ceny pořád stejně vysoko.

Zaspala i tehdejší vláda Jana Fischera. „Nedávný solární tunel, kdy nebylo možné snižovat výkupní cenu elektřiny adekvátně k poklesu cen technologií, je odstrašujícím příkladem. Přestože je to stále dáváno za vinu nám, tak zelení se na tomto nepodíleli, protože nebyli ve vládě. Je to vina vládnoucí garnitury v roce 2005 a Energetického regulačního úřadu, který stanovuje výkupní ceny. Solární panely byly zneužity fotovoltaickou mafií," poznamenal předseda jihlavských zelených Vít Prchal. Úřad argumentoval tím, že na problém vládu upozornil a v jeho silách nebylo výkupní ceny snížit o víc než pět procent.

Nové vedení úřadu v čele s ředitelkou Alenou Vitáskovou upozorňuje, že dřívější zaměstnanci rozvoji solárního byznysu nezabránili záměrně. Chystá proto kontrolu podezřelých elektráren s velkým výkonem, které zahájily provoz na poslední chvíli před poklesem výkupních cen. „Podrobně prozkoumáme správnost a věrohodnost všech dokumentů. Zároveň zkontrolujeme i v terénu, zda deklarované parametry odpovídají skutečnosti," uvedla Vitásková.

Vzhledem k tomu, že výkupní ceny jsou oproti těm původním asi šestinové, solární boom v České republice skončil. Podle Vitáskové navíc podpora obnovitelných zdrojů stát neúměrně zatěžuje. Loni zaplatil přes čtyřiačtyřicet miliard korun.

Autor: Petra Kozlanská, Redakce

26.5.2013 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
2

Chcete lístky na Zbrojovku? Soutěžte s Deníkem Rovnost

Ilustrační foto.
2

Půldruhého roku povinných reflexních prvků? Ubylo usmrcených chodců

Káňa: V ruce jsem měl dva měsíce dráty

Brno - Bojovník je zpět. Hokejista brněnské Komety Jan Káňa na ledě většinou jezdí s elánem a nevypustí žádný souboj. Svou aktivitu musel na delší čas utlumit. Přesně po pěti měsících od zranění zápěstí si pak zahrál přípravný zápas proti Jihlavě, který Brňané vyhráli 3:1. „Tréninků už bylo hodně, určitě chci hrát a budu se snažit s rukou pracovat, aby byla dobrá,“ slíbil pětadvacetiletý útočník.

Kvůli horku v kraji lekly tisíce ryb

Jižní Morava - Nekvalitní voda a tisíce uhynulých ryb. To je bilance letošního léta v rybnících nejen na Brněnsku. Kromě extrémních veder a nedostatku vody bojovali rybáři se zamořením nádrží sinicemi.

AKTUALIZOVÁNO

Tři obdržené góly za šest minut. Zbrojovku stáhl výprask na dno tabulky

Olomouc, Brno /ANKETA/ – Už po čtrnácti minutách se pro fotbalisty Zbrojovky stala vidina bodového zisku na stadionu Olomouce prakticky utopickou záležitostí. Právě po tomto časovém úseku totiž Brňané prohrávali na hřišti prvoligového nováčka 0:3. Se stavem do konce utkání nepohnuli a po čtvrtém kole soutěže zůstávají na zisku jediného bodu.

V ulicích se objeví další básně o Brně. Nejsložitější je umísťování v centru

Brno – Co mají společného Cejl, Petrov, Obilní trh a hlavní nádraží? Všechna tato místa inspirovala básníky. Brněnské lokality opředené verši mapuje webový projekt Brno poetické. Do konce prázdnin přibude osm básní přímo v ulicích.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení