Podobný trend statistiky ukazují i u žen od pětatřiceti do devětatřiceti let. „Dřív jsme je brali jako raritu, dnes jde o standard," uvedl primář gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Milosrdných bratří v Brně Ivan Huvar.

Podle sociologa z Masarykovy univerzity v Brně Ladislava Rabušice boom pozdějšího těhotenství odstartoval v devadesátých letech. „Řada mladých žen chodí na vysokou. Ani po jejím absolvování ale hned neplánují rodinu. Chtějí si ještě chvíli užívat," vysvětlil Rabušic.

Významnou roli hraje podle něj také fakt, že mladé ženy dnes obtížněji hledají vhodného partnera. „Chtějí muže, který je zabezpečí a nebude závislý na jejich péči. Touží po rovnocenném partnerovi, ne přerostlém dítěti," glosoval.

Kompletní téma o rodičkách - čtyřicátnicích si přečtěte ve středečním tištěném Deníku Rovnost

Ačkoli je plánované těhotenství ve čtyřicítce čím dál častější, podle vedoucího lékaře Centra asistované reprodukce Fakultní nemocnice Brno Igora Crhy se pravděpodobnost početí výrazně snižuje. „Plodnost ženy v pětatřiceti je třikrát nižší než když je jí o deset let méně. Po čtyřicítce ještě klesá," sdělil.

Častěji než dřív proto starší ženy vyhledávají pomoc odborníků. „Největší zájem o umělé oplodnění mají ty nad sedmatřicet let," podotkla Tereza Agáta Veselá z brněnského sanatoria Repromeda.

Nejúčinnější způsob je podle Crhy odběr vajíčka a jeho oplodnění metodami in vitro, tedy mimo tělo ženy. „Pokud funkce vaječníku vyhasla, nabízíme možnost využití darovaného vajíčka," vysvětlil.

Desítky tisíc korun

Zdravotní pojišťovny umělé oplodnění zaplatí ženám do devětatřiceti let, a to až čtyřikrát. Náklady přitom dosahují desítky tisíc korun v závislosti na použitých lécích a metodách. „Pro zaručení co nejvyšší šance na početí si některé ženy doplácí až čtyřicet tisíc korun," vypočítala Veselá.

Moderní medicína zároveň snižuje nebezpečí při těhotenství ve vyšším věku, které dřív nastávající matky strašilo. „Nejde jen říct, že množství komplikací roste úměrně s věkem. Hlavní faktor je počet vrozených vad plodu. Ty dnes ale už umíme diagnostikovat," ujistil Huvar.Pro zvětšení klikněte.

Mezi ženy, které své dítě povedou do školy téměř v padesáti letech, patří i Ilona Hvozdenská. „Třetí dítě jsem měla ve věku, kdy se má babička těšila ze dvou vnoučat," poznamenala šestačtyřicetiletá Brňanka.

Podle dětského psychologa Petra Sakaře má mateřství v pozdním věku i své výhody. „Starší matky jsou klidnější, vyrovnanější a tolerantnější ke svým potomkům," vyjmenoval pozitiva psycholog.

Věk matek podle odborníků už stoupat nebude. „Když jsem před dvaceti lety zavítal na stáž do západní Evropy, byl jsem zvyklý na mladé rodičky. Tam ale matky měly většinou nad třicet let. Jen jsme se dostali na úroveň vyspělých zemí," prohlásil Huvar.

ALŽBĚTA NEČASOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI