VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Štípnutí od přemnožených muchniček? Klidně flek velikosti dvacetikoruny

Hodonínsko – Jsou to tmavé mušky dlouhé asi čtyři milimetry. Jejich štípanec svědí a vytvoří flek až o velikosti dvacetikoruny. Muchničky v posledních týdnech znepříjemňují lidem pobyt u vody. Na Hodonínsku se přemnožily.

13.6.2015
SDÍLEJ:

Muchnička.Foto: US Department of Agriculture

„Nedávno jsme kontrolovali region a opravdu se muchničky vyskytují hojně. Další měření uděláme příští týden. Uvidíme, zda se situace nějak zlepšila," uvedl pro Hodonínský deník Rovnost Oldřich Šebesta z Krajské hygienické stanice.

Bodavé mušky pro svůj vývoj potřebují mokrá místa. Jejich množství je značné, a to i přesto, že jarní dny byly převážně suché. Muchničky ovšem nejsou tolik závislé na lesních tůních a loužích třeba jako komáři. „Vyvíjí se spíše tam, kde je tekoucí voda. Stačí jim menší potůček nebo rybník," vysvětlil odborník.

Podle něj je na některých místech muchniček víc každoročně. „Na Hodonínsku se nejčastěji vyskytují u hodonínského jezu. Velmi rychle se přemnoží," upřesnil Šebesta.

Spíše než v okresním městě je jich podle provozovatele hodonínského přístaviště U Jezu Františka Ondruše hodně spíše v lokalitě sitiny u Rohatce a Bzence. „Když jsem byl na meandrech, viděl jsem nad vodou poletovat doslova rojnice těchto mušek," řekl Ondruš.

Nepříjemné chvíle s muchničkami zažívá i hospodář kyjovského rybářského svazu Dušan Kůřil. „Hojně se vyskytují u rybníků v období velkého horka," uvedl Kůřil s tím, že na Kyjovsku se objevují každý rok v oblasti mezi Šardicemi a Stavěšicemi v Zápověďi.

„Proti muchničkám se nelze nijak bránit. Občas pomáhá repelent, ale nic jiného. Jakmile se změní počasí, tak nálety postupně odezní," tvrdí Kůřil.

Kromě toho, že muchničky bodají a obtěžují člověka, nepřináší jiná větší rizika. „Teoreticky mohou přenášet choroby, ale u nás se tak nestává. Zatím nemáme žádný případ přenosu nákazy," ujistil Šebesta.

Podle něj je jedinou účinnou ochranou proti muchničkám repelent. „Ten by měl zabrat. Jediný problém je v tom, že mušky útočí převážně na obličej, kde se repelent příliš nepoužívá," dodal odborník.

Podle něj je ale život muchniček krátký a jejich množství se brzy vrátí do běžného stavu. Změnit to mohou jen vydatné deště.

Autor: Petra Čechová

13.6.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Výstava brněnského technického muzea lákala na přehlídku historických hasičských vozů, vojenských aut i starých autobusů.
22

OBRAZEM: Vrátili se v čase. Na palubě historických autobusů

Ilustrační foto.

Bojují o fotbalové hřiště. Jeho odpůrci sepsali petici

VÍME PRVNÍ

Němec se z reprezentace omluvil. Necítím se fit, říká po nedávném otřesu mozku

Brno – Titul mistra světa a k tomu dvě bronzové medaile. Tuto povedenou sbírku v hokejové reprezentaci letos Ondřej Němec nerozšíří. Obránce mistra extraligy Komety měl velkou touhu posílit národní tým pro květnové mistrovství světa ve Francii a Německu, ale zdraví je proti.

AKTUALIZOVÁNO

Mistrovské oslavy v Brně: hokejisty přivítalo 12 tisíc fanoušků, obsadili i věž

Brno /VIDEO, FOTOGALERIE/ – „Brno, miluji tě!" volal na plném Zelném trhu v centru města kouč a majitel hokejové Komety Libor Zábranský. Měl k tomu dobrý důvod, protože bez ohledu na déšť přišlo na sobotní oslavu titulu dvanáct tisíc fanoušků a na náměstí vládla euforická atmosféra připomínající zlaté okamžiky českého hokeje po výhře v Naganu. Fanoušci obsadili i nedalekou věž Staré radnice.

Akce Kulak, pak samota. I přes to trápení bych do strany nevstoupila, vypráví

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/– Jako obrovští křečci se mohli cítit muži, kteří v sobotu odpoledne poháněli jeřáb při stavbě beranidla na Špilberku. Desetimetrové dřevěné součásti stroje totiž zvedali pomocí otočného kola, které rozhýbali díky vlastní chůzi v něm. Středověký jeřáb použili na zvedání dílů dobového beranidla k zatloukání pilotů. Oba stroje postavili jako součást výstavy Stavba jako Brno a návštěvníci je na hradě uvidí až do konce roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies