VYBERTE SI REGION

Stromy v kraji pamatují dobu královny Alžběty

Jižní Morava - Území jižní Moravy téměř z třetiny pokrývají lesy. Od druhé poloviny dvacátého století se zalesněná plocha zvětšuje. Stromy rostou hlavně na zemědělsky nevyužívaných pozemcích. Nejčastěji lidé v lese uvidí smrk ztepilý, dub letní, borovici lesní, buk lesní nebo modřín opadavý. K procházce lákají také speciální stezky, které turisty díky informačním tabulím i poučí.

28.7.2013
SDÍLEJ:

Chřiby. Ilustrační foto.Foto: Bořek Žižlavský

Houby, borůvky, maliny. A hlavně ten božský klid, vypočítává důvody, proč rád chodí do lesa Brňan Petr Malý. I dovolenou tráví raději než u moře v horách. Obvykle jezdí do Jeseníků. Ale pokud se chce procházet lesem, ani tak daleko nemusí. Přestože je jižní Morava považována hlavně za zemědělskou oblast, ve skutečnosti ji téměř z třetiny pokrývají lesy.

Lidé, kteří mají pocit, že lesy stále ustupují polím a výstavbě, se mýlí. „Výměra lesů se od druhé poloviny dvacátého století zvyšuje díky zalesňování zemědělsky nevyužívaných pozemků," potvrdil Stanislav Kučera z jihomoravského krajského úřadu. V České republice je dokonce nejvíc lesů od dob Marie Terezie.

Tři čtvrtiny státní

Sedmdesát procent jihomoravských lesních porostů patří státu. Většinu z nich spravují Lesy České republiky. Čtrnáct procent obhospodařují obce a třináct soukromníci. Zbytek je církví, firem a podobně.

Nejčastěji v kraji roste smrk ztepilý. Pěstuje se kvůli těžbě. Nevýhodou je, že je náchylný k napadení kůrovcem. „Jihomoravské lesy s ním ale nemají problémy," poznamenal odborník Luboš Úradníček z Mendelovy univerzity.

Množství vytěženého dřeva se v jednotlivých regionech kraje příliš neliší. „Obecně se dá říci, že se stromů pokácí více v hustěji zalesněných územích," řekl Kučera. Na jižní Moravě se jedná o Blanensko, Boskovicko, Tišnovsko a Rosicko.

Údaje zároveň ovlivňují místní výkyvy. „Projevily se například před třemi lety, když se severně od Brna přehnala větrná kalamita Antonín," sdělil Kučera. Vítr zničil 120 tisíc kubíků dříví.

Těžba přináší zaměstnání i místním lidem. Například v Doubravici nad Svitavou na Blanensku už dvacet let funguje Dřevovýroba Vladík. „Jsme rádi, že tu máme tuto firmu," podotkl doubravický starosta Ladislav Štoudek.

Dělníci občas kácejí stromy i v Národním parku Podyjí. Zalesněno je tam asi šestaosmdesát procent chráněného území. „Lesy tam nejsou hospodářské. Pokud těžíme, je to proto, že odstraňujeme jehličnany, které tam vysázel člověk a nahrazujeme je původními druhy," vysvětlil ředitel parku Tomáš Rothröckl.

Bez péče

V chráněném území jsou i původní lesy. „Snažíme se ukázat jejich přírodní vývoj. Některé oblasti proto zůstávají bez péče, jinde se soustředíme na zvláštní ochranu vzácných druhů," doplnil ředitel.

Pro turisty jsou zajímavé i mokřady dolního toku Dyje poblíž Břeclavi. Jde o největší lužní les ve střední Evropě. Rostou tam duby a jasany. Mnohé z nich jsou staré 450 let. Tehdy například v Anglii vládla královna Alžběta I. a české země po bitvě u Moháče získali Habsburkové.

Lesy tvoří jeden ze základních ekosystémů. „Kořeny stromů zadržují vodu a zabraňují erozi. Tam kde jsou lesy, víc prší," uvedl Úradníček.

Stezka vede oborou s divočáky

Jižní Morava - Co je tohle za žlutou květinu? Na zvídavé dotazy dětí při výletech pomáhají rodičům odpovědět informační cedule na naučných stezkách. Deník Rovnost přináší šest tipů, kam se jít vzdělávat do přírody.

HODONÍNSKÁ DOUBRAVA. Asi hodinová naučná stezka vede po trase cyklostezky od hodonínské zoo k Písečnému rybníku. Po cestě turisté minou pět informačních tabulí s tématy historie lesa, mikroregionu Hodonínsko, ochrany přírody a rybníkářství. „Pro děti je připravených deset interaktivních stojanů," upřesnil mluvčí podniku Lesy České republiky Zbyněk Boublík.

VÁTÉ PÍSKY. Stezka, která návštěvníky provede takzvanou Moravskou Saharou, začíná u Bechtlova pomníku poblíž Bzence na Hodonínsku. Je dlouhá čtyři a půl kilometru a končí v pískovně. Na třetím zastavení se turisté dozvědí o obnově vyhořelého lesa jednoletými semenáčky borovice. Váté písky jsou národní přírodní památkou, protože tam jsou vzácné teplomilné rostliny a hmyz.

TUROLD. Turisté, kteří zamíří na prohlídku jeskyně Na Turoldu poblíž Mikulova na Břeclavsku, čeká osm informačních panelů. „Stezka je přístupná celoročně. Obsahuje informace o jeskyni i o blízké Pálavě," stojí na webových stránkách Mikulova.

OBORA S DIVOČÁKY. Naučná stezka Holedná vede brněnským Jundrovem. Cesta prochází oborou, kde myslivci chovají divočáky, daňky a muflony. Oborou vedou zpevněné cesty, návštěvníky potěší i odpočinkové altány a lavičky. „Občas se tam jdu projít s vnuky. Vždycky mají radost, když zahlédnou některé ze zvířat," řekla důchodkyně Jana Karafiátová. Stezka je vhodná i pro děti a staré lidi. V oboře platí přísný zákaz volného pobíhání psů.

HŘEBENÁČ. Lidé, kteří přijedou na návštěvu Moravského krasu, si mohou projít Sloupsko-šošůvskou naučnou stezku. Začíná u správní budovy jeskyní ve Sloupu na Blanensku. Trasa vede kolem známé skály Hřebenáč, která je oblíbeným místem horolezců. Po čtyřech stech metrech končí u jeskyně Kůlna, kde sídlili pravěcí lidé.

RAKOVEC. Naučná stezka vede Rakoveckým údolím na rozhraní Vyškovska a Blanenska. Návštěvníci tam míří hlavně na jaře, kdy v údolí kvetou chráněné bledule. Z informačních tabulí se lidé dozvědí o kopci Černov, kde bývalo keltské sídliště, o artéském prameni a bukových a dubobukových lesích.

Autor: Kateřina Foltánková, Redakce

28.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Mrazy: rybáři denně sekají díry do ledu, ryby se nadechují jen párkrát za minutu

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pojď hrát hokej, láká sportovní akce jihomoravské děti. Čekají je zábavné nábory

Sherlock Holmes, Hercule Poirot i Vacátko. Výstava představuje slavné detektivy

Brno - Nová výstava v letohrádku Mitrovských na Starém Brně představuje nejslavnější, fiktivní i skutečné vyšetřovatele a detektivy napříč celým stoletím.

Konec dunění? Koncerty v centru Brna se musí ztišit, město prohrálo soudní spor

Brno – Akce na náměstí Svobody v Brně jsou pro většinu lidí příjemným zpestřením, jinak to ale vidí Brňan Filip Koplík, kterému kapely a obchodníci křičí přímo do oken. „Většinou je to naprosto šílené. I kdybych si chtěl třeba nějaký koncert užít z domova, uslyším jen dunění, žádnou hudbu," stěžoval si muž. Kvůli soudnímu procesu, který vyhrál jeden z jeho sousedů, musí nyní pořadatelé akcí otočit kolečko s hlasitostí na reproduktorech doleva. Magistrát se proti rozsudku hodlá dovolat k Nejvyššímu soudu, mezitím ale musí jednat.

Fašistický převrat měl začít v Židenicích. Cíl? Totalitní stát podobný Itálii

Brno - Čtyřiaosmdesát let uplynulo v neděli od neúspěšného pokusu o fašistický převrat v brněnských Židenicích. Událost si na místě připomenou lidé v prvorepublikových uniformách.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies