VYBERTE SI REGION

Studenti i fotbalisté chtějí darovat kostní dřeň Dennisovi. Má rakovinu

Kyjov – Dennisi Urcovi ze Svatobořic-Mistřína bude 
v květnu devatenáct let. Už od šestnácti se ale léčí z nádorového onemocnění lymfatických uzlin. Život mu může zachránit jen transplantace kostní dřeně. Pomoci mu chtějí fotbalisté, studenti i učitelé. V kyjovské nemocnici si z krve nechali zjistit, zda jsou vhodnými dárci.

25.2.2016
SDÍLEJ:

Dennis potřebuje k životu transplantaci kostní dřeně.Foto: DENÍK/Erika Benešová

V prvních příznacích Dennise svědila kůže, měl zvýšenou teplotu a býval často nemocný. Po roce mu lékaři na brněnské klinice diagnostikovali takzvaný Hodgkinův lymfom. Nemoci se postavil čelem a snaží se s ní bojovat. „Když mi je dobře, chodím ven na procházky. Nemůžu ale do školy, na party nebo sportovat. Dřív jsem hrával fotbal, futsal a lyžoval jsem. To mi chybí asi nejvíc," svěřil se mladík.

Když má špatné období, pomáhá mu čas strávený s přítelkyní a odpočinek doma. Tam se také snaží učit. Většinou totiž do Střední školy automobilní, kde studuje, kvůli oslabené imunitě docházet nemůže.

Od učitelů má k dispozici teoretickou látku, kterou plní na konzultacích. „Snažíme se mu vycházet vstříc. Příští rok by měl maturovat, bude to pro něj těžké. Pevně věříme, že se dá do pořádku. Má velký zájem a dobré známky. V odborných předmětech je to horší," řekla učitelka výpočetní techniky Hana Bednaříková s tím, že mladík je ve třetím ročníku kvůli nemoci už potřetí.

Ona a další tři vyučující proto ve středu do nemocnice přišli nabídnout svou krev. A nebyli jediní. Spolu s nimi deset zaměstnanců kyjovského městského úřadu a především studenti tamní zdravotnické školy. Jedním z hlavních organizátorů se stal třeťák Jakub Kuchař. „Dennisův příběh na sociální síti naši třídu motivoval. Přišlo nás deset, přímo jeho příliš neznáme, ale to nám nebrání," pousmál se student. Přiznal, že o dárcovství kostní dřeně uvažoval už dříve, ale teprve minulý týden měl osmnáct let, což je podmínka pro zařazení do registru. Za tímto účelem už v minulých dnech hematologické oddělení nemocnice navštívili fotbalisté z Kyjova a Vlkoše.

Vlnu solidarity mladík pozorně sleduje. Ve středu také případným dárcům přišel osobně poděkovat. Na všech si cenní, že vůbec takový krok podnikli. „Jsem rád, že jsou tady. Je vidět, že jim na mně záleží a to mě velice těší. Jsem šťastný," dodal mladý muž.

Vstup do registru dárců

Akce v nemocnici se ve středu zúčastnila také Zdena Wasserbauerová, která se osvětě o boji s leukémií a registru dárců věnuje již devatenáct let. „Jen v minulém roce jsme napočítali sto šest dárců kostní dřeně, to jsou dva za týden. Z toho jich je čtyřiatřicet z České republiky, zbytek ze zahraničí," prozradila pětasedmdesátiletá aktivní důchodkyně. Chlapci podle ní hodně pomůže, když se kampaň co nejvíce rozšíří. Vstup do registru obnáší odběr dvou mililitrů krve. Pak už se jen čeká, jestli jde o vhodný vzorek. Pokud ano, dárce se dostaví do Plzně, kde sídlí světově akreditované pracoviště. „Musejí ale být připravení pomoci nejen Dennisovi, ale každému, komu by mohli zachránit život. Je to závazek, s kterým je třeba počítat," poukázala Wasserbauerová.

Nemoc se u někoho projeví zvětšenými uzlinami, u jiného zase bolestí na hrudi při požití alkoholu. Příznaky jsou různé. Podle primářky hematologie a transfúzního oddělení Nemocnice Kyjov Jitky Hovadíkové Kujíčkové si většinou pacienti choroby, která má čtyři stadia, všimnou při nahmatání zvětšené uzliny. „Vhodné by bylo, kdyby Dennis podstoupil transplantaci kostní dřeně. U dárců nejde ani tak o krev, spíše o hledání vhodných genetických a transplantačních znaků na bílých krvinkách. Musí jich být deset," vysvětlila primářka 
s tím, že mnohdy se nenajde dárce ani v rodině.

Proto vznikly registry, kam lidé vstupují dobrovolně. „Jsou i pacienti, kteří dárce nenajdou vůbec. Šance je ale vždycky," doplnila specialistka. V České republice je v registru dárců každý 280. obyvatel, v Německu každý dvacátý. Dvě třetiny kostní dřeně se dováží.

Autor: Erika Benešová

25.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies