VYBERTE SI REGION

Jitrnice ze zabijačky dostanou i sousedé. Ministerstvo plánuje uvolnit pravidla

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Pochutnat si na tlačence, jitrnicích a jelitech, zahřát se ovarovou polévkou a na závěr vše spláchnout domácí pálenkou. Zabijačka doma vypaseného pašíka je pro většinu rodin velká sláva. Mnohým ale příjemnou atmosféru narušují vyhlášky a omezení. Například produkty ze svého prasete nemohou nabízet svým sousedům a známým. Sníst je mohou pouze se svou rodinou. Ministerstvo zemědělství proto nyní plánuje uvolnění podmínek.

13.2.2016 3
SDÍLEJ:

Zabíjačka. Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Dimír Šťastný

ROZHOVOR S ŘEZNÍKEM O TÉMATU ČTĚTE DOLE.

Ministerstvo plánuje změnit pravidla takzvaných domácích zabijaček novelou veterinárního zákona. „Platit může začít v lednu příštího roku. Především chceme, aby lidé, kteří zabíjačku pořádají, mohli obdarovat také své známé a sousedy. Nynější pravidla jsou příliš přísná," shrnul mluvčí ministerstva Hynek Jordán. Novinku má vláda projednat v nejbližších dnech.

Podmínky neřeší

Podle některých Jihomoravanů přísné podmínky už teď většina lidí příliš neřeší. „Sousedům a známým určitě nějakou tu jitrničku či jelítko lidé pořádající zabijačku věnují," domnívá se Petr Baláž z Hodonína.

I kvůli silné tradici zabijaček v kraji se lidé na benevolentnější pravidla těší. „Kdo si doma prase vychová, proč by jej potom nemohl i zpracovat? Není správné, když si lidé musejí zvát na prohlídky prasete různé kontroly a platit za ně. To je pak stejné, jako by měli platit za prohlídky kytek, které si vypěstují. Ale veterinární prohlídky jsou správné," prohlásil řezník Lubomír Šipka z Lipůvky na Blanensku.

Infografika k zabijačkám.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE

Lidem, kteří prodají maso z domácích zabijaček bez veterinární kontroly, hrozí pokuta až tři sta tisíc korun. Prodej zůstane zakázaný i po schválení novely.

Z uvolnění pravidel má i tak strach Český svaz zpracovatelů masa. „Maso by mělo zůstat v domácnosti chovatele. Jenže jako blízkou osobu můžeme brát i celou vesnici. Maso bez prohlídky je rizikové a jeho šíření zhorší bezpečnost potravin," poukázal ředitel svazu Jan Katina.

Podle něj hrozí také nárůst černého trhu s masem. Ministerstvo zemědělství se brání, že i nadále bude kontrolovat především maloobchodní prodejny nebo restaurace. „Maso z domácích porážek nemůže být do těchto provozů dodáno," doplnil Hýsek.

S tím souhlasí i lipůvecký řezník Šipka. „Ani při rozvolnění pravidel se neobávám rozšíření černého trhu," řekl.

Naopak etnografka Jana Poláková upozornila, že současné domácí zabijačky jsou až příliš svázané s hygienickými pravidly. „V minulosti každá domácnost chovala prase, které zabil ten, který to uměl. Nyní je potřeba potravinový lístek. Zabijačky se konaly před svátky, svatbami či hody. Nyní je to slavnostní chvíle, kdy se sejde rodina," doplnila etnografka Jana Poláková. Podle ní se prase zpracovává pořád stejným způsobem. Kromě velké palice se k usmrcení používá pistole.

Veřejně ne

Ani po schválení novely se ovšem nevrátí takzvané veřejné zabijačky. Ty byly oblíbená kratochvíle ve většině obcí na jižní Moravě.

Nyní je nahradila zabijačková slavnost bez zabití prasete. „Prasata jsme si nechali zabít na jatkách a řezníci z nich vyrobili zabijačkové speciality. Ty jsme potom místním na zábavě prodávali. Podle současných pravidel jsme to nemohli vyřešit jinak," sdělil třeba starosta brněnských Černovic, kde pořádali zabijačku minulý týden, Pavel Blažík.

Právě kvůli přísným hygienickým podmínkám před třemi lety přestali pořádat obecní zabijačky třeba v Šaraticích na Vyškovsku. „Všichni, kdo se na ní podíleli, museli mít zdravotnický průkaz. To jsme splňovali. Pak začalo platit, že s masem lze manipulovat jen na místech splňujících stanovené podmínky. Což u nás splňuje pouze školní kuchyně. Dělat zabijačku tam není vhodné," vysvětlil starosta obce Karel Kalouda.

EMA ZEZULOVÁ

ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

Mít doma prase a nesmět ho sníst? Nesmysl, říká řezník

Boskovštejn /ROZHOVOR/ – Šestatřicetiletý Tomáš Tóth z Boskovštejna na Znojemsku se vyučil řezníkem. Na Slovensku, odkud pochází. Vzpomíná, že jeho rodina, podobně jako desítky dalších, běžně chovaly doma prase. A těšily se na zabijačku. „Jako mladý jsem jich dělal až padesát ročně. Dnes? Jednu do roka," srovnává.

Proč téměř vymizel chov prasat v rodinách na venkově?

Ze tří důvodů: současné legislativy, ekonomických příčin a také pohodlnosti lidí. Zákony jakoby nepočítaly s tím, že když někdo doma chová prase, tak si ho podobně jako králíky nebo slepice chce také doma zabít a maso sníst. Lidé se dnes navíc nechtějí točit denně kolem zvířat. Potřebují každodenní péči a odjezd na dovolenou prakticky nepřipadá v úvahu. Navíc jsou všude supermarkety plné naporcovaného relativně levného masa. Prostě chov prasat doma se přestal vyplácet.

Co by se tedy mělo změnit pro to, aby lidé začali chovat prasata znovu?

Rozhodně zákony. Kolikrát se lidé, kteří mne na zabijačku pozvou, ptají, jestli vůbec mohou prase doma legálně porazit. Pokud tedy zákony budou takové, že bude jasné, co a jak lze udělat, pak snad tradice chovu prasat na venkově nevymře. Ale nedokážu si představit, že by lidi chovali prase a nakonec si ho nesměli zabít a sníst. To nemá žádnou logiku.

Kolik prasat jste na zabijačkách porážel dřív a jak je tomu dnes?

Kdysi jsem dělal čtyřicet až padesát zabijaček ročně. K tomu jsem porážel i nějaké ovce či býčky. V posledních deseti letech je to tak jedno zvíře ročně. Například u nás v Boskovštejně dnes prasata chová jeden jediný člověk. Je to starší pán, mladí o chov prasat doma zájem nemají vůbec.

Je tedy pro vás dnes zabijačka svátek?

Je to tak. Jedna zabijačka ročně, to si člověk zákonitě užívá. Už to není ta bývalá každotýdenní rutina. Také proto jsme u nás na vesnici obnovili tradici venkovské zabijačky.

Uživí člověka řezničina?

Pokud řezník nepracuje na jatkách nebo ve firmě, pak vůbec. Já dnes podnikám, provozuji hospodu.

DALIBOR KRUTIŠ

Autor: Redakce

13.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Brno zavedlo strážníky kvůli útěku úředníků. Dnes už je to 150 let

Brno - Jeden zlatý denně a služební uniforma k tomu. Výdělek, za který bylo možné koupit například půl kila masa, nabízelo v roce 1866 vedení města zájemcům o práci strážníka. Městská policie v Brně si letos připomíná 150 let od svého založení. Historii svého zaměstnání přiblíží i na speciální retroakci.

AKTUALIZOVÁNO
Město a Brněnské komunikace v pondělí slavnostně otevřely nový parkovací dům. Své místo v něm najde 361 aut a deset motorek. V nejvyšším patře budovy zaparkují i auta na plyn.

Brno otevřelo pátý parkovací dům. Řidiči od úterý zaparkují v Panenské ulici

Brno /FOTOGALERIE/ – Na dvacet z osmaosmdesáti volných míst narazí řidiči v parkovacím domě v Kopečné ulici. Okolo 220 míst z téměř čtyř set bylo v pondělí přes den volných v podzemních garážích pod Janáčkovým divadlem. I když parkovací domy nejsou plně využité, Brno v pondělí otevřelo další. V Panenské ulici. Řidiči tam najdou 361 míst. „Deset je i pro motorkáře. Stavba vyšla na 243 milionů korun," vyčíslil náměstek primátora Richard Mrázek.

Muž čelí obžalobě z braní rukojmí a vydírání. Jsou to fantasmagorie, říká

Brno – Podle jedné strany škrcení retardovaného bratra a výhrůžky sestře, podle druhé strany zákeřné fantasmagorie duševně postižených sourozenců. V úterý začal soud s mužem, jehož obžaloba viní z braní rukojmí a vydírání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies