V Brně používá nouzové přívěsky a náramky, které vyšlou signál strážníkům, když je potřeba, téměř sto starších lidí. V Břeclavi nosí náramky třicet lidí a v Blansku dvacet.

Nouzové tlačítko však od strážníků nedostane každý. „Jsou určené lidem žijícím osaměle. Díky tlačítkům mají možnost zavolat nás v případě, že potřebují pomoc," vysvětlil ředitel blanenských strážníků Milan Lepka.

Zájem o tuto vymoženost je podle mluvčího brněnských strážníků Jakuba Ghanema obrovský. „Na nouzová tlačítka čekají desítky lidí, kteří mohou přístroj dostat, až ho některý uživatel nebude potřebovat. Například když se přestěhuje do domova důchodců," objasnil Ghanem.

S velkým zájmem se setkávají i soukromé firmy, které dohled nabízí. „Klienti si mohou vybrat mezi telefonem s nouzovým tlačítkem, přívěskem nebo vodotěsným náramkem. V případě nouze po signálu voláme blízkým, kteří jsou uvedení v seznamu krizových kontaktů," uvedla Lenka Pizallová ze společnosti Inspect life.

Neustálá kontrola

Strážníci na majitele SOS předmětů dohlíží nepřetržitě. „Když zachytí signál, zavolají majiteli nouzového přívěsku, aby zjistili, jestli nešlo o planý poplach. V případě, že telefon nezvedá nebo potvrdí, že se něco stalo, strážníci vyjedou a pomohou mu," popsal Ghanem. Loni strážci pořádku zachytili na dvě stě signálů, z toho k víc než stu případů vyjeli. K jedenácti museli zavolat zdravotníky.

Pro zvětšení klikněte.

Nejčastěji si lidé přivolávají pomoc, když upadnou. „Převažují případy, kdy hlídka pomůže někomu zpět do vozíku nebo na postel," podotkl Lepka. Mohou si však zavolat pomoc i v případě, že je někdo obtěžuje a cítí se v ohrožení.

Rychlé zavolání může podle strážníků i lékařů pomoci v řadě případů. „Takové zařízení je velmi praktické," ocenil třeba znojemský lékař Arnošt Růžička.

Podle ředitele břeclavské městské policie Stanislava Hrdličky systém zajistí včasnou pomoc. „Stávalo se, že nás sousedé zavolali, až když byla plná poštovní schránka a několik obědů za dveřmi. To už bylo pozdě," připomněl Hrdlička.

Zprávy do e-mailu

Na dálku lidem pomáhají také kardiostimulátory přímo v těle pacienta, kde podporují správný srdeční rytmus. O stavu nemocného pak pravidelně odesílají informace do ordinace lékaře. „Údaje přístroj odesílá na centrálu, od které dostáváme zprávy například e-mailem nebo i textovou zprávou na mobil," vysvětlil kardiolog Milan Sepši.

Chytré přístroje pacientům i lékařům šetří čas. „Ve Spojených státech už nahradily některé prohlídky právě kontrolou na dálku přes zprávy od přístroje," upozornil Sepši.

Plně automatizovaná medicína však možná není. „Bez znalostí a zkušeností odborníků je léčení nereálné," tvrdí mluvčí Mezinárodního centra klinického výzkumu ICRC Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Pavel Gejdoš.

Přesto vědci neustále vyvíjí dokonalejší metody. „K prověření přístroje, který využívají pacienti se spánkovou poruchou apnoe, používáme dálkový přístup. Pacient nemusí chodit na kontrolu zařízení každé tři měsíce," popsal Gejdoš. Mezi chystané novinky patří i přenosný přístroj na zaznamenání činnosti srdce.

Elektrody v srdci usměrňují tep

Brno - Do ordinace brněnského kardiologa Milana Sepšiho vchází osmapadesátiletý Ladislav Čech. Dnes ho čeká vyšetření srdce a kardiostimulátoru, který hlídá srdeční rytmus. V případě arytmie pak může tep životně důležitého orgánu upravit, aby fungoval normálně.

Některé přístroje dokáží vysílat informace o funkci srdce do ordinace doktora. Čech má však typ, který informace jen ukládá, ale lékař je zjistí až při kontrole. „Jak se cítíte? Měl jste nějaké potíže?" ptá se kardiolog a posílá pacienta na lehátko.

Muž si odkládá košili a lehá si. „Ani si neuvědomuji, že přístroj mám. Přišel jsem jen na preventivní prohlídku," povídá. Mezitím mu doktor přikládá na tělo čtečku údajů z kardiostimulátoru. Ten je voperovaný pod klíční kostí.

První přichází na řadu ohmatání přístroje, který musí pod kůží ležet volně. Některým pacientům je pohyb přístroje nepříjemný. „Já ani nevnímám, že se hýbe. Vůbec mě neomezuje, takže na to ani nemyslím," svěřuje se Čech. Kardiostimulátor má už tři roky.

Zachytil arytmii

Lékař pak na počítači kontroluje údaje, které přístroj zaznamenal. „Tady vidím, že jste měl nějakou krátkou arytmii skoro před rokem, pocítil jste to nějak?" ptá se pacienta. Ten však říká, že o tom ani neví. Porucha rytmu byla podle kardiostimulátoru jen několik vteřin a pak skončila.

Pokud by neskončila, přístroj by zasáhl. Z malé krabičky totiž vedou elektrody do srdce pacienta. „V případě, že by arytmie pokračovala, mohlo by se pacientovi udělat nevolno. Přístroj by v takovém případě nabil elektrody a vyslal elektrický impuls, který by tlukot srdce spravil," popisuje lékař funkci přístroje a prohlíží záznamy, které zachytily elektrody v srdci.

Starší muž je v pořádku a po odejmutí čtečky se může obléknout. „Baterka ve stimulátoru vám ještě vydrží dlouho. Sestřička s vámi rovnou domluví datum a uvidíme se přibližně za rok," poznamenává ještě odborník. Přidává poučení, aby pacient přišel dřív, pokud by se necítil dobře.

EVA BÁRTOVÁ

ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI