VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tradice vánočních stromů: z oslavy života přes pomoc dětem k parádě

Jižní Morava, Vysočina - Vánoční stromy září na mnoha náměstích jižní Moravy a Vysočiny. Na většinu míst se dovážejí, někde zdobí i stromy rostlé, třeba ve Žďáru nad Sázavou.

23.12.2013
SDÍLEJ:

Jedle ojíněná – BrnoFoto: DENÍK

Vánoční stromy rozzářily mnohá náměstí na jižní Moravě a Vysočině. Tradici starou skoro devadesát let založil spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek. „V lese u Bílovic nad Svitavou nedaleko Brna totiž našel odložené nemluvně. Právě kvůli tomu, že se to stalo v předvánoční době a pod smrkem, který je symbolem Vánoc, se Těsnohlídek rozhodl uspořádat sbírku pro opuštěné děti pod vánočním stromem," sdělil Pavel Kováč, který se historií vánočních stromů na Moravě dlouhodobě zabývá.

ČTENÁŘI DENÍKU VYBÍRALI V INTERNETOVÉ ANKETĚ NEJHEZČÍ VÁNOČNÍ STROM. HLASOVALO JICH 978 A VYHRÁL SMRK VE ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU. VÍCE ZDE

Díky sbírce se v roce 1924 poprvé rozzářil Vánoční strom republiky. Bylo to na náměstí Svobody v Brně. Novinka se začala šířit ještě téhož roku. „Své stromy ohlásily jen několik dnů po Brně také Jihlava, Tišnov, Znojmo, Klobouky u Brna a Blansko. O dva roky později se připojil Hodonín," sdělil Kováč.

Tradici přerušil až vznik protektorátu Čechy a Morava. „Sporné jsou také roky 1945 až 1948. Symboly Vánoc se ale zřejmě v Brně stavěly i v tuto dobu. Komunistům se vánoční stromy nehodily. Prý proto, že dětem se daří dobře a není proto potřeba pořádat sbírky. Jehličnany se tak vrátily na náměstí až po roce 1989," doplnil Kováč. Podle jeho záznamů na náměstí Svobody dosud stálo okolo čtyřiceti vánočních stromů.

Letos do Brna doputovala šestnáctimetrová jedle ojíněná, kterou podle tradice daroval Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny. „Je to čtyřiadvacátý strom v řadě z jejich lesů," doplnil Kováč.

Brno na strom vloni koupilo vlastní dekorace. Ozdoby využije ještě pět let. Jedli zdobilo osm lidí čtyři a půl dne. To, jak strom bude vypadat, ale určili ještě před zdobením. „Dopředu jsme znali jeho parametry. O rozmístění ozdob rozhoduje hlavně vzrůst stromu. Na brněnský strom se vešlo sedmdesát tisíc LED žárovek," uvedl šéf firmy, která strom zdobila, Igor Páleník.

Práce ve výškách

Dekoratéři museli mít školení na práci ve výškách. „Když jsme nasazovali špici, byla plošina ve výšce sedmnáct metrů. Není to jednoduché, v takové výšce s ní vítr kymácí," sdělil Páleník. Dodal, že problémy měli hlavně se zloději. „Ozdoby, které jsme měli připravené pod stromem, rozkrádali," dodal Páleník.

Šestnáctimetrový stříbrný smrk, zdobící letos jihlavské Masarykovo náměstí, pochází z nedaleké Vojanovy ulice. Zdobí ho asi sedmadvacet kusů světelných řetězů o délce 540 metrů. Doplňuje je dalších dvaasedmdesát svítících ozdob.

V Pelhřimově na Masarykově náměstí letos stojí čtyřicet let starý smrk. Pochází ze Salačovy Lhoty na Pacovsku, kde rostl na obecním pozemku. „I přesto, že jsme letos vybrali strom ze vzdálenějšího místa, jeho přeprava přes Lukavec a Košetice až do Pelhřimova byla úplně bez problémů," řekla vedoucí střediska odpadového hospodářství a údržby města Eva Hamrlová.

Druhý nejvyšší živý vánoční strom v České republice roste před budovou Vyšší odborné školy a Průmyslové školy technické ve Žďáře nad Sázavou. Smrk je kolem čtyřiadvaceti metrů vysoký. „Letos nás předstihl strom v Kvildě, takže už jsme druzí," vysvětlil ředitel školy Jaroslav Kletečka. Strom před školou lidé zdobí čtrnáctý rok. „I letos nám s tím pomohli hasiči se svou technikou," doplňuje Kletečka.

V Bystřici nad Pernštejnem na Žďársku lidé dříve zdobili strom, který tam rostl. „Musel ale ustoupit stavebním úpravám náměstí. Proto strom nyní dovážíme," informoval bystřický starosta Karel Pačiska.

V Novém Městě na Moravě na Žďársku nemusejí stromek shánět. „Myslím, že náš rostlý smrk rozhodně patří k nejvyšším," popsal třiadvacetimetrový strom novoměstský starosta Michal Šmarda.

Ve Slavkově u Brna na Vyškovsku se snaží šetřit. Kvůli tomu ale řeší problémy s vandaly. „Nazdobený strom u nás stojí celý rok. Výzdobu nesundáváme, odpadávají tak náklady za nastrojení. Někdo však dekorace během roku poškodil," uvedl ředitel slavkovských technických služeb Radoslav Lánský.

Strom od domu

Z Ctidružic na Znojemsku přicestovala na Horní náměstí ve Znojmě čtrnáctimetrová jedle. „Už druhý rok zdobí Horní náměstí namísto Masarykova. Radnice přesunula hlavní adventní program i stánky na větší znojemské náměstí kvůli hudebním a kulturním akcím," sdělila znojemská mluvčí Zuzana Pastrňáková. Dodala, že strom zdobí šestatřicet tisíc světel. „Výzdobu tohoto stromu, i ostatních jedenácti ve znojemských městských částech, má na starosti externí firma," upřesnila Pastrňáková.

V Lysicích na Blanensku stojí na náměstí šedesát let stará a třináct metrů vysoká jedle. „Rostla u jednoho z domů v Lysicích, ale už byla moc velká a překážela," uvedl Emil Škrobánek, jednatel organizace Hospodářské a vzdělávací besídky, která má vánoční strom na starosti.

Už v říjnu stál ve Strachotíně na Břeclavsku vánoční strom. Na jižní Moravě byl letos první. „Každoročně stromek staví místní hasiči," uvedla strachotínská starostka Lucie Danihelová.

V Británii věšeli na strom dřeváky

Brno - K vánočním zvykům neodmyslitelně patří zdobení stromu. Tradice stará skoro půl tisíciletí začala v Německu. „Nejstarší zprávy pocházejí z Alsaska. Lidé strom zdobili tím, co sehnali doma. Například jablky, ořechy nebo oplatky," řekl etnolog Josef Trávníček.

Proč tehdy lidé stromy začali zdobit, historici s jistotou neví. „Mohlo jít o symboliku. Strom totiž kořeny, kmenem a korunou pomyslně spojuje zem, svět a oblohu. Propojuje tak světské a duchovní sféry," řekl Pavel Kováč, který se historií vánočních stromů dlouhodobě zabývá.

Tradice se brzy začala šířit po Evropě. „Do katolických rodin se strom dostal z evangelického prostředí později. Jeho zdobení křesťané nejdříve vnímali jako pohanský obyčej. Na Vánoce jim stačil betlém," řekl Trávníček.

Pod strom betlém

Postupně se zvyk zalíbil i katolickým knězům. „Pod strom stavěli betlémy, vnímali to jako kompromis," upřesnil etnolog.

V roce 1816 se objevil první vánoční strom na císařském dvoře ve Vídni. Na začátku devatenáctého století se zvyk šířil také ve Francii a Velké Británii. „Tam dominovala snaha o pestrost. Na stromek lidé věšeli dřeváky, hodinky, panenky nebo pouzdra na jehly," sdělil etnolog. První strom s elektrickými svíčkami se v roce 1912 objevil na Madisonském náměstí v New Yorku.

Prvenství v České republice drží Brno. „První strom tam v roce 1773 vyzdobil německý obchodník," upřesnil Kováč. O čtyřicet let později se strom rozsvítil v pražské Libni.

Zvyk pak dál šířila šlechta a měšťanské rodiny. Postupně se objevoval i na venkově. „Později se přidaly i bohatší vesnické rodiny. Ty měly ve zvyku věšet strom za strop nad stůl. Neměly totiž dostatek prostoru v místnostech," řekl etnolog.

Styl zdobení odráží povahu každého člověka
Žďár nad Sázavou - Návrat k tradicím. I tak letošní Vánoce pojímají někteří lidé. „Týká se to třeba zdobení stromku. Mnozí lidé volí ozdoby, které znají z dětství. Pak už neřeší třeba barevné sladění," říká žďárská dekoratérka Magda Lebišová.

Pro ty, kdo ctí tradici, není podle ní při zdobení příliš důležitá estetická stránka, ale hlavně to, aby ozdoby měly takzvaně duši. „Mnoho z nás si tak stromek zdobí například starodávnými korálkovými ozdobami po prababičkách ve tvaru hvězdiček, ptáčků, motýlů, ale i pavouků, kabelek, vah a dalších," popisuje žena vzácné kousky.

V obchodě s ozdobami, kde Lebišová prodává, letos oprášila tradiční skleněné foukané ozdoby z Podkrkonoší. „Ručně je dodnes vyrábějí v družstvu Vánoční ozdoby ve Dvoře Králové nad Labem. Tam jsem je letos ve vzorkovně pro své zákazníky vybírala. Lidé se vracejí ke kvalitní české sklářské výrobě a levné plastové baňky používají například na zdobení venkovních vánočních dekorací," popisuje žena současnou situaci.

Zákazníci měli o foukané ozdoby zájem. „Kupují se u nás po sadách i po kusech, jak má kdo rád. Už jich moc nezbývá," upozorňuje prodavačka.

Různobarevný stromeček podle ní preferuje většina lidí. „Kupují lákavé barvy a dekory skleněných koulí, rampouchů, hvězd a zvonků, ale i sněhuláky, pávy, anděly, muchomůrky, sovy, medvídky. Nově se objevili i moderní smajlíci nebo pohádkové postavičky, baňky zdobené peřím, krásné jsou i foukané ozdoby s dekorem voňavých vánočních perníčků," přibližuje současné trendy.

Zdobení vánočního stromku má podle ní hodně společného s tím, jak k vánočním svátkům lidé přistupují zda citlivě a s nostalgií, nebo jen s nutností oslavit je a dostát povinnosti.

Autor: Vladimíra Krejsová

23.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jižní Moravou prochází významné migrační trasy zvěře. Přes dálnici se ale po takzvaných zelených mostech nedostanou. Žádné tam nejsou. Jeden přechod možná vznikne u Podolí na Brněnsku.
5

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

Takzvané kameny zmizelých v neděli odpoledne zástupci Sokola I. a brněnské Židovské obce položili na památku devíti lidí v několika brněnských ulicích.
16

Oběti holocaustu a odbojáře připomínají v ulicích Brna další kameny zmizelých

AKTUALIZOVÁNO

Opilý řidič naboural do rodinného domu. Vjel přímo do ložnice

Malešovice /FOTOGALERIE/ – Do ložnice rodinného domu se strefil mladý řidič, který v noci na neděli boural v Malešovicích na Pohořelicku. Byl opilý.

V brněnské úrazovce vznikne nové oddělení urologie

Brno – Lidem s urologickými problémy pomohou možná už letos lékaři v Úrazové nemocnici Brno. Při rekonstrukci druhého patra totiž představitelé města plánují zřídit urologický zákrokový sál i místnost pro ultrazvukové vyšetření a další oddělenou vyšetřovnu. „Stavět chceme od září do prosince letošního roku. Do té doby budeme připravovat projekt," sdělil náměstek primátora pro zdravotnictví Petr Hladík.

Svezl se stovkami aut. Ke stopování stačí úsměv, říká cestovatel

Brno /ROZHOVOR/ – Mezi kontinenty se přepravuje letecky, jinak výhradně stopem. Nikdy neplatí za nocleh a vodu s sebou zásadně nenosí. Cestovatel Slávek Král už dostopoval k terakotové armádě v Číně i na karneval v Riu. „Vždycky mám jen prázdnou lahev. Jsem totiž stydlivý a tohle mě alespoň motivuje začít se bavit s lidmi," říká.

Poštu v Komárově přepadl ozbrojený muž. Odnesl si desítky tisíc korun

Brno – Se zbraní v ruce vešel v pátek navečer do pošty v brněnském Komárově zatím neznámý pachatel. Z přepadení si domů odnesl desítky tisíc korun. Muže policisté stále hledají.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies