VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Třicet let. Mušov semlely vody Nových Mlýnů

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Před třiceti lety obec Mušov definitivně zatopila voda. Z obce zůstal jen kostel, většina lidí odešla do Pasohlávek.

30.7.2017 3
SDÍLEJ:

Obec Mušov musela zmizet kvůli vzniku novomlýnských nádrží. Na snímku je náves v Mušově v roce 1974.Foto: Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově

V modré lesknoucí se vodní hladině Novomlýnské nádrže na Břeclavsku se odráží silueta kostelíka. Stojí obklopen vodou na malém ostrůvku. Je sice již léta opuštěný a zchátralý, ale kdysi byla v jeho vnitřku bohatá výzdoba a pravidelně do něj mířili lidé, obyvatelé obce Mušov. Od jejího definitivního zatopení vodou z nádrže uplyne letos třicet let. Kostel svatého Linharta, nebo v méně známém českém názvu Leonarda, je poslední budovou, která z Mušova stojí dodnes.

Oblast, kde býval Mušov, který měl v roce 1970 při posledním sčítání 568 obyvatel, jež žili v téměř dvou stovkách domů, bývala místem častých záplav již odnepaměti. „Jedna z největších zaznamenaných povodní se odehrála v roce 1941. Povodně se ve dvacátém století stávaly stále častějšími a nepomohlo ani zbudování Vranovské a Brněnské přehrady,“ vysvětlil důvody vedoucí ke stavbě novomlýnské nádrže Emil Kordiovský v knize Zatopené kulturní a přírodní dědictví jižní Moravy.Pro zvětšení klikněte.

Obyvatelé Mušova si na povodně postupně zvykli. „Pamatuji si, že třeba v šedesátých letech jsem ráno dala dceru do školky a odjela do práce. A odpoledne už jsme děti vyzvedávali na loďkách, protože přišla povodeň. Ale to už tady bývalo tak, že voda nám sice zaplavila zahrady, ale do domů nikdy nezatekla,“ popsala jedna z pamětnic života v Mušově Mária Dubšová.

Projekt nádrže Nové Mlýny vypracovala již v roce 1965 brněnská pobočka Hydroprojektu. Od roku 1966 bylo zakázáno pochovávání na místním hřbitově a lidé už nesměli na domech dělat stavební úpravy. V roce 1972 úřady stavbu přehrady definitivně schválily. Nové Mlýny tvoří tři nádrže, Mušov stával v Mušovské, kterou začali napouštět v roce 1978.

Definitivně byla obec zatopená před třiceti lety. „Obyvatelé vesnice se roztrousili. Mušovští se přestěhovali do nových domků v Pasohlávkách, řada našla domov v bytech v Pohořelicích a Mikulově, další se přestěhovali do okolních obcí, jako Březí, Dolní Dunajovice nebo Ivaň a další,“ popsal Josef Šuba z Regionálního muzea v Mikulově.

Po příchodu obyvatel Mušova do Pasohlávek se obec výrazně změnila. „Počet obyvatel se zdvojnásobil. Nastěhovali se do nově zbudovaných domků,“ poznamenala místostarostka obce Alena Mandáková.

Jelikož v Pasohlávkách žije největší komunita lidí z Mušova, staly se místem pravidelného setkávání pamětníků na zatopenou obec. „Scházíme se každých deset let, když je výročí zániku obce. Příští rok, kdy to už bude čtyřicet let, chceme kromě setkání u této příležitosti vydat i knihu se starými fotografiemi Mušova,“ poznamenala pamětnice Zdeňka Zemánková.

Připomínkou Mušova je i zchátralý kostel svatého Linharta, momentálně nepřístupný. „Připravujeme projekt jeho obnovy, respektive zakonzervování, je památkově chráněný. Druhou částí projektu má být zpřístupnění kostelíku,“ nastínil plány bývalý pasohlávecký starosta Tomáš Ingr.

Po Mušově ale zůstala ještě jedna, téměř zapomenutá stavba. „V blízkosti hlavní silnice, nedaleko hranice horní a střední Novomlýnské nádrže, stojí kaple. Podle vyprávění leželo v těch místech kdysi pole patřící mušovské rodině Rinderů. Dva bratři se tu prý jednoho dne nepohodli a jeden druhého zabil. Na památku rodinné tragédie tu nechala roku 1891 Marie Rinderová postavit kapličku,“ připomenul Šuba.

O historii Mušova se zájemci mohou dozvědět třeba na výstavě Regionálního muzea v Mikulově s názvem Život pod Pálavou. Přístupná je v Dolních Věstonicích.

V Mušově jsme žili jako rodina, pláčou i po letech pamětnice ze vsi 

Mušov - Byla to malebná vesnička. Měli jsme v ní školu, poštu, kino, hrával se u nás fotbal, pravidelně jsme pořádali krojované hody a žili jsme skoro jako rodina, ani jsme nezamykali domy. Tak popisují zaniklou obec Mušov jeho bývalé obyvatelky, Zdeňka Zemánková, Božena Suchánková a Mária Dubšová.

I když ode dne, kdy vesnici těžké stroje zdemolovaly a nad prázdným místem se uzavřela vodní hladina Novomlýnské nádrže, uplynuly už desítky let, ženám vzpomínky na ztracený domov stále vhání slzy do očí.

Mária Dubšová se do vesnice přistěhovala za manželem. Stále si pamatuje místa, kde ve vsi randili. „Už v šedesátých letech se mluvilo o tom, že Mušov zatopí. Když k tomu mělo dojít, všechny nás svolali do místního kina. Lidé se bouřili, nadávali, plakali. K ničemu nám to nebylo,“ vzpomíná na těžké chvíle dnes sedmasedmdesátiletá žena.

Lidé z obce měli tři roky na to, aby si postavili nové domovy. Většina z nich zamířila do nedalekých Pasohlávek. „Od státu jsme na stavbu nedostali žádný příspěvek, jenom domy od některých lidí vykoupili. To ale nestačí na zaplacení novostavby. V Pasohlávkách jsme začali stavět v podstatě na zelené louce,“ vypráví dvaašedesátiletá Zdeňka Zemánková. K novým domům si museli lidé dovést i vodu, a tak se jim stavba prodražila.

Lidé se s Mušovem rozloučili v roce 1978. „Jeden večer jsme se všichni sešli v hospodě. Stále dokola jsme zpívali píseň Hospůdko, hospůdko malá, hospůdko začouzená. A plakali přitom,“ line se i při vyprávění proud slz z očí Dubšové. Spolu s dalšími lidmi se ještě občas jezdila dívat na demolici mušovských domů, byla to pro ni ale smutná podívaná.

Po přestěhování lidé kromě obydlí museli znovu vybudovat i společenský život. „V Mušově býval krásný sál, kam jsme chodili tancovat. Všichni jsme se bavili spolu. Konaly se hody a dodržovaly tradice,“ říká o životě v Mušově devětasedmdesátiletá Božena Suchánková. V Pasohlávkách před příchodem lidí z Mušova podobné akce nebyly. Pamětnice se shodují, že právě Mušováci přinesli do Pasohlávek třeba tradici hodů.

Kromě kultury ale bylo potřeba vyřešit také mnoho praktických věcí. „Pasohlávecká školka měla místa pro třicet dětí. A my z Mušova, kteří jsme se přistěhovali, jsme byly mladé rodiny s malými dětmi. Maminky chodily s pláčem prosit, aby jejich děti vzali do školky. Přímo do obce ani nejezdil autobus,“ vyjmenovává některé problémy Zemánková. A společně s ostatními přiznává, že celá léta byla ves rozdělená na lidi z Pasohlávek a lidi z Mušova.

Mezi lidmi ze zatopené vsi naproti tomu vládla velká soudružnost. „Ještě v Mušově jsme si vzájemně pomáhali. Po přestěhování pomoc pokračovala,“ vzpomíná Zemánková.

V Mušově se narodila. „Po zatopení ale obec zmizela z registru sídel. Když jsem si před lety měnila občanku, museli mi na ní uvést jako místo narození Pasohlávky. I když mám ve všech ostatních dokumentech Mušov,“ lituje žena.

Byť se už pamětníci s existencí Novomlýnské nádrže smířili, i po letech v nich zůstala trpkost, že dílo nedostalo alespoň jméno po Mušově. „Také si stále silněji uvědomujeme, že nemáme možnost ukázat dětem a vnoučatům místa, kde jsme vyrůstali a hrávali si. Přišli jsme o kořeny,“ smutní Zemánková.

Autor: Eliška Gáfriková

30.7.2017 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Sexuálně se uspokojoval u Brněnské přehrady. Při onanování ho viděly i děti

Nedělní srážka dvou aut na bantické křižovatce si vyžádala dva mrtvé a pět těžce zraněných včetně tří dětí.
AKTUALIZOVÁNO
8

Na křižovatce nedal přednost. Zabil sebe i spolujezdce, dalších pět zranil

Ženy na kandidátkách do voleb? Na jižní Moravě stále vzácnost

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Šestadvacet politických stran a hnutí chce na podzim kandidovat v Jihomoravském kraji ve volbách do poslanecké sněmovny. Brněnský deník Rovnost zanalyzoval kandidátky desítky stran, které mají podle posledních průzkumů šanci získat alespoň tři procenta hlasů.

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Jižní Morava /LÉTO V POHYBU, INFOGRAFIKA/ - Koho by nelákalo chodit po vodě? I na jižní Moravě si zájemci mohou aspoň vzdáleně vyzkoušet, jaké to je. Na čtyřech místech v regionu lze otestovat aquazorbing, tedy pohyb v nafouknuté plastové kouli na hladině. Věnuje se mu sedmý díl seriálu Deníku Rovnost Léto v pohybu.

Náměstek pro dopravu Hollan: Selžu, jen pokud rezidentní zóny nebudou

Brno - Peníze na rezidentní parkování v Brně náměstek pro dopravu Matěj Hollan od ministerstva dopravy nedokázal získat. S kolegy se mu totiž nepodařilo prokázat jeho pozitivní vliv na dopravu. „Přínos je ale jasný. Vznikne mnohem více možností k parkování pro obyvatele Brna,“ brání se Hollan.

Kometa a Orli se bijí i v přípravě: Nenecháme si všechno líbit, říkají

Brno, Znojmo – Přátelské utkání v hokeji? Spíš používejme termín přípravné. O nevraživost a bitky totiž není nouze ani v letošním létě. I hokejisté jihomoravských celků Komety Brno a Orlů Znojmo už při prověrkách na novou sezonu shodili rukavice. „Párkrát jsem se porval i v přátelácích. Nerozlišuju, jestli je to příprava, nebo ostrý zápas, každý jde do utkání naplno,“ řekl znojemský bek Jan Lattner.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení