VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tyče symbolizují zmařený život. Památník obětem holocaustu čeká jen na expozici

Hodonín u Kunštátu – Nově postavené infocentrum, zrekonstruovaný barák vězňů a další dozorců. To jsou tři hlavní objekty, které tvoří Památník obětem romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu. Postavili jej v areálu bývalého protektorátního a poválečného pracovního tábora Žalov. Stavební práce, které trvaly zhruba čtyři roky, skončily v červenci.

11.8.2016
SDÍLEJ:

Nově postavené infocentrum, zrekonstruovaný barák vězňů a další dozorců. To jsou tři hlavní objekty, které tvoří Památník obětem romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu.Foto: Národní pedagogické muzeum a knihovna J. Amose Komenského

Nyní přichází na řadu tvorba expozice, která potrvá rok. „Pokud vše půjde podle plánu, bude hotová v srpnu příštího roku, kdy památník slavnostně otevřeme. Areál pak bude v turistické sezoně otevřený každý den kromě pondělí. A když to počasí dovolí, tak nejspíš i v zimě," uvedla ředitelka Národního pedagogického muzea a knihovny Jana Amose Komenského v Praze Markéta Pánková, které má podobu památníku ve své režii.

V infocentru bude podle ní základ celé expozice, která bude patřit jedna prostranná místnost. „Součástí infocentra je i multifunkční sál, kde se budou konat přednášky a besedy, a atrium, kde se mohou pořádat třeba pietní akty," přiblížila Pánková.

Opravený barák dozorců pozůstává ze sedmi místností. Každá se bude věnovat jinému období tábora v průběhu let 1940 až 1950. A návštěvníci v nich nahlédnou také do života dozorců.

Nejvíce emotivním zážitkem pro návštěvníky bude podle ní prohlídka baráku vězňů, který stavaři opravili jako první – již v roce 2012. Kromě informačních panelů v něm budou postele, umývárna nebo originální kamna. „Pokusili jsme se o věrnou repliku budovy tak, jak vypadala ve válečných letech 1942 až 1943. Z celého baráku jsme zachovali zhruba jen třetinu, třeba některá původní okna. Zbytek ale napadly dřevokazné houby, některé krovy dokonce úplně zmizely. Kdybychom se nepustili do rekonstrukce, barák by za pár let spadl sám," uvedl projektový manažer památníku Pavel Štěpán.

Izolace žen a nemocných

Právě v této budově byly za dob romského holocaustu separovány ženy s dětmi. „Když mezi vězni vypukl tyfus, barák sloužil k jejich izolaci. Lidé, kteří tu onemocněli, leží nedaleko na hřbitově," popsal historik Michal Schuster. V celém areálu však bylo podle Pánkové až sedm vězeňských baráků.

Šest z nich se vůbec nezachovalo. „Proto jsme nechali postavit jen jejich půdorysy. Celý pietní areál lemují železné tyče. Každá z nich symbolizuje jeden zmařený život," upřesnila Pánková.

Na přípravě expozice se podílejí nejlepší čeští historici, ale také Muzeum romské kultury v Brně. „Materiály z období takzvaného cikánského a sběrného tábora poskytneme do každé části expozice. Výzkumem holocaustu Romů se zabýváme přes dvacet let a ve svých sbírkových fondech máme fotografie i audio a video záznamy bývalých vězňů," uvedla ředitelka muzea Jana Horváthová.

Areál v Žalově ale nesloužil jen jako sběrný tábor pro moravské Romy za druhé světové války. Po válce sloužil jako internační středisko pro odsun Němců a v padesátých let minulého století jako tábor nucených prací.

Názory proti

Památník přiblíží celou jeho pohnutou historii. „Na časové ose srovnáme, co se za druhé světové války odehrávalo v protektorátu Čechy a Morava a vůbec v celé Evropě. Aby návštěvníci vnímali tyto události v širším kontextu. Zaměříme se i na další období," upřesnila Pánková.

Vláda vyčlenila na odkup areálu, jeho rekonstrukci a vznik expozice celkem osmadevadesát milionů korun. Až do roku 2009 v něm bylo rekreační středisko. Jaký je názor vedení Hodonína na nově vybudovaný památník, se ve středu Blanenskému deníku Rovnost nepodařilo zjistit. „Byl jsem na kolaudaci. Mám na to svůj soukromý názor, který nechci prezentovat do médií," sdělil místostarosta Hodonína u Kunštátu Vít Hořínek.

Někteří obyvatelé Hodonína jsou proti stavbě památníku. „Dříve tam děti jezdily na tábory. Byl tam bazén, který využívala i řada místních. Myslím, že tolik peněz mohl stát investovat smysluplněji," zhodnotil obyvatel Hodonína, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Nově postavené infocentrum, zrekonstruovaný barák vězňů a další dozorců. To jsou tři hlavní objekty, které tvoří Památník obětem romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu.

Nově postavené infocentrum, zrekonstruovaný barák vězňů a další dozorců. To jsou tři hlavní objekty, které tvoří Památník obětem romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu.

Autor: Petra Srstková

11.8.2016
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Poškozená dlažba v parku před Janáčkovým divadlem.
5

Dodávka se propadla mezi trysky před Janáčkovým divadlem

Ilustrační foto

Třicetistupňová vedra vydrží až do čtvrtka, řeky jsou na hranicích sucha

Maketa Německého domu na Moravském náměstí stojí načerno. Nemá stavební povolení

Brno /ANKETA/ - Brno porušuje skrz své turistické centrum zákon, obvinil šéf brněnských občanských demokratů Robert Kerndl současné vedení magistrátu. Problém vidí v maketě Německého domu na Moravském náměstí. „Musí mít stavební povolení a územní rozhodnutí, které nemá. Jde o černou stavbu," uvedl Kerndl.

Oprava Křenové ulice se odkládá o dva měsíce

Brno – Stavební stroje a hluk oprav se brněnské Křenové ulici o prázdninách nakonec vyhnou. Jak už dříve Brněnský deník Rovnost informoval, dopravní podnik plánoval přes léto opravovat tamní koleje. „Termín zahájení této rekonstrukce jsme posunuli v koordinaci s ředitelstvím silnic a dálnic, které až do srpna bude opravovat Hladíkovu ulici. Souběh obou staveb by výrazně zkomplikoval dopravu v dané lokalitě," vysvětlil generální ředitel brněnského dopravního podniku Miloš Havránek.

Za borůvkami nemusíte do lesa, můžete je mít i na balkóně

Jejich plody jsou větší než jejich příbuzných odrůd z lesa, na keřích rostou v celých trsech, takže úroda je mnohem snazší a rychlejší, a jejich chuť si s těmi lesními v ničem nezadá. Řeč je o kanadských borůvkách, které si v pohodlí můžete vypěstovat na zahradě nebo i doma na balkoně a jejich sladké bobule budete mít na dosah ruky.

Policisté zastavili auto kvůli překročení rychlosti. Řídil šestnáctiletý mladík

Brno – Rychlou jízdou na sebe minulý týden upozornil zdrogovaný mladík, který projel židenickou Jedovnickou ulicí rychlostí dvaadevadesát kilometrů za hodinu. „Poté, co ho policisté zastavili, předložil řidič doklady k autu. Řidičský průkaz ale ne. Ukázalo se, že je mu teprve šestnáct," sdělil v pondělí policejní mluvčí Pavel Šváb.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies