VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tyče symbolizují zmařený život. Památník obětem holocaustu čeká jen na expozici

Hodonín u Kunštátu – Nově postavené infocentrum, zrekonstruovaný barák vězňů a další dozorců. To jsou tři hlavní objekty, které tvoří Památník obětem romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu. Postavili jej v areálu bývalého protektorátního a poválečného pracovního tábora Žalov. Stavební práce, které trvaly zhruba čtyři roky, skončily v červenci.

11.8.2016
SDÍLEJ:

Nově postavené infocentrum, zrekonstruovaný barák vězňů a další dozorců. To jsou tři hlavní objekty, které tvoří Památník obětem romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu.Foto: Národní pedagogické muzeum a knihovna J. Amose Komenského

Nyní přichází na řadu tvorba expozice, která potrvá rok. „Pokud vše půjde podle plánu, bude hotová v srpnu příštího roku, kdy památník slavnostně otevřeme. Areál pak bude v turistické sezoně otevřený každý den kromě pondělí. A když to počasí dovolí, tak nejspíš i v zimě," uvedla ředitelka Národního pedagogického muzea a knihovny Jana Amose Komenského v Praze Markéta Pánková, které má podobu památníku ve své režii.

V infocentru bude podle ní základ celé expozice, která bude patřit jedna prostranná místnost. „Součástí infocentra je i multifunkční sál, kde se budou konat přednášky a besedy, a atrium, kde se mohou pořádat třeba pietní akty," přiblížila Pánková.

Opravený barák dozorců pozůstává ze sedmi místností. Každá se bude věnovat jinému období tábora v průběhu let 1940 až 1950. A návštěvníci v nich nahlédnou také do života dozorců.

Nejvíce emotivním zážitkem pro návštěvníky bude podle ní prohlídka baráku vězňů, který stavaři opravili jako první – již v roce 2012. Kromě informačních panelů v něm budou postele, umývárna nebo originální kamna. „Pokusili jsme se o věrnou repliku budovy tak, jak vypadala ve válečných letech 1942 až 1943. Z celého baráku jsme zachovali zhruba jen třetinu, třeba některá původní okna. Zbytek ale napadly dřevokazné houby, některé krovy dokonce úplně zmizely. Kdybychom se nepustili do rekonstrukce, barák by za pár let spadl sám," uvedl projektový manažer památníku Pavel Štěpán.

Izolace žen a nemocných

Právě v této budově byly za dob romského holocaustu separovány ženy s dětmi. „Když mezi vězni vypukl tyfus, barák sloužil k jejich izolaci. Lidé, kteří tu onemocněli, leží nedaleko na hřbitově," popsal historik Michal Schuster. V celém areálu však bylo podle Pánkové až sedm vězeňských baráků.

Šest z nich se vůbec nezachovalo. „Proto jsme nechali postavit jen jejich půdorysy. Celý pietní areál lemují železné tyče. Každá z nich symbolizuje jeden zmařený život," upřesnila Pánková.

Na přípravě expozice se podílejí nejlepší čeští historici, ale také Muzeum romské kultury v Brně. „Materiály z období takzvaného cikánského a sběrného tábora poskytneme do každé části expozice. Výzkumem holocaustu Romů se zabýváme přes dvacet let a ve svých sbírkových fondech máme fotografie i audio a video záznamy bývalých vězňů," uvedla ředitelka muzea Jana Horváthová.

Areál v Žalově ale nesloužil jen jako sběrný tábor pro moravské Romy za druhé světové války. Po válce sloužil jako internační středisko pro odsun Němců a v padesátých let minulého století jako tábor nucených prací.

Názory proti

Památník přiblíží celou jeho pohnutou historii. „Na časové ose srovnáme, co se za druhé světové války odehrávalo v protektorátu Čechy a Morava a vůbec v celé Evropě. Aby návštěvníci vnímali tyto události v širším kontextu. Zaměříme se i na další období," upřesnila Pánková.

Vláda vyčlenila na odkup areálu, jeho rekonstrukci a vznik expozice celkem osmadevadesát milionů korun. Až do roku 2009 v něm bylo rekreační středisko. Jaký je názor vedení Hodonína na nově vybudovaný památník, se ve středu Blanenskému deníku Rovnost nepodařilo zjistit. „Byl jsem na kolaudaci. Mám na to svůj soukromý názor, který nechci prezentovat do médií," sdělil místostarosta Hodonína u Kunštátu Vít Hořínek.

Někteří obyvatelé Hodonína jsou proti stavbě památníku. „Dříve tam děti jezdily na tábory. Byl tam bazén, který využívala i řada místních. Myslím, že tolik peněz mohl stát investovat smysluplněji," zhodnotil obyvatel Hodonína, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Nově postavené infocentrum, zrekonstruovaný barák vězňů a další dozorců. To jsou tři hlavní objekty, které tvoří Památník obětem romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu.

Nově postavené infocentrum, zrekonstruovaný barák vězňů a další dozorců. To jsou tři hlavní objekty, které tvoří Památník obětem romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu.

Autor: Petra Srstková

11.8.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Český reprezentant a bývalý hráč brněnské Komety Michal Kempný.

Proti Finsku už za českou reprezentaci naskočí i obránce Chicaga Kempný

Déšť. Ilustrační foto.

Pršet bude dál. Počasí se zlepší až o víkendu

Sebevrah skočil z mostu na D1. Náraz přežil, je ale těžce zraněný

Brněnsko – O sebevraždu skokem z mostu se ve středu v osm hodin večer pokusil starší muž na dálnici u Devíti křížů na Brněnsku. „Jednalo se o muže, který se narodil v roce 1962," uvedla mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová. Dodala, že auta místem projedou jedním pruhem a velké kolony se na místě netvoří.

Naše práce lidi hřeje, zní z výrobny kotlů. Ročně jich zhotoví 15 tisíc

Rapotice /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Všechno, co děláme, hřeje. Výstižné motto používá společnost Thermona v Rapoticích, které patří další díl seriálu Deníku Rovnost Za zavřenými dveřmi.

Šnečí tempo budování dálnic? Hlavně kvůli zpožděnému územnímu plánu, tvrdí

Jižní Morava – Hlavní příčinou současných průtahů při přípravě stavby nových dálnic a silnic první třídy v Jihomoravském kraji je zrušení schválených zásad územního rozvoje před téměř pěti lety. Shodují se na tom zástupci Ředitelství silnic a dálnic i poslanec a místopředseda sněmovního podvýboru pro dopravu Jaroslav Klaška.

Konec červených v noci na semaforech? Rozhodne analýza. Jedou kvůli bezpečnosti

Brno /ANKETA/ - Část řidičů i brněnských politiků chce prověřit celonoční provoz křižovatek řízených semafory. V Brně jich je čtyřiadvacet a zpomalují provoz. Semafory se nevypínají kvůli bezpečnosti.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies