VYBRAT REGION
Zavřít mapu

U Staré huti v Josefovském údolí dýmí milíř z Madagaskaru

Adamov, Josefov /REPORTÁŽ/ – Na loučce u Staré huti nedaleko Adamova stojí velký vojenský stan. Opodál několik menších. Dřevěná chatrč a ve větru plápolají středověké prapory. Údolí je v lehkém kouřovém oparu. Dým stoupá s velkého milíře a ve svahu se kouří z hliněných pecí, kolem kterých běhá několik nadšenců středověké tavby železa. Železnou rudu začali v Josefovském údolí pražit ve středu, kdy zahájili už pátý ročník workshopu Historické a prehistorické tavby železa a jeho zpracování.

22.5.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
26 fotografií

U Staré huti nedaleko Adamova začal několikadenní workshop Historické a prehistorické tavby železa a jeho zpracování.Foto: DENÍK/Jan Charvát

„Střední část Moravského krasu byla v minulosti proslulá tavbou železné rudy a jejím zpracováním. Tuto historii jsme chtěli lidem přiblížit. Je velmi zajímavá. Ke Staré huti u Adamova jezdí nadšenci historie z celé republiky i Evropy. Několik dní zde kempují, staví pece, milíře, taví želenou rudu a kovají ze železa různé předměty," říká cestou přes ležení novodobých železářů a uhlířů za pořadatele akce Ondřej Merta z Technického Muzea v Brně. Workshop pořádá muzeum ve spolupráci se Středoevropskou cestou železa a společností Archaia Brno.

I pro veřejnost

Exkurze do historie tavby železa je podle Merty volně přístupná až do pátku. „Kdokoliv může přijít, ptát se a vyzkoušet si něco z těchto starých řemesel," dodává.

V akci mohou lidé vidět několik replik raně středověkých pecí. Středověkou pec typu fajszi z Maďarska, pec na chleba nebo na dehet. Nadšenci historie postaví i keltskou pec. „Jeden z kolegů má kvásek, tak doufám, že nám upeče chleba. Samozřejmě své umění předvedou také kováři," upřesňuje Merta.

Palivo do pecí si v údolí účastníci workshopu vyrábějí sami. Pálí ho podle starých postupů v milíři. „Ve třech lidech jsme milíř stavěli dva dny. Je to docela macek. Spořádal sedm kubíků smrkového dřeva. Zapálili jsme ho v pondělí. Teď máme pět dní o zábavu postaráno. Moc toho nenaspíme. Kolem milíře je totiž fůra práce, pořád se musí hlídat a upravovat," hlásí Jiří Kadera, který přijel až z Přimdy. Je členem Evropského uhlířského spolku.

S dřevěnou palicí milíř udusává také Eduard Tržil z Ústí nad Labem. Je celý začouzený a podle svých slov už pořádně nespal několik dní. „Je to docela rasovina starat se o milíř. Ale baví mě to. Člověk se dozví spoustu zajímavých věcí z historie. Na workshopu jsem tady poprvé a nelituji," usmívá se muž.

Malgašský milíř

O kus dál zapaluje druhý milíř geolog Dominik Talla z Babic nad Svitavou. „Je to rarita. Vedle sebe hoří dva milíře z různých koutů světa," říká tajemně Talla. Svůj milíř totiž okopíroval od domorodých Malgašů při výpravě na Madagaskar.

Podle něj je tento milíř mnohem jednodušší a nevyžaduje tolik péče jako ten klasický. „Uvidíme, jak se mi povede uhlí vypálit. Jsem docela nervózní. Je to premiéra. Ale Malgašové se s tím taky moc nemazali. Dřevo, větve, drny na ucpání a hotovo. Dřevěné uhlí se pálí na Madagaskaru ve velkém ve velmi primitivních podmínkách a jde to," dodává muž.

Po zapálení svého exotického milíře utíká prohrábnout ohniště pod kotlíkem v ležení. Vaří totiž srnčí guláš. V táboře si krátí dlouhou chvíli opracováním dančí kůže Jan Lokajíček ze Šumperka. „Včera jsem si dostavěl pec, tak čekám, až doschne. Pak začnu tavit. Jezdím sem jako kovář. Než pec proschne, vyrábím z dančí kůže tašku," říká muž v indiánském.

Na workshop historické tavby železa navazuje v sobotu už třinácté Setkání ve střední části Moravského krasu, které přivábí turisty do jeskyně Býčí skála, Výpustek a Staré Drátenické jeskyně. Do kostela svaté Barbory v Adamově a také do Křtin na tamní zámek a do Arboreta. „U Staré huti lidem ukážeme kromě železářských řemesel také soustružení dřeva či textilní výrobu," doplnil program Ondřej Merta.

Autor: Jan Charvát

22.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla.
4

VIDEO: S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla

Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME

Udusily se, nebo je zabily výkaly? V rybníce u Předklášteří zemřely stovky ryb

Nejsem dobrý hlavičkář, smál se autor vítězné trefy proti Liberci Řezníček

Brno – Když se trefí, Zbrojovka zákonitě boduje. V letošním ročníku nejvyšší české fotbalové soutěže sice útočník Jakub Řezníček vstřelil teprve čtvrtou branku z osmnácti utkání, ale Zbrojovka z těchto duelů brala osm bodů. V sobotu poprvé v aktuálním ročníku skóroval na domácím stadionu v Srbské ulici a jeho hlavička přinesla nesmírně důležitou výhru 1:0 s Libercem.

Při ničení okna se pořezal. Chtěl obvaz, proto ještě rozbil výplň dveří obchodu

Kobynice – Přezdívku Old Shatterhand si zřejmě nevyslouží dvaadvacetiletý vandal, který v noci řádil v Kobylnicích.

AKTUALIZOVÁNO

Chceme přitáhnout do kraje mozky, teď se sem ale nemají jak dostat, řekl hejtman

Brno – Kraj potřebuje chytré mozky a šikovné ruce, nemá je ale jak sem dostat. Tak se dá shrnout závěr pondělní diskuse, kterou pořádal Deník Rovnost. Debatovali v ní jihomoravský hejtman Bohumil Šimek, krajský náměstek pro dopravu Roman Hanák a další hosté. Hlavními tématy byla doprava, zásady územního rozvoje a jižní Morava jako kraj vyspělých technologií. Celou panelovou debatu jste mohli také sledovat online.

Brno dnes začíná vyplácet příspěvky na levnější roční jízdné MHD

Brno - Brno začíná dnešním dnem vyplácet příspěvek 1425 korun na roční jízdné městskou hromadnou dopravou. V tiskové zprávě to sdělila Zuzana Taušová z tiskového centra brněnského magistrátu. Roční jízdenka stojí 4750 korun. Brňané platící řádně za odpad mohli letos nově zažádat město o příspěvek, díky němuž se jim třetina peněz vrátí. V konečném součtu je tak roční jízdenka vyjde na 3325 korun. Podle Taušové od začátku roku zažádalo o příspěvek přes 19.000 lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies