VYBERTE SI REGION

Úbytek čtenářů? Mohou za to i nové maturity, své příznivce mají audioknihy

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Strávit nedělní odpoledne u knihy už Jihomoravany tolik neláká. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Od roku 2010 se totiž snížil počet registrovaných čtenářů v knihovnách kraje o necelé tři tisíce. To se projevilo i na počtu vypůjčených knih. Těch si lidé loni domů odnesli oproti roku 2010 o osm set tisíc méně.

28.11.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Tomáš Kubelka

Trend úbytku čtenářů sleduje například Knihovna Karla Dvořáčka ve Vyškově. „Na vině je podle mě hlavně fakt, že půjčování knih je placená služba. Dospělý u nás dá za roční registraci dvě stě korun. Pokud má někoho v rodině, kdo je registrovaný, čte knihy, které si vypůjčí on," objasnil ředitel vyškovské knihovny Vladislav Raška.

Populární e-knihy

Pokles počtu čtenářů má i další příčiny. Podle knihovnice Evy Šrámkové ze znojemské knihovny za ním vězí také rozšíření elektronických knih a moderních technologií. Tamní knihovna je zatím čtenářům nenabízí. Roli podle ní hraje i změna systému maturit. „Studenti už musí přečíst jen určitý počet daných knih. Mladí lidé navíc využívají internet, kde najdou podrobné obsahy knih," poznamenala.

Přestože registrací v knihovnách pozvolna ubývá, zájemců o práci knihovníka je stále dost. „Jsme totiž v širokém okolí jedinou státní školou, která tento obor nabízí. Dnes už se však nevyučuje pouze samotné knihovnictví. Obor doplňuje vzdělání v oblasti informačních technologií," upřesnila zástupkyně ředitele Střední odborné školy knihovnické v Kotlářské ulici v Brně Hana Nezhodová.

Infografika s čísly o jihomoravských knihovnách.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE

Změna osnov podle ní reaguje na změnu doby. „Knihovny už nejsou pouze půjčovnami knih. Lidé v nich často využívají taky různé databáze, mnohdy jsou i místy, kde se pořádají kulturní akce," doplnila Nezhodová.

Vernisáže a přednášky mohou lidi do knihoven nalákat. Své místo v městském kulturním kalendáři má třeba knihovna v Moravském Krumlově na Znojemsku. „Loni jsme pořádali skoro třicet exkurzí škol do knihovny, pět autorských čtení a besed se spisovateli, tři literární kavárny a jedenáct cestopisných promítání," vyjmenovala vedoucí Martina Nováková.

Vdechnout lásku ke čtení se tam snaží už zájemcům v raném věku. Zhruba před osmi lety se totiž připojili k akci Národní pedagogické knihovny s názvem Už jsem čtenář Knížka pro prvňáčka. Kromě toho každoročně pasují prvňáky na čtenáře.

Boj o mládež

Na děti a mládež cílí také brněnské Knihovna Jiřího Mahena v Brně. Tvoří čtvrtinu všech registrovaných. „Dostat do knihovny úplně malé čtenáře je snadné. Problém nastává kolem patnáctého roku. Přilákat čtenáře každého věku se pak snažíme akcemi, které s knihovnou zdánlivě nesouvisí. Letos jsme se třeba připojili k Týdnu kávy," podotkla mluvčí knihovny Jana Kuncová.

Brňanka Lucie Gurecká se zaregistrovala hned v několika knihovnách. Přesto si pořídila elektronickou čtečku. „Některé publikace jsou totiž věčně půjčené nebo rezervované. Na klasické knihy ale nedám dopustit," řekla žena.

Součást každé knihovny je dnes připojení k internetu. Ve využívání počítačů s přístupem k síti loni Jihomoravané mezi kraji dominovali. Tuto službu využilo tehdy víc než půl milionu lidí.

Audioknihy lákají na známé hlasy

Jižní Morava – Jsou na vzestupu. Audioknihy, tedy zvuková díla, si na jižní Moravě získávají stále víc příznivců. Roste počet posluchačů i titulů, které mají obchodníci a knihovníci v nabídce. „Jen u nás jsou jich stovky," poznamenal třeba ředitel břeclavské knihovny Marek Uhlíř.

V uplynulých pěti letech tam zvukové knihy vystrnadily také většinu hudebních „cédéček". Podle Uhlíře je navíc nepřehlédnutelný skok v zájmu, který lidé o mluvené slovo mají. „Poptávka vyletěla vzhůru, kde se drží. Lidé jsou spokojení. I proto, že zvyšujeme množství dostupných děl," tvrdí Uhlíř.

Audioknihy si získávají oblibu především situacemi, kdy je lze poslouchat: v autě, při běhání nebo odpočinku doma na pohovce. Kvalitní nahrávky, na kterých se podílí řada známých herců od Hynka Čermáka přes Igora Bareše po Oldřicha Kaisera, dokáží posluchače strhnout a ponořit do děje i díky hudbě. Ta se objevuje v některých pasážích, případně mezi kapitolami.

Jako drama

Kromě klasického čtení některá díla táhnou dramatizací. V záznamu vystupuje víc lidí, jde téměř o rozhlasovou hru. Například v detektivní sérii norského spisovatele Jo Nesbøho tím z řady vyniká čtvrtá kniha Nemesis.

Audioknihy momentálně zaujaly i Lucii Munzarovou z Hodonína. „Přemýšlím, že si nějakou pořídím. Zatím jsem poslouchala jen ty dostupné na internetu. Problém je, že když si k tomu lehnu, usnu. Pamatuju si zhruba deset minut," líčí s úsměvem. Premiéru má za sebou Velký audioknižní čtvrtek. Při něm se na pulty dostalo Nulté číslo od Umberta Eca, Želary Květy Legátové nebo Himmlerova kuchařka od Franze-Oliviera Giesberta.

Podle odhadu vydavatelů je na trhu ve formě fyzických nosičů či v digitální podobě dva a půl tisíce titulů. Nekrácená četba vychází stále častěji ve formátu CD-MP3, která audioknihy víc zpřístupnila lidem. „Jestli jde o dočasný trend, lze těžko předpovídat. Podobá se to hudebním cédéčkům, zvukové tituly mají tu výhodu, že nejsou příliš drahé," dodal ředitel Uhlíř. Pořídit je lze většinou za dvě stě až tři sta korun. Některé příběhy jsou ke stažení také na internetu, další pak k poslechu na serveru Youtube.

Autor: Hana Florianová, Redakce, Lukáš Ivánek

28.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies