VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Učni na jižní Moravě strávili za školou 160 tisíc hodin za dva roky

Jižní Morava – Místo školy raději počítačové hry doma v teple nebo zábava s kamarády v obchodním centru. Mnozí učni často chodí za školu. „Učení mě nebaví, a tak občas do školy nepřijdu. Hlavně v zimě se mi nechce vstávat," svěřil se Deníku Rovnost třeba učeň oboru tesař, který si nepřál zveřejnění jména.

30.1.2016
SDÍLEJ:

Praktické vyučování v dílnách je nedílná součást studia na učilištích. Pracují v nich i studenti Střední školy stavebních řemesel v brněnských Bosonohách.Foto: DENÍK/Ludmila Korešová

Se záškoláctvím se potýká většina středních odborných učilišť a odborných škol v Jihomoravském kraji. Na nízkou míru motivace studentů a záškoláctví na těchto typech škol upozorňuje i Česká školní inspekce. „Ve školním roce 2014 a 2015 evidovala všechna jihomoravská učiliště víc než 160 tisíc neomluvených hodin," vyčíslil náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Za předpokladu, že běžný školní den má sedm vyučovacích hodin, by tedy všichni záškoláci dohromady chyběli ve vyučování déle než dva roky.

Špatný příklad

Podle psycholožky Miloslavy Svobodové z brněnské Pedagogicko-psychologické poradny má záškoláctví kořeny často v rodině žáka. „Pokud například rodiče studenta nepracují, dítě také necítí, že musí nějaké povinnosti plnit, a tak třeba nechodí do školy," uvedla příklad Svobodová.

Když školy řeší záškoláctví, je postoj rodiny podle ní velmi důležitý. „Pokud nemá potřebu záškoláctví řešit, pak škola s problémem bojuje velmi těžko," dodala psycholožka Svobodová.

Podobně hovoří zástupci škol. „Na žáky můžeme nanejvýš apelovat, že by se měli učit, protože vyučení jim umožní najít práci. Pokud však rodiče záškoláctví tolerují, je to těžké," konstatovala učitelka stavebních předmětů na Střední odborné škole a Středním odborném učilišti ve Vyškově Jana Mrázová. To potvrzuje i student učiliště, který nechtěl uvést jméno. „Za školou jsem nikdy nebyl. Doma bych z toho měl průšvih," řekl další budoucí tesař.

Omluvenky své dceři, která studuje obor cestovní ruch, bezdůvodně nepíše Zdeňka Komůrková z Jevišovic na Znojemsku. „Každý rodič si může zjistit, jakou absenci má jeho dítě. Je pak jen na něm, jak se získanými informacemi naloží. Já záškoláctví vůbec netoleruju," prohlásila Komůrková.

Zodpovědněji přistupují ke studiu podle učilišť učni, kteří své obory končí maturitou. „Tito žáci mají menší počet neomluvených hodin a většina jich školu dostuduje," potvrdil ředitel brněnské Integrované školy automobilní Milan Chylík. Podobnou zkušenost má i ředitel brněnského Středního odborného učiliště tradičních řemesel a Vyšší odborné školy Jaromír Pragač. „Do tříletých oborů většinou jdou žáci z nižších sociálních skupin, kteří nemají o učení velký zájem," poznamenal Pragač.

Důležitá velikost

Podle psycholožky Alice Trávníkové hraje v záškoláctví roli i velikost školy. „Na velkých školách jsou žáci anonymnější. Když mají učitelé na starosti mnoho žáků, nemůžou každého důvěrně znát," upozornila.

Třeba na Středním odborném učilišti a Střední odborné škole Lomnice u Tišnova na Brněnsku se s problémem příliš nesetkávají. „Jsme malá škola v malé obci, v učebních oborech máme jen osmdesát žáků. Díky tomu k nim máme osobní přístup a to nám pomáhá problém záškoláctví minimalizovat," sdělila ředitelka školy Libuše Procházková.

České školní inspekce varuje, že mnoho záškoláků nakonec školu ani nedokončí. „Poptávka zaměstnavatelů po žácích vyučených ve strojírenských oborech je přitom velká," upozornil ředitel brněnské Střední školy strojírenské a elektrotechnické Roman Moliš.

ELIŠKA GÁFRIKOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

Ředitel odborného učiliště: Rodiče dítě kryjí, aby měli pokoj

Veselí nad Moravou /ROZHOVOR/ – Ředitel Střední odborné školy ekonomické a Středního odborného učiliště Veselí nad Moravou na Hodonínsku Jiří Vavříček považuje záškoláctví za celorepublikový trend. „Žáci mají tolik práv, že je téměř nemožné je nějak potrestat," poukazuje.

Proč některé dětí chodí za školu? Je možné je nějak trestat?

Dnes už nezanedbatelná část dětí žije v rozvrácených rodinách, kde jsou rodiče nezaměstnaní nebo často na útěku před exekutorem. Chybějí i základní životní potřeby. Záškoláctví je z větší části trend v naší zemi, jenž každodenně popularizuje porušování pravidel a dává porušitelům větší práva, než vymahatelům. Žáci mají tolik práv, že je téměř nemožné je nějak potrestat.

Lze tento problém řešit?

Je třeba zjednodušit zákony. Prostě psát je krátké, jednoznačné, které nepřipustí žádné možné dvojí výklady. U sociálně postižených rodin by bylo dobré zajistit, aby část peněz, které rodině zbývají, šla přímo na potřeby dítěte. I kdyby si mělo každé ráno vyzvednout na obecním úřadě zpáteční jízdenku na vlak a svačinu. A také vyřešit problém věčných studentů. Co dát do zákona, že každý má právo studovat na státní náklady pět let střední školu a pokud ji dokončí maturitou, tak ještě sedm let školu vysokou? A věční studenti ať si platí sami.

Proč učňům podle školních psychologů chybí motivace?

Mnoha mladým obecně chybí zájem o cokoli kloudného, natož pak o studium. Motivací samozřejmě nejsou ani každodenní televizní zprávy, kde se ukazuje, že získávat peníze prací je naivní a nepraktický nápad.

Není proto potřeba návyky změnit už doma, v rodině?

Někdy se rodiče snaží, komunikují se školou, často se podaří studentovi společně vysvětlit, že pohodlnější bude do školy chodit. Ale pak jsou rodiče, kteří už to vzdali. Prostě omluvenky podepisují a dítě kryjí, aby měli pokoj. To už ale s trestní odpovědností nejen hraničí, ale trestné by to být mělo. Co třeba trestný čin podvodu? Jak jednoduché.

ERIKA BENEŠOVÁ


Autor: Redakce

30.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Robert Gottwaldu Krajského soudu v Brně. Podle obžaloby nevrátil několikamilionovou půjčku.
4

Půjčka na Devět křížů? Miliony byly pro drnovický klub, odmítá Gottwald obžalobu

Ilustrační foto.

V Masné srazila dodávka chodce. Muž utrpěl těžká zranění

AKTUALIZOVÁNO

Obžalovaná mi hrozila vytrháním vlasů, řekla žena, kterou nutili k prostituci

Brno – Chtěla si v Rakousku vydělat peníze úklidem, místo toho skončila na chodníku mezi prostitutkami. Před brněnským krajským soudem ve středu vypovídala žena, kterou obžalovaní Ján Dirda a Marta Hudcová údajně nutili k sexu za peníze. „Po cestě do Rakouska mi v autě říkala, že se budu mít dobře a že nesmím být blbá. Potom jsme zastavili a ukázala mi, kde mám stát na chodníku. Odmítla jsem a chtěla jet zpátky. Marta mi ale pohrozila, že pokud nevystoupím z auta, vytrhá mi vlasy ještě víc. Měla jsem je zrovna na krátko ostříhané,“ uvedla poškozená.

Reakcí na bodnutí přibývá. Hmyz útočí i na lékaře

Brno /ANKETA/ - Nejprve pobodali sršni mladého muže, poté zaútočili na dvě posádky záchranářů a kolemjdoucí. Scéna jako z hororu se odehrála v neděli večer v brněnské Bystrci. Výjezdů k lidem, u nichž se projeví alergická reakce na bodnutí včelou, vosou či sršněm, je podle odborníků v létě výrazně více.

Rezidentní parkování? Zavedení město znovu odsouvá. Až na rok 2019

Brno – Původně mělo fungovat už na jaře letošního roku, pak projekt město odsunulo až na podzim. Jenže podle zjištění Brněnského deníku Rovnost se plán na zavedení rezidentního parkování dál odkládá. Vedení brněnské radnice nepřímo přiznalo, že revoluční bod v brněnské dopravě nejspíš spustí až nové vedení radnice v roce 2019.

Dva řidiči v jeden den zapomněli na kola na střeše a poškodili vjezd parkoviště

Brno – Častější nehody řidičů s připevněným jízdním kolem na střeše auta řešili policisté v Brně na přelomu července a srpna. Nepozorností při vjezdu do obchodního centra způsobili v jeden den řidiči škodu za více než padesát tisíc korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení