VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Útok pštrosa na chovatele? Vždycky chyba člověka

Doubravice nad Svitavou - Dlouhý a tenký krk s malou hlavou. K tomu silné nohy, díky kterým je největší pták světa schopný vyvinout na krátkou vzdálenost rychlost až sedmdesát kilometrů za hodinu. Zvířata, se kterými se většina Jihomoravanů setkala pouze v zoo, chová Marek Kubíček už skoro dvacet let na pštrosí farmě v Doubravici nad Svitavou na Blanensku.

15.10.2014
SDÍLEJ:

Marek Kubíček provozuje v Doubravici pštrosí farmu.Foto: DENÍK/Petra Srstková

S nápadem založit takový podnik přišel v roce 1996 jeho kamarád Roman Koupý. „V té době hodně lidí zkoušelo chovat různá exotická zvířata a můj budoucí společník měl v zahradnictví velké nevyužité prostory. Věděli jsme, že pštrosi dobře snášejí naše klima a farma by mohla fungovat. Tak jsme v Opavě koupili prvních dvacet kuřat," vzpomíná Kubíček.

V dalších dvou letech koupil ještě asi osmdesát ptáků pocházejících z africké Botswany a Zimbabwe. Pro nelétavé ptáky se rozhodl mimo jiné i kvůli tomu, že rychle rostou. „Jejich maso je velice výživné a přitom dietní," shrnul přednosti zvířat Kubíček. Farma pojme šest set pštrosů. Pštrosi se pasou na pěti hektarech půdy. Dalších patnáct slouží k pěstování krmiva.

Zvířata se v létě krmí na pastvinách a v zimě jim zaměstnanci přilepšují senem a obilím. „Nedáváme jim žádné stimulátory růstu ani veterinární léky," uvádí Kubíček. Maso podle něj splňuje veškeré požadavky na biovýrobky. O žádný biocertifikát ale Kubíček nikdy neusiloval.

Daleko důležitější je pro něj, že pštrosí produkty mají regionální certifikát produktu z Moravského krasu. „To znamená, že se maso vyrábí tady a většina se zde také sní. Certifikované biovýrobky někdy vozí kamiony přes půl Evropy, a tím podle mě výraz bio ztrácí význam. I proto jsme se o něj nikdy nesnažili ani snažit nebudeme," prohlašuje chovatel.

Pštrosi z jeho farmy, které nelze zařadit mezi chovné, přibližně po roce života skončí na jatkách. I porážku se jim Kubíček a jeho kolegové snaží ulehčit. „Dřív jsme je vozili přibližně pětadvacet kilometrů. Aby zvířata netrpěla stresem z přepravy, vybrali jsme později jatka, která jsou pouze šest kilometrů od farmy," tvrdí farmář.

O největších ptácích se říká, že jsou útoční. „Důležité je chovat pštrosy volně ve velkých výbězích, aby nebyli ve stresu. Agresivní jsou pouze kohouti v době páření. Jakýkoli útok je téměř vždy chyba chovatele," konstatuje.

Své povolání si užívá. „Mám rád zvířata a baví mě dělat v přírodě. Je to jako droga. Kdo jednou některá zvířata choval, tak většinou už nechce skončit," uzavírá s úsměvem.

VÍCE PŘÍBĚHŮ EKOFARMÁŘŮ SI PŘEČTETE VE STŘEDEČNÍM DENÍKU ROVNOST.

Autor: Vojtěch Kučerák

15.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Andrea Ungerová.

Pomohla mi odhodlanost, věří úspěšná žena

Zahájení plavební sezony na Brněnské přehradě 2017.
1 42

Parníky obsadily přehradu. Provázely je fanfáry, tleskot i troubení

Hnojte popelem

Topíte dřevem? Nebo máte doma krb jen tak pro příjemný pocit? Kam dáváte popel? Pokud ho vyhazujete, připravujete se o jedno z nejlepších hnojiv světa.

Oslavy prvního máje? Místo rvaček proti pochodu zatančí

Brno – Místo rvačkami a křikem se letos brněnští antifašisté rozhodli oslavit první máj divadlem, hudbou a nebo tancem. Každoroční protestní akci, při které většinou došlo i na potyčky, iniciativa Brno blokuje nazvala Kdo si hraje, nehajluje. „Důležitější než zablokovat pochod neonacistů, je každodenní boj proti plíživé fašizaci společnosti. Proto jsme se rozhodli dát možnost kreativnímu vyjádření těch, kteří s extremismem bojují," vysvětlil mluvčí iniciativy Václav Pecl.

Začnou stavět dvoupatrovou halu u základní školy v žabovřeské Sirotkově ulici

Brno - Dvě tělocvičny a v patře nad nimi učebny vzniknou na místě současné tělocvičny u základní školy v žabovřeské Sirotkově ulici. „Práce na hale začnou v nejbližší době a dokončíme je v březnu příštího roku," uvedl v pondělí tamní místostarosta Filip Leder.

Z titulu Komety jsem měl plný facebook celý týden, usmívá se Kempný

České Budějovice, Brno /ROZHOVOR/ – Za čtyřicet dní odehrál jen čtyři utkání. Dvě v závěru základní části NHL, jedno v play-off a ve čtvrtek opět oblékl reprezentační dres. Obránce Michal Kempný má velkou chuť, v závěru letošní sezony v Chicagu Blackhawks příliš prostoru nedostal, teď se těší na mistrovství světa. „Po dlouhé době zase v nároďáku a před českým publikem, o to víc jsem rád, že jsme vyhráli," vrací se šestadvacetiletý bývalý bek Komety k výhře 3:2 nad Finy v Českých Budějovicích. V sobotu nastoupí proti Švédům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies