VYBERTE SI REGION

Útok pštrosa na chovatele? Vždycky chyba člověka

Doubravice nad Svitavou - Dlouhý a tenký krk s malou hlavou. K tomu silné nohy, díky kterým je největší pták světa schopný vyvinout na krátkou vzdálenost rychlost až sedmdesát kilometrů za hodinu. Zvířata, se kterými se většina Jihomoravanů setkala pouze v zoo, chová Marek Kubíček už skoro dvacet let na pštrosí farmě v Doubravici nad Svitavou na Blanensku.

15.10.2014
SDÍLEJ:

Marek Kubíček provozuje v Doubravici pštrosí farmu.Foto: DENÍK/Petra Srstková

S nápadem založit takový podnik přišel v roce 1996 jeho kamarád Roman Koupý. „V té době hodně lidí zkoušelo chovat různá exotická zvířata a můj budoucí společník měl v zahradnictví velké nevyužité prostory. Věděli jsme, že pštrosi dobře snášejí naše klima a farma by mohla fungovat. Tak jsme v Opavě koupili prvních dvacet kuřat," vzpomíná Kubíček.

V dalších dvou letech koupil ještě asi osmdesát ptáků pocházejících z africké Botswany a Zimbabwe. Pro nelétavé ptáky se rozhodl mimo jiné i kvůli tomu, že rychle rostou. „Jejich maso je velice výživné a přitom dietní," shrnul přednosti zvířat Kubíček. Farma pojme šest set pštrosů. Pštrosi se pasou na pěti hektarech půdy. Dalších patnáct slouží k pěstování krmiva.

Zvířata se v létě krmí na pastvinách a v zimě jim zaměstnanci přilepšují senem a obilím. „Nedáváme jim žádné stimulátory růstu ani veterinární léky," uvádí Kubíček. Maso podle něj splňuje veškeré požadavky na biovýrobky. O žádný biocertifikát ale Kubíček nikdy neusiloval.

Daleko důležitější je pro něj, že pštrosí produkty mají regionální certifikát produktu z Moravského krasu. „To znamená, že se maso vyrábí tady a většina se zde také sní. Certifikované biovýrobky někdy vozí kamiony přes půl Evropy, a tím podle mě výraz bio ztrácí význam. I proto jsme se o něj nikdy nesnažili ani snažit nebudeme," prohlašuje chovatel.

Pštrosi z jeho farmy, které nelze zařadit mezi chovné, přibližně po roce života skončí na jatkách. I porážku se jim Kubíček a jeho kolegové snaží ulehčit. „Dřív jsme je vozili přibližně pětadvacet kilometrů. Aby zvířata netrpěla stresem z přepravy, vybrali jsme později jatka, která jsou pouze šest kilometrů od farmy," tvrdí farmář.

O největších ptácích se říká, že jsou útoční. „Důležité je chovat pštrosy volně ve velkých výbězích, aby nebyli ve stresu. Agresivní jsou pouze kohouti v době páření. Jakýkoli útok je téměř vždy chyba chovatele," konstatuje.

Své povolání si užívá. „Mám rád zvířata a baví mě dělat v přírodě. Je to jako droga. Kdo jednou některá zvířata choval, tak většinou už nechce skončit," uzavírá s úsměvem.

VÍCE PŘÍBĚHŮ EKOFARMÁŘŮ SI PŘEČTETE VE STŘEDEČNÍM DENÍKU ROVNOST.

Autor: Vojtěch Kučerák

15.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kníničská Panna Marie? Řezbář ji vyřezal motorovou pilou

Brno /FOTOGALERIE/ – Zvuk motorové pily slyšeli v neděli dopoledne lidé z brněnských Kníniček. Před místní mateřskou školou totiž započal letošní advent v městské části. Jedním z největších lákadel programu byla řezbářská show, při níž řezbář vytvořil postavu Panny Marie.

Nehod motorkářů ubylo. Jsou lépe připravení, tvrdí odborník

Jižní Morava – Devět životů vyhaslo od začátku roku při nehodách motocyklů na silnicích v Jihomoravském kraji. Oproti loňsku je to o jednoho mrtvého méně.

Dokončují nové kluziště v Řícmanicích. Dostane ho obec

Brno – Na nové ledové ploše se projedou řícmaničtí zájemci o bruslení už po Novém roce. Plánované kluziště dělníci v současnosti dokončují. Mimo zimní sezonu poslouží prostor jako víceúčelové hřiště pro volejbal, fotbal, badminton, tenis a další sporty.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies