Letos policisté na jižní Moravě do konce září řešili jedenáct vražd, za stejné období vloni jich přitom bylo jedenadvacet. „Proč se letos vraždilo méně, je těžké určit. Sérioví vrazi nám v kraji neřádili nikdy, většinou to nebývá nic plánovaného. Jde spíš o problémy mezi lidmi, kteří se znají," konstatovala policejní mluvčí Andrea Cejnková.

Podle policejních statistik se v kraji od roku 2010 nepodařilo objasnit dvanáct vražd, realita je ale jiná. „Čísla nejde upravovat zpětně, pokud případ třeba vyřešíme v lednu následujícího roku, ve statistikách v roce, kdy se stal, je pořád vedený jako neobjasněná," vysvětlila mluvčí.

Pro zvětšení klikněte.Zdroj: DENÍK/Markéta Evjáková

Nejčastěji se na jižní Moravě vraždí kvůli osobním vztahům. „Bývají to hlavně domácí masakry. Pod sekcí ostatní motivy jsou potom třeba vraždy v afektu nebo z pomsty, případně nějaké potyčky," popsala mluvčí Cejnková.

K vraždám s motivem v kolonce ostatní se řadí i případ z Grmelovy ulice v Brně. „Dva muži se tam zhruba před třemi lety nepohodli kvůli nevrácené půjčce a jeden z nich zabil toho druhého sekerou," doplnila mluvčí.

Podle brněnského psychologa Jiřího Brančíka při násilných trestných činech hraje většinou velkou roli agresivita. „Ta je zakódovaná v každém z nás. Někdo jí má víc a hůř se s ní vyrovnává. Důvodem pro vraždu je ale i jednání v afektu. Mezi další důležité faktory patří také prostředí, ve kterém se člověk pohybuje, zvlášť pokud mu není vštěpovaná úcta k druhému. Nejde to ovšem brát úplně univerzálně," konstatoval psycholog.

Jeden z nejhorších případů, který museli v poslední době jihomoravští kriminalisté řešit, byla loňská vražda tří novorozeňat v Dolních Dunajovicích na Břeclavsku. V září se jejich matka u soudu přiznala, že dvě z dětí v únoru uškrtila a jednomu potom nepomohla, když se dusilo.

Některé případy se zase podaří objasnit až po mnoha letech. Jedním z nich byl i případ mrtvé prostitutky, který vyřešili brněnští kriminalisté v roce 2012, tedy patnáct let po její vraždě, která měla loupežný motiv.

Ani to ale není rekord. „Stalo se i to, že se vyřešila vražda po devatenácti letech, tedy přesně rok před jejím promlčením. Kdyby se tedy stalo, že by se po dvaceti letech někdo k hrůznému činu přiznal, zůstal by bez trestu," objasnil brněnský elitní kriminalista Miroslav Jedlička a dodal, že na některé typy vražd, třeba z rasových důvodů nebo při teroristických útocích, se promlčecí lhůta nevztahuje.