„Moje úloha v komparzu byla jasná. Jsme parta kamarádů, krojovaná chasa. Stejně jsme se prezentovali i při natáčení. Vždy nám týden dopředu dali vědět, že budou potřebovat třeba deset z nás. Kdo měl čas, šel natáčet," vypráví Hronová.

Míst, kde se seriál natáčel, bylo více. Studentka se usmívá se slovy, že ve svém rodném místě ani nenatáčela. „Točili jsme hlavně v Zaječí, Pavlově a v Perné ve vinném sklípku," vzpomíná žena.

Natáčení bývá někdy zdlouhavé a náročné. Hronová přiznává, že i když je zvyklá nosit kroj často, někdy to bylo úmorné. „Nikdy předtím jsme nebyli v kroji třeba dvanáct hodin v kuse. Tady ano. Čekali jsme na naši scénu v šatně nebo na place," přiznává komparzistka a doplňuje, že kluci mají výhodu, že si mohou aspoň sednout. „Holky si v kroji moc neposedí," směje se.

Pochvaluje si především občerstvení. Vždy jim nachystali vodu, kávu a obložené chlebíčky. „Kdo chtěl, dokoupil si obědy," vysvětluje studentka, pro niž to byla teprve první zkušenost s filmem. Možnost zhlédnout práci hereckých profesionálů je pro ni největším zážitkem.

Sympaticky na ni působil například Pavel Liška a Václav Postránecký. „Prohodili s námi i pár slov o zdejší kultuře a vínu," míní Hronová a zmiňuje i Karla Rodena, který na plac vyšel jen na svoji scénu a nikdy se tam moc dlouho nezdržoval.

Zachytit celý děj z pár okamžiků není možné, přesto se chasa nad některými seriálovými úryvky pobavila. „Pár moravských tradic ztvárnili trochu jinak, než je obvyklé. Do scénáře jsme zasahovat nemohli, i tak jsme se občas ozvali, že by to mělo být jinak," dodává Hronová.