VYBERTE SI REGION

V Podyjí mají žít divocí koně. Pomohou přírodě

Podyjí - Exmoorský pony. Právě tento malý divoký kůň má v budoucnu volně pobíhat po Podyjí. Tento nejmenší národní park v zemi totiž ve spolupráci s hnutím Česká krajina plánuje vysazení divoce žijících koní do dvou svých lokalit na Havranické vřesoviště a bývalou vojenskou střelnici v blízkosti Mašovic.

10.2.2015 3
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Milena Jínová

Organizátoři takové výjimečné akce tím chtějí docílit větší druhové pestrosti podyjské přírody a zároveň zlepšit péči o tamní vřesoviště a louky. „Dříve se zde pásly jen ovce a kozy, jeden čas dokonce i krávy, ale koně si vybírají jiné traviny a spásají úplně jiným způsobem," odůvodnila výběr poníků náměstkyně ředitele Správy Podyjí Lenka Reiterová.

Dalšími důvody pro vysazení právě exmoorských poníků byla jejich relativní dostupnost i fakt, že do našeho prostředí ze všech uvažovaných druhů nejvíce zapadají. „Je to typ polodivokého koně, který se zde podle archeologických výzkumů dříve přirozeně vyskytoval," vysvětlila Reiterová.

exmoorský pony
- je to nejstarší plemeno v Británii, žije tam od doby bronzové
- je to jedno z mála původně divokých koní
- dříve jim hrozilo vyhynutí, ale nyní se pečlivě řídí jejich plemenitba
- na začátku letošního roku bylo dopraveno čtrnáctičlenné stádo do rezervace ve středočeských Milovicích
- účelem je vypásání, které má ve vymezených lokalitách milovického vojenského prostoru zastavit ústup otevřené krajiny

Zdroj: internetová Wikipedie

Současný plán projektu počítá s vysazením jedenácti až dvaceti poníků. Jedna polovina má najít svůj nový domov u Mašovic v místě bývalé vojenské střelnice, druhá pak u Havraníků. Konflikty s turisty ani obyvateli blízkých vesnic podle Reiterové nehrozí.

„Exmoorští poníci se velmi dobře snášejí s lidmi, nejsou tedy agresivní a nehrozí tedy žádné nebezpečné střety," říká pracovnice Správy parku.

Osud projektu ovšem stojí na schválení či naopak neschválení dotace z evropských fondů. „Jestli nám dotaci udělí, momentálně nejde jednoznačně říct. Projektů, které se o ni hlásí, je celá řada, a všechny jsou kvalitní. Takže vše záleží jen na vyhodnocení grantové komise," nastínil situaci ředitel organizace Česká krajina Dalibor Dostál. Právě tato organizace je hlavním propagátorem tohoto projektu.

V případě nezískání evropské dotace budou organizátoři hledat jiné způsoby financování. „Pokud tento grant nedostaneme, budeme určitě žádat o nějaký jiný. Projekt je už připravený a byla by škoda jej nezrealizovat," doplnil Dostál. Pokud úředníci dotaci schválí, budou poníci po Podyjí běhat nejdříve příští jaro.

Skeptičtější názor na vysazování divokých koní do Podyjí má chovatel z Oblekovic František Miroš. „Není to špatný nápad, ale nejsem si jistý, jestli bude terén poníkům vyhovovat, je docela vodnatý," míní. Národní park by měl podle něj svou pozornost směřovat raději jinam. „Park má hodně co nabídnout, ale je málo přístupný. Na to by se měl soustředit," domnívá se.

Žijí už v Milovicích

Kromě organizace Česká krajina a Správy Národního parku Podyjí se na snaze o vysazení poníků podílejí také další aktivistické i vědecké organizace, zejména Institut aplikované ekologie Beleco, Biologické centrum Akademie věd České republiky a Jihočeská univerzita.

Exmoorský pony se přitom v české přírodě již nově vyskytuje, a to od konce letošního ledna. Do Milovic na Nymbursku bylo z Británie dopraveno 14 divokých koní, které tam vypustili do volné přírody. Tato zvířata patří v Česku k původním živočišným druhům, ale v Evropě byla vyhubena člověkem. Projekt má krajině bývalého vojenského prostoru v Milovicích navrátit přirozenou rovnováhu. Ještě letos by tam měli přibýt pratuři, uvažuje se i o zubrech.

Tamní návrat divokých koní je součástí projektu zaměřeného na záchranu ohrožených motýlů a mizejících stepních společenstev v Milovicích a na záchranu pestré motýlí a jiné fauny a flóry.

Autor: Redakce

10.2.2015 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies