VYBERTE SI REGION

V Podyjí objevili po deseti letech stopy rysa

Podyjí – Rys ostrovid zavítal zřejmě po deseti letech do Národního parku Podyjí. Důkazem o pobytu této kočkovité šelmy jsou stopy ve sněhu i pozorování, která provedli někteří návštěvníci parku. Odborníci si ale stále nejsou stoprocentně jistí.

10.3.2013 AKTUALIZOVÁNO 10.3.2013
SDÍLEJ:

Rys ostrovid.Foto: DENÍK/Archiv

„Náhodný turista rysa možná viděl poslední den minulého roku ve skalnaté rokli nedaleko Nového Hrádku. V blízké lokalitě nalezli stopy podobné rysím i lesníci Správy národního parku. Tuto ohroženou a chráněnou šelmu zoologové naposledy v Podyjí pozorovali na počátku nulté dekády," přiblížil mluvčí národního parku David Grossmann

Právě možné setkání s touto velice plachou šelmou zpestřilo silvestrovskou vycházku jednomu z místních turistů. „Zaslechl jsem výrazné zvuky asi sto metrů nad řekou v rokli bohaté na skalní útvary jsem zpozoroval zvíře o velikosti středně velkého psa. Poté jsem zahlédl zřejmě druhý kus, který byl menšího vzrůstu. Zvířata jsem viděl několik sekund, ale zvuky se ještě několikrát opakovaly po dobu asi dvou minut," popsal své pozorování správcům parku.

Takové setkání je ale velice vzácné. „Je to velice plaché zvíře a nebývá úplně obvyklé ho vidět v divoké přírodě. Lidé se vůbec nemusí bát toho, že by je napadl," upřesnila vedoucí odboru ochrany přírody a krajiny Správy národního parku Podyjí Lenka Reiterová.

Rys má v dějinách národního parku pohnutou historii. V devadesátých letech minulého století zde byl ilegálně vysazen. Tento dobrodružný pokus však skončil nezdarem. Rys se zde neusadil. Podle zoologa Jihomoravského muzea Antonína Reitera je velice nepravděpodobné, že by se tato šelma v Podyjí trvale zabydlela. „Na to je rozloha parku příliš malá. Předpokládám ale, že rys území středního Podyjí využívá jako migrační koridor mezi karpatskou, alpskou a šumavskou populací," uvažoval Reiter.

V Česku rysové trvale žijí například na Šumavě, na severovýchodní Moravě nebo v Jeseníkách. Rysí stopy ale odborníci objevují i v Krkonoších nebo na Broumovsku. Největším nepřítelem tohoto silně ohroženého a chráněného tvora jsou především pytláci.

Rys je největší evropská kočkovitá šelma. Samec dorůstá délky až jeden metr a může vážit i šestatřicet kilogramů. Jeho typickým životním prostředím jsou oblasti smíšených a jehličnatých lesů ve středních a vyšších polohách.

Autor: Ilona Pergrová

10.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Ples jako Brno 2017 v brněnské Fait Gallery.
81

Ples jako Brno: Gejzír nápadů, hodnotí celebrity

O oblékání mrtvých není zájem, komentuje novelu majitel pohřební služby

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Větší kontrola pohřebních služeb, důstojnější zacházení s mrtvými a ve výsledku větší komfort pozůstalých. Politici si od novely zákona o pohřebnictví slibují velké zlepšení. Podle majitele brněnské pohřební služby Pavla Cajzla jsou změny nadbytečné. „Většina věcí je jenom o domluvě, není třeba, aby je určoval zákon," vysvětlil majitel pohřební služby Cajzl.

Tankodrom? Opravy rozbitých silnic nižších tříd spolknou téměř dvě miliardy

Brněnsko /INFOGRAFIKA/ – Na lepší cestování bez nekonečného nadskakování auta se mohou těšit v okolí Brna. Silničáři se totiž v březnu pustí do oprav osmnácti kilometrů silnic druhých a třetích tříd. Za spravení sedmi úseků dají 765 milionů korun. Celkem v Jihomoravském kraji investují skoro dvě miliardy.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies