VYBERTE SI REGION

V Punkevních jeskyních se na lodích jezdí už osmdesát let

Moravský Kras /ANKETA/ - Unikátní vodní plavba Punkevními jeskyněmi prvního července slaví kulaté výročí. Její podoba je od roku 1933 stále stejná.

1.7.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
10 fotografií
Historické snímky z dvacátých a třicátých let minulého století, kdy se připravovala vodní plavba Punkevními jeskyněmi.

Historické snímky z dvacátých a třicátých let minulého století, kdy se připravovala vodní plavba Punkevními jeskyněmi.Foto: archiv Správy jeskyní ČR

Dnes je to přesně osmdesát let, kdy usedli první turisté do člunů v Punkevních jeskyních v Moravském krasu. Téměř půlkilometrová trasa začínající u dna propasti Macochy, která nemá nejen v České republice obdoby, vznikla po třinácti letech složitých podzemních prací pod vedením Karla Absolona. Její podoba je stejná dodneška.

„V nitru Země, kde je zbudován malý přístav na místě, se táhne klikatým labyrintem chodeb a dómů Punkva, jejíž dno je místy čtyřicet metrů hluboko pod dnem elektromotorických člunů, klouzajících v tichém hrčení motorů, tu podle potvorných útesů, tam zase pod děsivými jícny komínů nad vodou zespodu prosvětlovanou v hloubce reflektory. Pod zemí se pluje 450 metrů až docela do denního světla," opěvoval otevření jeskynní plavby dobový tisk.

Uspěl Absolon

O zpřístupnění podzemní vodní trasy se v minulosti snažilo mnoho badatelů. „Víme, že na počátku devatenáctého století to zkoušel František Salm, ale nedostal se příliš daleko. Další doložený pokus byl v roce 1857, kdy chtěl doktor Jindřich Wankel využít extrémní sucha a nízkou hladinu. Narazil ale na skalní stěny pod hladinou, takzvané sifony, které mu v tom také bránily. Byly ještě i další neúspěšné pokusy. Dá se říci, že všichni, kdo se o to pokoušeli, věděli, že tam jsou propojovací chodby, ale nedokázali překonat bariéry, které jim stály v cestě," popsal speleolog a geolog Petr Zajíček ze Správy jeskyní Moravského krasu.

Přelom nastal v roce 1909, kdy badatel a mimo jiné nálezce Věstonické venuše Karel Absolon objevil Punkevní jeskyně. O pět let později pak byla suchá část Punkevních jeskyní zcela zpřístupněna veřejnosti. Absolonovi však dosavadní objevy nestačily a chtěl dokázat něco, co se ostatním před ním nepodařilo. „V roce 1920 s pomocí kamenovrtacího oddílu československé armády a nejmodernějších technologií navrtali a sestřelili sifony, které jim stály v cestě. Bylo to velmi náročné a drahé, ale Absolon si peníze dokázal sehnat od sponzorů," uvedl Zajíček.

Zprvu nadějné práce se pak na delší dobu zastavily u takzvaného Zlého sifonu, který byl hluboký asi třicet metrů. Až v roce 1933 se za pomoci čerpadel, které odčerpávaly vodu z přítoků říčky, podařilo vyvrtat odvodňovací štolu. „Na tehdejší dobu to byl opravdu mimořádný výkon.," zdůraznil geolog. Zpřístupnění lodní plavby prý pak bylo už velmi rychlé.

Lodě z roku 1982

Už osmdesát let si tak návštěvníci Punkevních jeskyní užívají stále stejnou půlkilometrovou trasu. Z vodní hladiny sledují třeba takzvaná pohádková jezírka a hlavně navštíví Masarykův dóm s bohatou krápníkovou výzdobou. Jen lodní flotila dostala před třiceti lety nový kabát. „Původní loďky s jedním motorem na zádi musel obsluhovat ještě kormidelník vpředu, který plavidla pomocí tyče odrážel od stěn v ostrých zatáčkách. Tyto loďky sloužily do roku 1982, kdy je vystřídaly dvoumotorové lodě. V plném provozu jich jezdí devět," přiblížil správce Punkevních jeskyní Hynek Pavelka.

Punkevní jeskyně navštíví přes dvě stě tisíc turistů ročně. Na návštěvu je proto vhodné se předem objednat. „Je to velmi atraktivní okruh, ve kterém se lidé podívají zároveň na dno Macochy, svezou se po řece Punkvě a prohlédnou si jeskyně. To nikde jinde neuvidí," připomněl vedoucí Správy jeskyní Moravského krasu Jiří Hebelka.

Mnozí míní, že tak velký zájem je zejména kvůli vodní plavbě, která téměř nemá obdoby. „Je to unikát. Podzemní plavba je snad už jen někde v Indii a jedna ještě na Slovensku. Její trasa je ale příliš krátká, jestli ji už nezrušili," odtušil už dříve speleolog Marek Audy.

Žádné zvláštní oslavy kulatého výročí ale v Punkevních jeskyních nechystají. „Není na to prostor. Máme hlavní plavební sezónu a teď nám největší starosti dělá počasí. Kvůli dlouhým dešťům je zvednutá hladina Punkvy, a tak jezdíme jen zkrácenou zhruba stometrovou trasu k Masarykovu dómu. V posledním týdnu jsme dva dny dokonce nejezdili vůbec," vysvětlil Pavelka s tím, že pokud se počasí zlepší, úplnou trasu obnoví o nadcházejících svátcích pátého a šestého července.

Autor: Aneta Nejezová

Navštívili jste někdy Punkevní jeskyně?

ANO

91 %

NE

9 %

Hlasovalo: 34

Anketa byla ukončena

1.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bruslařskou dálnici na Brněnské přehradě využívají o víkendu davy lidí.
2 23

Bruslařská dálnice. Na přehradě si lidé užívali dvoukilometrového okruhu

Ilustrační foto.

Pozor. Řidičák musí na jižní Moravě vyměnit 82 tisíc lidí

Na ledě ve společném dresu. Hokejový tým tří univerzit sbírá podporu

Brno – HC Univerzita Brno. Tak by mohl znít název společného hokejového týmu hráčů z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity. Sportovci třech největších brněnských vysokých škol by pod jednotnou barvou dresu rádi bojovali v druhé lize.

Auto skončilo v řece. Nehoda uzavřela silnici mezi Bílovicemi a Adamovem

Bílovice nad Svitavou – Silnici mezi Bílovicemi nad Svitavou a Adamovem zablokovala v sobotu odpoledne dopravní nehoda. Krátce před druhou hodinou osobní auto sjelo do příkopu a skončilo v řece. Záchranáři odvezli do nemocnice jednu ženu. Podle prvních informací nejde o vážné zranění.

Jistota školky? Nově blízko domova. Brno zavede spádové oblasti

Brno – Každé ráno vyjíždí Martina Kratochvílová z brněnské Bystrce se svou čtyřletou dcerou. „Jelikož pracuji v centru, malou dávám do školky kousek od práce. Je to pro mě pohodlnější. Když skončím, dceru vyzvednu. Kdybych ji musela vyzvedávat v Bystrci, často bych to nestíhala," přiznala matka. Po zavedení takzvaných spádových oblastí, by Kratochvílová mohla mít s umístěním dcery v centru Brna problém. Při letošním zápise si rodiče sice mateřinku vyberou podle zaměření nebo kvality. Hlavním kritériem pro přijetí ale bude místo trvalého bydliště. Brno musí spádové oblasti zavést kvůli novele z ministerstva školství.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies