VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Punkevních jeskyních se na lodích jezdí už osmdesát let

Moravský Kras /ANKETA/ - Unikátní vodní plavba Punkevními jeskyněmi prvního července slaví kulaté výročí. Její podoba je od roku 1933 stále stejná.

1.7.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
10 fotografií

Historické snímky z dvacátých a třicátých let minulého století, kdy se připravovala vodní plavba Punkevními jeskyněmi.Foto: archiv Správy jeskyní ČR

Dnes je to přesně osmdesát let, kdy usedli první turisté do člunů v Punkevních jeskyních v Moravském krasu. Téměř půlkilometrová trasa začínající u dna propasti Macochy, která nemá nejen v České republice obdoby, vznikla po třinácti letech složitých podzemních prací pod vedením Karla Absolona. Její podoba je stejná dodneška.

„V nitru Země, kde je zbudován malý přístav na místě, se táhne klikatým labyrintem chodeb a dómů Punkva, jejíž dno je místy čtyřicet metrů hluboko pod dnem elektromotorických člunů, klouzajících v tichém hrčení motorů, tu podle potvorných útesů, tam zase pod děsivými jícny komínů nad vodou zespodu prosvětlovanou v hloubce reflektory. Pod zemí se pluje 450 metrů až docela do denního světla," opěvoval otevření jeskynní plavby dobový tisk.

Uspěl Absolon

O zpřístupnění podzemní vodní trasy se v minulosti snažilo mnoho badatelů. „Víme, že na počátku devatenáctého století to zkoušel František Salm, ale nedostal se příliš daleko. Další doložený pokus byl v roce 1857, kdy chtěl doktor Jindřich Wankel využít extrémní sucha a nízkou hladinu. Narazil ale na skalní stěny pod hladinou, takzvané sifony, které mu v tom také bránily. Byly ještě i další neúspěšné pokusy. Dá se říci, že všichni, kdo se o to pokoušeli, věděli, že tam jsou propojovací chodby, ale nedokázali překonat bariéry, které jim stály v cestě," popsal speleolog a geolog Petr Zajíček ze Správy jeskyní Moravského krasu.

Přelom nastal v roce 1909, kdy badatel a mimo jiné nálezce Věstonické venuše Karel Absolon objevil Punkevní jeskyně. O pět let později pak byla suchá část Punkevních jeskyní zcela zpřístupněna veřejnosti. Absolonovi však dosavadní objevy nestačily a chtěl dokázat něco, co se ostatním před ním nepodařilo. „V roce 1920 s pomocí kamenovrtacího oddílu československé armády a nejmodernějších technologií navrtali a sestřelili sifony, které jim stály v cestě. Bylo to velmi náročné a drahé, ale Absolon si peníze dokázal sehnat od sponzorů," uvedl Zajíček.

Zprvu nadějné práce se pak na delší dobu zastavily u takzvaného Zlého sifonu, který byl hluboký asi třicet metrů. Až v roce 1933 se za pomoci čerpadel, které odčerpávaly vodu z přítoků říčky, podařilo vyvrtat odvodňovací štolu. „Na tehdejší dobu to byl opravdu mimořádný výkon.," zdůraznil geolog. Zpřístupnění lodní plavby prý pak bylo už velmi rychlé.

Lodě z roku 1982

Už osmdesát let si tak návštěvníci Punkevních jeskyní užívají stále stejnou půlkilometrovou trasu. Z vodní hladiny sledují třeba takzvaná pohádková jezírka a hlavně navštíví Masarykův dóm s bohatou krápníkovou výzdobou. Jen lodní flotila dostala před třiceti lety nový kabát. „Původní loďky s jedním motorem na zádi musel obsluhovat ještě kormidelník vpředu, který plavidla pomocí tyče odrážel od stěn v ostrých zatáčkách. Tyto loďky sloužily do roku 1982, kdy je vystřídaly dvoumotorové lodě. V plném provozu jich jezdí devět," přiblížil správce Punkevních jeskyní Hynek Pavelka.

Punkevní jeskyně navštíví přes dvě stě tisíc turistů ročně. Na návštěvu je proto vhodné se předem objednat. „Je to velmi atraktivní okruh, ve kterém se lidé podívají zároveň na dno Macochy, svezou se po řece Punkvě a prohlédnou si jeskyně. To nikde jinde neuvidí," připomněl vedoucí Správy jeskyní Moravského krasu Jiří Hebelka.

Mnozí míní, že tak velký zájem je zejména kvůli vodní plavbě, která téměř nemá obdoby. „Je to unikát. Podzemní plavba je snad už jen někde v Indii a jedna ještě na Slovensku. Její trasa je ale příliš krátká, jestli ji už nezrušili," odtušil už dříve speleolog Marek Audy.

Žádné zvláštní oslavy kulatého výročí ale v Punkevních jeskyních nechystají. „Není na to prostor. Máme hlavní plavební sezónu a teď nám největší starosti dělá počasí. Kvůli dlouhým dešťům je zvednutá hladina Punkvy, a tak jezdíme jen zkrácenou zhruba stometrovou trasu k Masarykovu dómu. V posledním týdnu jsme dva dny dokonce nejezdili vůbec," vysvětlil Pavelka s tím, že pokud se počasí zlepší, úplnou trasu obnoví o nadcházejících svátcích pátého a šestého července.

Autor: Aneta Nejezová

Navštívili jste někdy Punkevní jeskyně?

ANO

91 %

NE

9 %

Hlasovalo: 34

Anketa byla ukončena

1.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tradiční již devatenáctou přehlídku ohňostrojů festivalu Ignis Brunensis zakončil pompézní ohňostroj z hradu Špilberk.

Ignis Brunensis: přibude jeden ohňostroj, zábavu doplní hudební festival

Nový ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.
4

Nový ředitel Povodí Moravy dřív vedl mlékárny a lihovar

AKTUALIZOVÁNO

Účtenky za pivo? Sorry jako i agent Bureš

Brno /ANKETA/ – Bureš, Andrej Bureš. Účtenky s takovýmto textem a podobiznou ministra financí Andreje Babiše stylizovaného do postavy Jamese Bonda dostávají už od prosince návštěvníci Pivní burzy v brněnské Veveří ulici. „Na účtence máme obrázek jen z recese a původně jsme ho chtěli po týdnu odstranit, ale lidem se líbí. Měli jsme jen jednu negativní reakci, lidé se spíš smějí," uvedl majitel restaurace Jakub Seďa.

Bývalý šéf finančního úřadu v Brně bral úplatky, tvrdí centrála proti zločinu

Brno - Dvanáct let za mřížemi. Takový trest hrozí bývalému šéfovi finančního úřadu Brno III Miroslavovi Kubovi. Podle vyšetřovatelů z Národní centrály proti organizovanému zločinu bral úplatky od organizované skupiny, která na podvodech kolem daní z přidané hodnoty okradla stát o 26 milionů korun. Kubu i pětičlennou skupinu již policisté obvinili.

AKTUALIZOVÁNO

Věra Špinarová zemřela. Hlas rodačky z Pohořelic utichl

Praha, Pohořelice – Ve věku pětašedesáti let odešla do hudebního nebe Věra Špinarová, zpěvačka s jedinečným a nezaměnitelným hlasem.

AKTUALIZOVÁNO

Zablokovaná dálnice: auto narazilo do svodidel, tvořily se kolony

Brno – Zdržení v koloně čekalo řidiče, kteří jeli po dálnici D1 ve směru do Brna v pondělí dopoledne. Na 188. kilometru totiž kolem půl deváté ráno bouralo osobní auto, podle policie byla dálnice v místě neprůjezdná několik hodin. Komplikace na D1 byly také na 189. kilometru ve směru na Prahu, blokovaný byl pravý jízdní pruh.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies