Když zemřela, bylo jí pětačtyřicet let. Na její tváři byly viditelné stopy po zranění z dětství. Možná ji to předurčilo, aby se stala šamankou. Před sedmdesáti lety objevili archeologové v Dolních Věstonicích na Břeclavsku kostru šamanky z dob lovců mamutů. Nyní jí brněnští vědci z Moravského zemského muzea vrací tvář. Vytváří bustu, kterou lidé uvidí v brněnském pavilonu Anthropos ještě v první polovině roku.

Rekonstrukce šamančiny tváře bude v České republice jedinečná. „Tvář tým antropologů a sochař zhotoví ze silikonu připomínajícího lidskou kůži. Busta bude mít také lidské vlasy a řasy," přiblížila mluvčí Moravského zemského muzea Eva Pánková.

Kosti šamanky jsou pro antropology velmi zajímavé. „Žena v dětství utrpěla traumatické zranění obličeje, které ovlivnilo její pozdější podobu. Oprávněně se domníváme, že zranění ji předurčilo k významné roli v duchovní sféře," poznamenala antropoložka Eva Vaníčková.

Šamančinu tvář už jednou zrekonstruoval ruský vědec Michail Gerasimov. Na jeho práci brněnský tým navazuje, má ale k dispozici moderní technologie, třeba CT.

Kosterní pozůstatky šamanky jsou staré asi osmadvacet tisíc let a patří k nejvýznamnějším exponátům Moravského zemského muzea. Vedle známé Věstonické venuše jsou důležitým nálezem z Dolních Věstonic. „Mimořádně si vážíme toho, že archeologové právě v naší vesnici objevili takové nálezy," řekla starostka obce Jaroslava Rajchlová.

Rekonstrukce šamančiny tváře není první podobný počin brněnských vědců. V Anthroposu se lidé mohou podívat do tváře i takzvané Princezně z Býčí skály nebo spatřit věrnou kopii neandertálské­ho muže.

Šamanka
- kosti takzvané šamanky z Dolních Věstonic objevil archeolog Bohuslav Klíma před 70 lety
- v době smrti měla 45 let
- kosti jsou staré asi 28 tisíc let
- v obličeji měla poranění