VYBERTE SI REGION

Velkého dravce ohrožují lidé. Kvůli intenzivnímu zemědělství nemá co lovit

Hodonínsko - Raroh velký je ohrožený dravec. V České republice žije mezi Hodonínem a Břeclaví. Chystá se kroužkování jeho mláďat.

14.4.2016 1
SDÍLEJ:

Fotky raroha velkého i jeho mláďat na jižní Moravě. Někteří už mají sledovací koužek. Foto: Václav Beran

Velmi inteligentní pták a dobrý lovec. Tak raroha velkého popisují odborníci. Je největším zástupcem rodu sokolovitých v České republice. Rozpětí křídel u samičky, které jsou větší než samci, dosahuje až sto dvaceti centimetrů. Žijí téměř výhradně mezi Hodonínem a Břeclaví. Raroh je především kriticky ohrožený. „V České republice pravidelně hnízdí deset až dvacet párů. Velikost celosvětové populace je mezi šesti až dvanácti tisíci páry, v Evropě je šest set až osm set párů," upozornil ornitolog Václav Beran.

Za snižující se počty rarohů může hlavně intenzívní zemědělství. „Ubývá mu potravy. Sysel je u nás kriticky ohrožený taky, vyskytuje se jen na několika lokalitách, křečků také prudce ubývá. Rarozi jsou tak vázání hlavně na lov jiných ptáků, kteří jsou pro ně náročnější kořist a vyvádí pak méně mláďat," vysvětlil Beran.

raroh velký
- v České republice i celosvětově kriticky ohrožený, na jižní Moravě pravidelně hnízdí 10 až 20 párů
- samičky mají rozpětí křídel až 1,2 metru
- snáší maximálně pět vajíček, obvykle ale tři až čtyři
- výjimečně inteligentní, loví ve vzduchu i na zemi
- může se dožít až 20 let, průměrná délka života ve volné přírodě je ale kratší
- využívaný v sokolnictví, oblíbený na Arabském poloostrově

Ten získal povolení na kroužkování rarohů v okolí Kyjova a Hodonína, což je součástí plánu na záchranu tohoto živočicha. Záměrem je náprava krajinných poměrů, což, jak Beran přiznává, je běh na dlouhou trať. „Kroužkujeme jenom mláďata na hnízdech. Když ptáky označíme, tak můžeme sledovat jejich další životní osudy," přiblížil Beran.

Mládě dostane na jednu nohu kroužek Národního muzea, na druhou červený se stříbrnými znaky, který jde přečíst i pomocí dalekohledu.

Grant na tento projekt jde z Norských fondů, řeší ho společnost Alka Wildlife. „Jsme organizace, která se zabývá výzkumem a ochranou volně žijících živočichů. Společnost je nezisková a byla založená v roce 2007," sdělila ředitelka Alky Wildlife Kateřina Poledníková.

Kroužkování však může být pro ptáky i nebezpečné. „V přírodě se nejčastěji volí klasické ornitologické kroužky. Ty se jako by roztáhnou, nasadí ptákovi na stoják a zmáčknou kleštěmi. Tento způsob má výhodu v tom, že je použitelný v jakémkoliv věku ptáka. Tyto kroužky ale mají ostré hrany. Když se špatně domáčknou, tak se o něj může pták zranit," řekl sokolník Jaroslav Bárta, který se zabývá dravými ptáky více než čtyřicet let a má vlastní sokolnictví v Sobůlkách na Kyjovsku.

Bárta byl také u toho, když v Miloticích vznikla na konci sedmdesátých let minulého století první stanice na odchov rarohů a sokolů. Dvacet let ji vedl. „Někdy jsou mláďata příliš malá. Někteří kroužkovatelé proto zespodu na kroužek natlačí plastelínu s tím, že až noha vyroste, tak se plastelína roztáhne. Ta se ale může spojit s nečistotami v hnízdě a ztvrdnou. Potom, jak mláděti roste noha může dojít k velkým problémům. Je otázkou, jestli nám to poznání stojí za ztrátu mláďat," namítl Bárta.

Při chovu rarohů mu nejvíce imponovala jejich inteligence. „Tím, že dokáže přemýšlet, může být po sokolnické stránce naprosto vynikající pták, ale někdy jsou s ním proto velké problémy. Nemáme možnost denně jezdit na lov. Když bude dravec celý týden dostávat potravu jako by zadarmo, tak proč by o víkendu honil nějakou zvěř? Naopak sokol stěhovavý je víc ovládaný přirozenou dravostí. Tou se nechá napřed vést a až potom přemýšlí. Ale raroh prvně přemýšlí," srovnal sokolník.

Autor: Roman Dolejský

14.4.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Nazí brněnští veslaři nafotili kalendář. Třásli jsme se jak ratlíci, smáli se

Brno /FOTOGALERIE/ – Namísto pravidelného tréninku zapózovali před objektivy fotoaparátů. Veslaři z brněnského ČVK se svlékli při tvorbě týmového kalendáře s cílem rozšířit povědomí o tradičním jihomoravském klubu a zvýšit zájem o veslování.

Dvacet let v UNESCO. Lednicko-valtický areál je světovou pýchou

Břeclavsko – Vzala přítele za ruku a společně vyrazili vstříc procházce parkem u zámku v Lednici na Břeclavsku. Studentka gymnázia Hana Sýkorová se stala jedním z mnoha set tisíců lidí, kteří si pro strávení volného času vybrali Lednicko-valtický areál. „O víkendu v létě bývá plno, ale v listopadovém pátečním dopoledni je to lepší," řekla studentka k obrovskému zájmu turistů o celý areál. Místo s rozlohou přesahující 280 kilometrů čtverečních za posledních dvacet let rozkvetlo. V prosinci 1996 se stalo součástí Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO – organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu.

Kempného přerod. V kádru Jestřábů vévodí statistice hitů

Chicago, Brno – Kariéru v NHL si staví trpělivě od základů. Hokejový obránce Michal Kempný při angažmá v brněnské Kometě či ruském Avangardu Omsk platil za ofenzivního beka. V dresu Chicaga Blackhawks za 22 zápasů získal dvě asistence a snaží se především odvést bezchybně práci směrem dozadu. „Kdyby se hnal za body, nebude to úplně ono. Má jinou úlohu než v Evropě. Soustředí se na obrannou černou práci. V současné chvíli je to správná cesta," pozoruje Štěpán Sokol, komentátor NHL na televizní stanici Nova Sport.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies