VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Věstonickou venuši našli před 90 lety. Před bombami ji uchránil mikulovský zámek

Dolní Věstonice - Objev symbolu pravěkého umění slaví devadesátiny. V červenci 1925 našel Věstonickou venuši vědecký tým pod vedením Karla Absolona na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi na Břeclavsku. Předmět ze starší doby kamenné je starý pětadvacet až devětadvacet tisíc let.

13.7.2015 2 AKTUALIZOVÁNO 13.7.2015
SDÍLEJ:

Věstonická venuše. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Attila Racek

Absolon přitom u nejslavnějšího moravského archeologického nálezu nebyl, zdržoval se na studijní cestě ve Francii. Podle archeologa Martina Olivy z ústavu Anthropos v Brně navštěvoval Hanreichovo pole zřídka, zpravidla se zvláštními návštěvami. „Profesor po návratu z ciziny projevil překvapení nad jedinečným nálezem. Ale mrzelo ho, že u slavného okamžiku nebyl," řekl jeden z objevitelů sošky Emanuel Dani v roce 1962.

Absolon byl skvělý propagátor vědy a uměl sehnat sponzory. Rozšířil mýtus, že za sošku nabízejí kupci ze Spojených států čtyřicet milionů korun a venuši tak proslavil.

Sošku stylizované ženské postavy s velkými ňadry, nápadným břichem a plnými hýžděmi archeologové nevykopali v nynější podobě. „Našli ji rozlomenou na dva kusy," připomněl Martin Novák z brněnského Archeologického ústavu Akademie věd.

Dílo z jemné hlíny je většinu času uložené v trezoru Moravského zemského muzea v Brně. Mohli si je však prohlédnout také návštěvníci muzeí v Londýně, Stockholmu, Kodani a ve Spojených státech i v českých městech.

Za druhé světové války venuši před bombami chránily stěny zámku v Mikulově na Břeclavsku. „Říká se, že tu byla schovaná, když se brněnští muzejníci obávali náletů. Na zámku schovával svoji sbírku umění šéf SS Heinrich Himmler, a tak to bylo bezpečné místo," vysvětlila historička Dobromila Brichtová.

Kvůli fotografování ji poté Němci převezli do Brna, kde už zůstala. Unikla tak rozsáhlému požáru, který na zámku vypukl na sklonku války.

Věstonická venuše? Cenná jako Mona Lisa nebo 40 milionů dolarů

Jižní Morava - Dnešní ženy by ji na rozdíl od pravěkých mužů za ideál krásy nepovažovaly. Věstonická venuše si však své obdivovatele zachovala, a to zejména mezi milovníky historie. V pondělí 13. července je tomu přesně devadesát let, kdy tuto hliněnou sošku našel tým badatele Karla Absolona v popelišti v horní části pravěkého naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem na Břeclavsku. Pro historiky má tato drobná soška velký význam. I proto si ji obyčejní lidé prohlédnou jenom při výjimečných příležitostech.Pro zvětšení klikněte.

Naposledy se divákům venuše ukázala letos v prostorách bratislavského hradu. Slovenská výstava navázala na projekt Unikáty zemských muzeí, při kterém své síly spojilo Slezské zemské muzeum v Opavě, Národní muzeum v Praze a Moravské zemské muzeum v Brně. „Projekt připomínal výročí dvě stě let českého muzejnictví. Každá instituce vystavovala to nejvzácnější, co má ve sbírkách. Za Brno to byla právě venuše," uvedla mluvčí Moravského zemského muzea Eva Pánková. Soška tak postupně procestovala všechna tři města.

Pokud zrovna venuše necestuje po výstavách, je bezpečně uložena v trezoru brněnského Moravského zemského muzea, od kterého existuje jediný klíč. Číselnou kombinaci k trezoru zná pak jen malá hrstka lidí. „V současné době je ovšem soška v rukou restaurátorů, kteří kontrolují její stav, a ošetřují ji po vystavení v Bratislavě," doplnila Pánková.

Venuše ale necestuje jen po českých a slovenských městech. V roce 2013 překonala kanál La Manche, aby ji mohli obdivovat návštěvníci Britského muzea v Londýně. „Měla být dokonce symbolem celé výstavy a lákat lidi přímo z plakátů. Bohužel se nestihly vyřídit státní záruky ze strany Britů, které jsou potřeba, aby byla soška oficiální hlavní atrakcí," upozornila mluvčí.

Stejně jako třeba české korunovační klenoty je i Věstonická venuše národní kulturní památkou. Tuto ochranu získala v roce 2008. I kvůli tomu jsou s jakýmkoli jejím přesunem vždy spojena rozsáhlá bezpečnostní opatření. „Venuši vždy hlídají těžkooděnci se zbraněmi, podobně jako tomu bývá při převozu jiných velmi významných uměleckých děl," vysvětlil vedoucí Pavilonu Anthropos Petr Kostrhun.

Vyčíslit přesnou hodnotu sošky však podle něj není možné. Neexistuje totiž trh, na kterém by se s obdobnými předměty obchodovalo. „Budeme-li se na Věstonickou venuši dívat jako na jedno z nejvzácnějších uměleckých děl, která kdy byla vytvořena, pak je její hodnota srovnatelná s nejdražšími uměleckými světovými díly," dodal Kostrhun. Venuši tak lze zjednodušeně přirovnat například k Da Vinciho Moně Lise.

Přesnější představu chtěli mít v roce 2004 američtí starožitníci, kteří se hodnotu venuše pokusili vyčíslit konkrétně. Cenu sošky odhadli na čtyřicet milionů dolarů.

Přestože je venuše tisíce let stará, nepotřebuje žádné speciální podmínky pro svou údržbu. „Je vyrobená z kvalitní pálené hlíny. Vydržela v zemi asi třicet tisíc let, proto ani teď speciální péči či například upravené klimatické podmínky nepotřebuje," poznamenal Kostrhun.

Také díky materiálu, tedy směsi hlíny a vápence, je Věstonická venuše výjimečná. „Jedná se o pálenou keramiku, která byla v paleolitickém období velmi vzácným jevem, vlastně unikátem. Keramiku totiž používali až zemědělci v době pět a půl tisíce let před Kristem. Věstonická venuše je po umělecké stránce nejvyspělejší," zdůraznil brněnský historik Martin Oliva, který se zabývá obdobím paleolitu a mezolitu v českých zemích. Je to právě on, kdo je za bezpečí sošky zodpovědný a musí být přítomný pokaždé, když soška trezor opouští.

další venuše
- Švábská (též z Hohle Fels) z mamutí kosti, stáří 35 000 až 40 000 let, nalezena v září 2008 ve Švábské Albě v Německu
- Venuše z Galgenbergu z hadce, stáří 30 000 let, nalezena 23. září 1988 v Stratzingu v Rakousku
- Venuše z Lespugue z mamutího klu, stáří 24 000 až 26 000 let, nalezena 9. srpna 1922 ve francouzských Pyrenejích
- Willendorfská z vápence, stáří 24 000 až 26 tisíc let, nalezena 7. srpna 1908 u Křemže na severu Rakouska
- Maltská z mamutího klu, stáří 23 000 let, nalezena v roce 1956 v jeskyni na Maltě
- Moravanská z mamutího klu, stáří 23 000 let, nalezena v roce 1938, v Moravanech nad Váhom

Venuše z Dolních Věstonic se celosvětově řadí mezi deset nejvýznamnějších. „Mezi další významné venuše patří například Willendorfská z Rakouska, která je vyrobená z kamene, konkrétně z vápence, přičemž vědci zjistili, že ten vápenec pochází nejspíše ze Stránské skály," poznamenal Oliva.

Rakouská venuše byla v srpnu 1908 vůbec první, kterou archeologové našli. Věstonická venuše si v tomto pomyslném žebříčku drží druhé místo. Obě pravěké plastiky žen byly před pěti lety dokonce k vidění společně ve vídeňském Naturhistorisches Museum. Stalo se tak při příležitosti stého výročí nálezu Willendorfské venuše.

Kdo by si chtěl v blízké době buclatou sošku prohlédnout na vlastní oči, má zřejmě smůlu. Brněnské muzeum v blízké době žádné další výstavy neplánuje.

Venuši považovali za pornografii

Brno - Široké boky a bujné poprsí. Kyprá postava Věstonické venuše podpořila mezi lidmi představu, že se jedná o pravěký sexuální symbol. Podle jiných domněnek představuje kult plodnosti, ale i ženskou prosperitu.

Téměř třicet tisíc let starou Věstonickou venuši objevil ve dvacátých letech minulého století badatel Karel Absolon. „Tehdy ji chápali jako sexuální objekt. Absolon venuši dokonce označil za pravěkou pornografii," uvedl historik Martin Oliva z brněnského Anthroposu. Dodnes však nikdo pravou symboliku venuší nerozluštil.

Kvůli plným tvarům jejího těla ji často odborníci dávají tak do souvislostí s kultem plodnosti. Toto vysvětlení však odmítá vedoucí pavilonu Anthropos Petr Kostrhun. „Lovci a sběrači nepovažovali plodnost za něco, co by měli oslavovat. Mnoho dětí pro ně představovalo spíš komplikaci, zvlášť při jejich migračním způsobu života," vysvětlil Kostrhun.

Podle něj málokdo ví, že autory venuší nebyli jen muži, ale také ženy. „Proto je možné, že je lidé tvořili právě pro ženský svět a byly tak symbolikou toho, co ženy zajímalo mateřství a ochranitelství," popsal Kostrhun. Tloušťka pak mohla představovat i dobře živenou ženu a ideál spokojenosti.

Bujné tvary nebyly u pravěkých venuší výjimkou. Dokladem je rakouská venuše z Willendorfu. „Najdeme ale i pravý opak. Je jím útlá Landecká venuše nalezená v Ostravě," popsal Oliva.

Absolon byl geniální manažer
Boskovice - Stěžejní postavou života archeologa Karla Absolona, jenž se svým týmem stál za nálezem Věstonické venuše, byl jeho děd Jindřich Wankel. Ačkoliv se scházeli jen výjimečně, zasel do něj tento „otec moravské archeologie" badatelské semínko. V roce 1882 spolu poprvé sestoupili do propasti Macocha na Blanensku.
Absolon se později stal náruživým jeskyňářem. V pouhých dvaadvaceti letech organizoval výpravy do Moravského krasu. Mimo jiné prosazoval vlastní způsob sestupu do propastí pomocí stometrového žebříku. „K sestupu do Macochy jsem potřeboval pouhých šest minut," chlubí se Absolon na zvukovém záznamu z roku 1952.
Absolon se narodil 16. června 1877 v Boskovicích na Blanensku do vzdělané rodiny. V dospělosti si vypěstoval pověst geniálního manažera, jenž se vyžíval v propagaci. O nálezu Věstonické venuše informoval například proslulý společenský časopis The Illustrated London News.
S výzkumy v Dolních Věstonicích na Břeclavsku Absolon skončil v roce 1938. Zemřel o dvaadvacet let později, rok před otevřením Pavilonu Antropos v brněnských Pisárkách, kde je dnes slavná venuše uložena.

MARTINA ŘIHÁNKOVÁ
HANA FLORIANOVÁ
MARKÉTA STULÍROVÁ
LENKA NEJEDLÍKOVÁ
LUKÁŠ IVÁNEK
PŘEMYSL SPĚVÁK

Autor: Redakce

Viděli jste Věstonickou venuši na vlastní oči?

ANO

49 %

NE

51 %

Hlasovalo: 87

Anketa byla ukončena

13.7.2015 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Šéfkuchař David Viktorin z brněnské restaurace Rynk.

Od sporáku chystá hokejový turnaj. Jednou ho chce pořádat i na náměstí Svobody

Lidem se v sobotu otevřel areál za Lužánkami, kde se uskuteční Hokejové hry.
AKTUALIZOVÁNO
1

Tribuny Hokejových her? Schválené jako cirkusový stan, vadí úřadu ombudsmanky

Zákaz vjezdu starým autům. Brno zvažuje nízkoemisní zónu uvnitř velkého okruhu

Brno /INFOGRAFIKA, ANKETA/ – Změnit trasu při cestování po Brně budou muset řidiči starých automobilů pokud magistrát zavede nízkoemisní zóny. Jejich studii v úterý brněnští radní schválili. Auta s vysokým množstvím škodlivin ve výfukových plynech podle plánu čeká zákaz vjezdu do významné části města.

Lepší podmínky pro starší lidi: v domovech přibude 200 míst, rozšíří Seniorbus

Brno - Zlepšení životních podmínek starších lidí slibují brněnští radní. Letos proto rozšíří Seniorbus, spustí službu Tísňové volání nebo proškolí praktické lékaře. V budoucnu navýší kapacity domovů důchodců o dvě stě míst. Shodli se na tom v úterý.

Zimní údržba lodí: téměř 300 kilogramů barvy. Na přehradu vyjedou 22. dubna

Brno /VIDEO/ – Devětačtyřicet kilogramů barvy spotřebuje brněnský dopravní podnik na zimní údržbu každé z šesti lodí plující v sezoně po hladině Brněnské přehrady. V zimním období plavidla natírají jejich posádky a lodě získají nátěr v bílé, černé, modré a červené barvě.

Byl jsem uťáplý, přiznává Nečas. Po pauze se konečně cítí takový jako předtím

Brno – Škola, autoškola, reprezentační a extraligový hokej. To je i pro osmnáctiletého mladíka zápřah. Útočník brněnské Komety Martin Nečas nyní zvládá několik věcí zároveň a do extraligových zápasů získal novou chuť, poté co v prvním únorovém týdnu před reprezentační přestávkou vynechal dvě utkání Komety.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies