VYBERTE SI REGION

Vybrat nízkopodlažní vlak? Občas nereálné. V jízdních řádech informace chybí

Blanensko - Starší lidé nebo maminky s kočárky preferují nízkopodlažní vlaky. Zjistit, kdy pojedou, je ale obtížné. Z jízdních řádů se to často nedozví.

16.9.2015 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Adolf Horsinka

Rodiče Lukáše Fryče bydlí v Adamově. Oba jsou po operaci a pravidelně potřebují dojíždět na vyšetření k lékařům do Brna. Nejpohodlnější je to pro ně nízkopodlažními vlaky. Problém je ale v tom, že v jízdních řádech Českých drah nelze přesně zjistit, ve kterých hodinách pojedou.

Fryče to nemile překvapilo. „Když jsem pro rodiče zjišťoval odjezdy vlaků, zjistil jsem, že dopravce tuto službu neposkytuje. To znamená, že se člověk není schopný předem dozvědět, do jakého vlaku nastoupí. Pro spoustu starších lidí je nastupování do vlaku se schody velmi obtížné. Myslím, že někoho to může od cestování i úplně odradit. Třeba vozíčkáře nebo maminky s kočárky," popsal Fryč.

S jeho názorem souhlasí i Petra Veselá, vedoucí blanenského Klubu Ratolest, který pořádá i akce pro matky s dětmi. „Některé ženy k nám se svými dětmi dojíždějí třeba z Dolní Lhoty nebo Adamova. Kdyby si mohly předem zjistit, jestli je do Blanska dopraví nízkopodlažní vlak, nastupování a vystupování by pro ně bylo mnohem jednodušší. Když jsem kdysi já cestovala vlakem se svými dětmi i kočárkem, bylo to náročné. Vždy jsem musela někoho požádat o pomoc, někdy jsem měla s sebou i nákup a v zimě fusak. Nerada jsem pak cestovala," sdělila Veselá.

Vozíčkáři jsou zvyklí nahlásit svou cestu Českým drahám předem. „Pro člověka, který potřebuje asistenci, je to tak lepší. Když pojede vlak se schody, neměl by jistotu, že bude mít potřebné vybavení, aby se do něj mohl dostat," uvedla sociální pracovnice brněnské Ligy vozíčkářů Kateřina Bulantová.

Pátráním na internetu ale Lukáš Fryč zjistil, že to, kdy jezdí nízkopodlažní vlaky, se lze přece jen dozvědět. Na webových stránkách ŽelPage, kterou ale neprovozují České dráhy.

Sestavila ji skupina nadšenců. „Podobných jich existuje několik. Tato je nejznámější, přesto si myslím, že spousta lidí o ní neví. Když si na stránce vlevo kliknete na řazení vlaků, objeví se vám tabulka a podle zadaných údajů se dozvíte i to, zda můžete cestovat nízkopodlažním vlakem či nikoliv. Určitě by spousta lidí uvítala, kdyby tuto stránku propojili s tou Českých drah nebo s vyhledávanou jizdnirady.cz. Přínosná by byla i nějaká aplikace pro chytré telefony," míní Fryč.

Tajemník spolku ŽelPage Josef Petrák uvedl, že nyní o těchto možnostech jednají. „Snažíme se najít nějaký kompromis, který nebude České dráhy zavazovat ke zveřejňování informací, které nemohou garantovat. Co se týče aplikací, tak na našich stránkách máme zatím textovou verzi pro Android," sdělil Petrák.

Cestující se ale podle něj na informace o nízkopodlažních či jiných vlacích, zveřejněných na stránkách spolku, také stoprocentně spoléhat nemohou. Spolek je ale na rozdíl od Českých drah může zveřejnit, protože není oficiálním dopravcem. „Podrobná data jsme získali pravidelným sledováním vlaků na určitých trasách nebo z dokumentů, které nejsou běžně pro cestující přístupné. Také se však nemusíme okamžitě dozvědět, jestli dopravce nějaký vlak nezmění třeba z důvodu jeho údržby. Pokud by cestujícím garantoval, že je poveze nízkopodlažní vlak, ale nebylo by tomu tak, musel by je odškodnit. Proto zveřejňuje jen informace, které může zaručit. Někdy nelze zaručit ani to, jestli ve vlaku bude dostupná služba wi-fi a zásuvky. Určité služby lze garantovat jen ve vozidlech, kterých je dostatek," vysvětlil Petrák.

Podle mluvčího Českých drah Petra Šťáhlavského jsou informace pro cestující na stránkách společnosti dostačující. „Všechny bezbariérové vlaky jsou v jízdních řádech označeny symbolem vozíčkáře. Navíc rozlišujeme vlaky s plošinou a bez ní, tedy dva typy symbolů bezbariérovosti. A to jak v tištěných, tak internetových jízdních řádech. Vyhledávač spojení na internetu má navíc v rozšířeném vyhledávání funkci „Spojení pro cestující na vozíku." Po zadání se tak zobrazí pouze spoje, které jsou bezbariérové. V případě tratě 260 z Brna do České Třebové jsou to aktuálně i regionální spoje nízkopodlažní," uvedl Šťáhlavský.

Upřesnil ale, že takto označené jsou pouze spoje, u kterých lze bezbariérovost garantovat. „U těch, kde je možné alternativně provozovat bezbariérový i starší vysoký vlak, pak symbolem bezbariérovosti označené nejsou. Přesná nabídka služeb u jednotlivých spojů je v jízdních řádech uvedena u konkrétního spoje," doplnil.

Autor: Petra Srstková

16.9.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Dokončují nové kluziště v Řícmanicích. Dostane ho obec

Brno – Na nové ledové ploše se projedou řícmaničtí zájemci o bruslení už po Novém roce. Plánované kluziště dělníci v současnosti dokončují. Mimo zimní sezonu poslouží prostor jako víceúčelové hřiště pro volejbal, fotbal, badminton, tenis a další sporty.

OBRAZEM: Nejvíce potíží v rozjezdech mají revizoři mezi druhou a třetí ranní

Brno – Až devět set lidí dokáží zkontrolovat revizoři brněnského dopravního podniku při rozsáhlém zátahu v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. Podobné akce dělají přibližně dva až třikrát měsíčně. Naposledy jízdenky cestujících kontrolovali v noci na neděli.

Divočina v lomu Hády. Studentka navrhla les místo odkladiště

Brno – Jako malá chodívala s rodiči na procházky přírodou. Záliba spolu s touhou měnit svět okolo sebe nakonec rozhodla při výběru oboru studia. Díky tomu se nyní sedmadvacetiletá Pavla Kratochvílová dostala k zahradní a krajinářské architektuře na Mendelově univerzitě. V závěru studia zvítězila v soutěži diplomových prací s tématy životního prostředí. Jako tu nejlepší z dvaceti přihlášených ji ocenila odborná porota minulý měsíc.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies