VYBERTE SI REGION

Za 250 let může být jižní Morava pod mořem

Brno - Budeme prvním městem v republice v boji proti změně klimatu. To slibovali brněnští radní před čtyřmi lety. Místo toho zahaluje ulice smog, měřicí stanice několikrát ročně hlásí překročení denních limitů pro polétavý prach a lékaři radí nechodit ven. Z velkých plánů sešlo. Na problémy související se znečištěným ovzduším a změnou klimatu upozornila i středeční konference odborníků, která se konala v Brně.

17.11.2013 16
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Za špatné ovzduší může po-dle Miroslava Šuty z Centra pro životní prostředí a zdraví hlavně doprava. Město kvůli tomu dlouhodobě bojuje s prachovými částicemi.

Překročit jejich maximální denní limit v ovzduší lze v Brně jen pětatřicetkrát za rok. Například měřicí stanice ve Svatoplukově ulici ale vyčerpala tento limit už osmého března.

Varování pro matky

Polétavý prach je přitom zdraví nejškodlivější složkou smogu. „Způsobuje především zánětlivá onemocnění plic, onemocnění dolních cest dýchacích, částice se dokonce mohou dostat do krevního řečiště a narušit cévy," upozornil Šuta, který vystudoval medicínu. Varoval také, že znečištěné ovzduší může například zpomalovat růst plodu v děloze matky.

Podle odborníků dýchají Brňané podobný vzduch jako lidé bydlící v nejčistších místech Ostravy. To se ale může brzy změnit. Ostrava se totiž už před dvěma lety připojila k Paktu starostů a primátorů, tedy k síti evropských měst, která se zavázala snížit do roku 2020 emise oxidu uhličitého na svém území o dvacet procent.

Pakt podepsaly také Jeseník nebo Hlinsko. Přidávají se malé obce i velká evropská města, jako jsou Londýn nebo Paříž. Pakt už má přes pět tisíc signatářů.

V červnu 2009 odhlasovali záměr podepsat jej i brněnští radní. Tvrdili, že Brno bude první město z České republiky, které se připojí. Předstihl ho ale Jeseník.

V roce 2010 se totiž konaly nové volby do zastupitelstva a v Brně se o tomto kroku přestalo mluvit. „V současné době město o připojení neuvažuje ani v tomto směru nepodniká žádné kroky. Situaci ve vývoji přístupu měst v Evropě i v České republice ale sledujeme," sdělil včera Brněnskému deníku Rovnost mluvčí magistrátu Pavel Žára.

Změny jsou už teď

Znečištěné ovzduší a měnící se klima je přitom velkým problémem, se kterým se v budoucnu budou lidé potýkat. „Pokud nezačneme rychle jednat, vzroste hladina moří takovým způsobem, že za dvě stě padesát let se voda dostane do střední Evropy," upozornil na středeční konferenci Jan Hollan z Centra výzkumu globální změny Akademie věd České republiky.

Dodal, že už teď mohou lidé zaznamenat extrémní výkyvy počasí, které s měnícím se klimatem souvisejí. „V budoucnu to bude mnohem častější. V létě budou ještě vyšší teploty, dlouhotrvající sucha a požáry střídané přívalovými dešti," poznamenal odborník.

Autor: Jana Vondrová

17.11.2013 VSTUP DO DISKUSE 16
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Připomínka trhové tradice: Lidé se ptali po rybí polévce, říká prodejkyně

Brno – Současný název Dominikánského náměstí se poprvé objevil až ve druhé polovině devatenáctého století. V minulosti byli lidé zvyklí o něm mluvit spíše jako o Rybím trhu. Na dávnou tradici v letošním roce navázali organizátoři vánočních trhů. Ty se v letošním roce rozrostly i před budovu Nové radnice a lidé na nich podle dávné tradice opět dostanou ryby. Jen ne syrové, ale připravované na různé způsoby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies