VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zakopaný poklad u Hrušovan? Možný doklad dávného zločinu

Hrušovany nad Jevišovkou – Tři pytle plné vysoce hodnotných stříbrných mincí druhé poloviny devatenáctého a počátku dvacátého století vyzvedli archeologové z pole u Hrušovan nad Jevišovkou. Unikátní nález, který zatím vyvolává víc otázek než odpovědí, čítá kolem dvou tisíc mincí o celkové váze kolem dvaceti kilogramů.

13.1.2014
SDÍLEJ:

Dva amatérští hledači našli v poli u Hrušovan nad Jevišovkou stříbrné mince z doby Rakouska-Uherska. Mohlo jít až o dvacet kilogramů mincí.Foto: DENÍK/Dalibor Krutiš

Poklad zkoumají experti Moravského zemského muzea. Do svých sbírek jej chce získat Jihomoravské muzeum ve Znojmě. „Mince byly uloženy ve třech jutových pytlích s označením. Pytle byly uložené zhruba severojižním směrem vždy zhruba půl metru od sebe. Předpokládáme, že byly uloženy najednou," uvedla archeoložka znojemského muzea Alena Nejedlá

Drobné dochované zbytky pytloviny i velmi malé útržky voskovaného papíru nyní badatelé dále zkoumají v naději, že jim poskytnou nějaká vodítka k příběhu pokladu. Mohly by například pomoci rozhodnout, zda nalezené mince shromažďoval jednotlivý střádal, nebo zda je například přepravovala nějaká oficiální instituce.

Jejich ukrytí v zemi by pak teoreticky mohlo souviset třeba i s nějakým dávným zločinem. „Zatím se pohybujeme zcela v oblasti pracovních hypotéz. Víc budeme vědět, až mince náležitě prozkoumáme a setřídíme. Za zmínku ovšem stojí, že nález zahrnuje jak mince starší zlatkové měny, tak platidla z korunové měny, na kterou Rakousko přešlo v roce 1890. V obou případech jde o mince stříbrné, s vysokým podílem stříbra ve slitině. Poměr činil od třiaosmdesáti do devadesáti procent stříbra v minci. To vše nasvědčuje, opět jde o pracovní hypotézu, že šlo o platidla shromažďovanou střádatelem kvůli hodnotě stříbra," sdělil historik znojemského muzea a kurátor numismatické sbírky Jiří Kacetl.

Jak vysvětlil, na počátku první světové války, ze kterého pochází nejmladší nalezené mince, již starší zlatková měna zmizela z běžného oběhu. Používala totiž mimo jiné šestkovou soustavu a dělila se na šedesát krejcarů. Novější koruny již používaly desítkovou soustavu odpovídající současným platidlům.

O tom, kde cenný nález, který v republice podle badatelů nemá mnoho obdob, skončí, rozhodnou další jednání. „Měl by připadnout našemu muzeu, jednak proto, že pochází ze Znojemska, jednak proto, že jeho vlastník je nyní Jihomoravský kraj. Záležet bude na jednání se zástupci Moravského zemského muzea, které se jím nyní zabývá," uvedla ředitelka Jihomoravského muzea ve Znojmě.

Po prozkoumání a setřídění samotných mincí se badatelé pokusí proniknout i k jejich lákavému, ale unikajícímu příběhu. Kromě zhruba stoletého odstupu bude ale jejich práci kvůli výměně obyvatelstva po druhé světové válce komplikovat chybějící živá místní paměť. „Ze starých map a katastrálních záznamů můžeme aspoň zjistit, jak místo nálezu před nějakými sto lety vypadalo. Kde byla pole, kde cesty a později rozorané meze. Například ale staré kroniky si s sebou lidé, kteří po válce museli odejít, odvezli s sebou. Další informace bychom se proto mohli pokusit zjistit zřejmě v německém Geislingenu, kam ze Znojemska odešlo nejvíce vysídlenců," dodal Kacetl.

O mimořádný nález se počátkem týdne přičinili dva amatérští hledači, které při náhodné procházce na mince upozornil detektor kovů, který s sebou měli. „Hledali jsme prakticky naslepo. Už dřív jsme v této lokalitě našli několik mincí. Toto je náhodný objev," svěřil se Zdeněk Matějka z Nového Přerova.

„Když jsme začali kopat a objevili první mince, úplně jsme se roztřásli," doplnil jeho kamarád David Hoza. Oba muži se zachovali zcela příkladně. O svém nálezu ihned informovali starostu města a archeology. Dva dny pak sledovali vyzvedávání pokladu.

Tvoří jej rakouské stříbrné mince v nominálních hodnotách tehdejší jedné, dvou a pěti korun. Ražby pochází z let 1859 až 1915 a pokrývají tedy převážnou část doby vlády císaře Františka Josefa I., který nastoupil na trůn v roce 1848 a zemřel v roce 1916.

Autor: Martin Moštěk

13.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hráz Brněnské přehrady drží vodu, kterou využívají lidé ke koupání a energetici k výrobě elektřiny.
AKTUALIZOVÁNO
65

Hráz dokáže vypustit celou Brněnskou přehradu za tři dny

Miloš Kratochvíl.
1

Zbrojovka zvládla generálku, střelecky jí vyšel úvod duelu s Kayserisporem

AKTUALIZOVÁNO

Dálnice D1 na Vyškov je průjezdná. Hromadnou nehodu už odklidili

Podolí – Úsek dálnice, který v pátek odpoledne zablokovala hromadná nehoda čtyř osobních aut se dvěma nákladními auty a jednou dodávkou, je opět průjezdný. Nehoda se stala kolem třetí hodiny odpoledne na 205. kilometru dálnice D1 u Podolí na Brněnsku ve směru na Vyškov.

Brno chystá výstavu k výročí 100 let od vzniku první republiky

Brno – Století od vzniku samostatného československého státu a devadesát let od první výstavy na brněnském výstavišti. Dvě velká výročí, která se příští rok v květnu dočkají oslav. Představitelé Brna v pátek  schválili první přibližný návrh, jak by expozice mohla vypadat.

AUTOMIX.CZ

Toužíte po klasické škodovce? Na prodej jich je řada. Tyhle jsou nejzajímavější

Aut mladoboleslavské značky se na české inzerci povalují přímo hordy, v drtivé většině případů jde ale o běžné modely moderní éry. Co když ale sháníte škodováckou klasiku? I v tomhle případě je bohatý výběr.

Víc než na vojenské misi se bojím na D1, říká armádní lékař

Brno – Vidět mladé americké kluky, jak přichází třeba i o obě nohy, je těžké, říká armádní lékař Radek Uher. Pětatřicetiletý rodák z Břeclavi se v červnu po více než šesti měsících vrátil se svým týmem z polní nemocnice v Iráku. „Člověk musí být srdcař, aby tam jezdil,“ říká lékař.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení