Stížnosti často směřovaly na varianty vedení dálnice D43, která může vést buď skrz brněnskou Bystrc, nebo více na západ Boskovickou brázdou. „Nechceme, aby dálnice byla přímo u naší obce," uvedla starostka Michaela Košvicová z Hvozdce na Brněnsku, který leží u brázdy.

I bystrckou variantu ale odmítá řada kritiků. „Společně s dalšími obcemi z okolí jsme podali námitky nejen proti zamýšlené variantě D43, ale také třeba proti jejímu napojení na D1," vzkázal starosta Jan Kazda z Jinačovic.

Právě společné podávání námitek a připomínek bylo charakteristický znak při projednávání zásad. „Z více než třinácti set podnětů, které jsme obdrželi, je přibližně devět set shodných a totožných. Často se nám ale také stalo, že starostové se vyjadřovali ke stavbám, které nejsou v okolí jejich obcí. Například ze severní části kraje k dálnici D52 u Mikulova," popsal krajský radní pro územní plán Antonín Tesařík.

Bouře nevole se proti zásadám zvedla i na Ivančicku. Tamní starostové protestovali především proti možné výstavbě přehrady u Čučic. „Dokončujeme technicko-ekonomickou studii proveditelnosti. O stavbě ale může rozhodnout pouze vláda," upozornil už před časem mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Kromě námitek od radnic se lidé přehradě brání také peticí, která má už dvanáct tisíc podpisů.

Čučickou přehradu ale krajský úřad v zásadách nemůže opominout. „Musíme se řídit nadřízenou státní politikou územního rozvoje a také dalšími požadavky. Pro přehradu chráníme místo, protože je součástí Generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod," vysvětlil Tesařík.

Generel obsahuje lokality, kde by vodohospodáři v budoucnu mohli teoreticky postavit vodní nádrže a přehrady a jejich vodu použít při suchu.

Co jsou Zásady územního rozvoje
• krajský dokument, který řeší polohu silnic, dálnic, nádrží, biokoridorů, železnic a dalších oblastí
• přejímá podklady
z nadřízené Politiky územního rozvoje, kterou vydává vláda
• Zásady územního rozvoje dále rozpracovávají Územní plány obcí

Kvůli celostátnímu plánu v zásadách zůstávají také územní rezervy pro výstavbu vysokorychlostních vlakových tratí.

Krajský územní plán definitivně stanovil například vedení dálnice D52 z Brna přes Pohořelice do Mikulova přes Novomlýnské nádrže nebo spojení Vídně a Jihlavy přes Znojmo. Přesné umístění ovšem musí vyřešit města a obce. „Od toho tu jsou územní plány, aby radnice přesně na metry určily, kudy co povede," připomněl radní Tesařík.

Kvůli tomuto postoji se při projednávání zásad rozhořel spor mezi krajem a Brnem, které svůj územní plán stále nemá. Magistrát proto na kraj poslal třináct námitek. „Krajský plán neřeší napojení Brna, všechny silnice končí na hranicích města a dál je jen bílé místo," popsal Petr Kunc 
z magistrátní komise pro územní rozvoj.

Podle kraje to ale není vina jeho úředníků. „Už 
v roce 2013 jsme Brnu nabídli, že současně s krajskými zásadami územního rozvoje se zpracuje také brněnský územní plán. Oba dokumenty by tak vycházely ze stejných podkladů. Nakonec z toho ale nebylo nic," sdělil Tesařík.

Že spolupráce mezi Brnem a krajem není ideální, přiznal i Kunc. „Vzájemná komunikace je problém," poznamenal.