VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zemědělci na jižní Moravě přecházejí od skotu k ovcím

Jižní Morava /TÉMA, INFOGRAFIKA/ - Zemědělci na jižní Moravě si stěžují, že se jim nevyplácí chov skotu a prasat. Argumentují tím, že nedokáží konkurovat masu ze zahraničí, kde chovatelé dostávají dotace navíc. Mnoho jihomoravských zemědělců proto živočišnou výrobu omezilo, nebo skončili úplně. Čím dál častěji se ale v kraji začínají objevovat kozy a ovce. Roste totiž zájem o jejich maso a mléko. Do budoucna má tento trend pokračovat.

1.9.2013 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

V tradičně zemědělském Jihomoravském kraji se poslední dobou daří víc chovu krokodýlů než skotu nebo prasat. Zemědělcům se živočišná výroba nevyplácí. Dostávají nižší dotace než farmáři v okolních státech. A výkupní ceny masa a mléka jsou nízké. Daří se pouze chovatelům koz a ovcí, kteří využívají vlny zájmu o zdravou stravu.

Živočišná výroba se podle soukromého zemědělce Josefa Machaly příliš nevyplácí. „Výkupní cena je hodně nízká a práce naopak náročná. Doba se posunula a lidé už si odvykli, aby každý den chodili dojit krávy nebo ve tři ráno mířili za prasaty," upozorňuje Machala.

Prodělávají

Živočišnou výrobu si zatím drží v zemědělském družstvu Veselen ve na Hodonínsku. Ani tam se jim však nevyplácí. „Je to prodělečné. Máme nízký stav, protože jsme museli zmenšit prostory pro chov prasat. Jednak jsou velmi nízké výkupní ceny a naopak krmiva jsou velmi drahá," řekla Vladimíra Filipčíková z Veselanu.

Ve výrazném útlumu je živočišná výroba také na Břeclavsku. Od sametové revoluce ubylo skotu z dvaadvaceti tisíc téměř sedmkrát. U prasat je úbytek přibližně šedesátiprocentní. „Důvodem jsou ekonomické problémy, protože nejsme konkurenceschopní. Skryté dotace, které mají okolní státy, u nás nejsou. A výhled? Další úbytek zemědělských zvířat. Mám obavy, že se krav brzy zbaví další dva chovy," sdělil ředitel agrární komory na Břeclavsku Ladislav Sečkář.

Hospodářská zvířata na jižní Moravě.
PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE!

Na Znojemsku farmáři a velké statky v posledních letech živočišnou výrobu, zejména kvůli nízkým odbytovým cenám také omezovali. „Nyní je stav setrvalý. U skotu, až na jednu výjimku, kdy statek chov ukončil, dál jeho počet neklesá. U prasat je možné, že s vyhlídkou na růst cen někdo chovy rozšíří. Ale to se teprve ukáže," uvedl Ivan Zábrana ze znojemského pracoviště Agentury pro zemědělství a venkov.

Jako zřejmě nejsilnější odvětví živočišné výroby se na Znojemsku v posledních letech jeví chov drůbeže. „Ten je stěžejní, loni vyrostly nové haly ve Starém Petříně a chovu drůbeže se celkově poměrně daří," dodal Zábrana.

Znojemsko má v živočišné výrobě i jeden unikát, chov krokodýlů ve Velkém Karlově. Ale i ten podle všeho potvrzuje obecné stesky chovatelů. A to přesto, že z krokodýlů je po změně vyhlášky běžné jateční zvíře. „Výdaje na chov jsou vysoké, ale prodej masa může ztrátu alespoň vyrovnat," doufá ředitel Agro Jevišovice Antonín Kyjovský. Pod tuto společnost farma spadá.

Dědictví z dřívějška

Postupně půjde na porážku až 130 krokodýlů z celkových 204, kteří v Karlově žijí. „Není to tak, že bychom vyloženě chtěli chovat exotická zvířata. Jde spíš o dědictví po předchozím majiteli, který krokodýly vlastnil," naznačil mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Firma jevišovické hospodářství vlastní.

Kromě exotických krokodýlů se na jihu Moravy začínají čím dál častěji objevovat i kozy a ovce. Druhé jmenované zvíře z jihomoravských pastvin téměř vymizelo v devadesátých letech, kdy klesla cena za vlnu. Teď je opět v kurzu.

Ovcí je stále víc. „Přibývá jich díky většímu zájmu o maso i vyšší poptávce a spotřebě mléčných výrobků. V dalších letech se očekává pokračováni tohoto trendu, a to jak u masa, tak i u mléčných výrobků," píše se v situační zprávě ministerstva zemědělství z loňského prosince.

Šéf jihomoravské agrární komory: Pochybuji, že vláda něco změní

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Čeští spotřebitelé si podle předsedy jihomoravské agrární komory Václava Hlaváčka nejlépe pohlídají kvalitu potravin, když budou nakupovat od regionálních zemědělců.

Zemědělci si často stěžují na přístup Evropské unie k živočišné výrobě. Co jim vadí?

Evropská unie produkci vepřového, hovězího a drůbežího masa příliš nepomáhá, když umožňuje dovoz z jiných částí světa. Úbytek živočišné produkce je u nás tak razantní, že nám hrozí ztráta soběstačnosti.

Je situace stejná i v okolních státech?

Průzkumy ukázaly, že na území České republiky je nejhorší kvalita potravin ve srovnání s Polskem nebo Německem. Němci podporují domácí producenty, protože vědí, že si tak udrží kvalitu a také podpoří sami sebe. Také Polsko si nechává kvalitnější potraviny pro vlastní trh.

Proč na jižní Moravě zemědělci chovají čím dál méně zvířat na maso a mléko?

Nejradikálnější pokles začal po vstupu do Unie v roce 2004. Nejvíc se to týkalo prasat a také drůbeže. Aby se úbytek zastavil, je potřeba přijmout agrární koncepci na roky 2014 až 2020, která podpoří domácí produkci a myslí i na uplatnění mléka, masa, zeleniny a ovoce na domácím trhu. Zásada, že co se ve městě vyrobí, to se v něm také zkonzumuje, je nejlepší způsob, jak ochránit kvalitu.

V poslední době jsou potraviny od farmářů z okolí v módě. Nemůže to pomoct zastavit pokles produkce?

Zatím je to nevýznamná záležitost, stát by musel mít o podporu domácí produkce zájem. Je to přitom základ rozvoje venkova. Na jihu Moravy jde o narůstající problém. Obzvlášť v zemědělských regionech je hrůzostrašná nezaměstnanost, přitom jsou to lidé, kteří vytvářeli hodnoty, které naplňovaly státní rozpočet a teď nic nevytvářejí a jsou na státu závislí.

Na jihu Moravy ale přibývá chovatelů koz a ovcí. Čím je to dané?

V posledních sedmi letech tyto chovy podporovaly dotace. Proto se stavy zvyšovaly. Bohužel převážná část surovin se vyváží a dováží se až hotové výrobky. Objevilo se množství menších farmářů, kteří mají malý chov a kromě toho i další zaměstnání, které je živí. Je to pro ně jen doplňková činnost, díky které nemusejí sekat zahradu.

Česká republika se připravuje na nové volby. Pokusí se agrární komora u nové vlády prosadit vznik nové koncepce zemědělství?

Problém je, že žádná vláda, s výjimkou menšinové pod vedením Miloše Zemana, s koncepcí, která by dala zemědělcům i spotřebitelům jistotu, nepřišla. O tom, že se to v budoucnu zlepší silně pochybuji. Předčasné volby nic nevyřeší, protože strany nenabízejí nové lidi, kteří dají politice jiný směr.

Autor: Petra Kozlanská, Redakce

1.9.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dvě hodiny zůstali v neděli na dálnici D1 stát řidiči, kteří se rozhodli pro noční cestu do Prahy nebo Brna. Na 169. kilometru ve směru na Prahu totiž skončila dodávka po dopravní nehodě na boku.
AKTUALIZOVÁNO
3

Nehody na D1: šest vybouraných vozidel a šest zraněných

Zdeňka Procházková.
1 6

Děti na internetu prodávají své nahé fotky a nabízí i sex, říká policistka

Brno v roce 2050? Podobu určí obyvatelé i akademici

Brno - V Brně je na 350 tisíc obyvatel. Za třicet let jich může být o 50 tisíc méně. Radní se rozhodli shromáždit data o obyvatelstvu, dopravě a dalších oblastech, aby pomocí nich vytvořili Strategii Brno 2050.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Jižní Morava - Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Pomohla mi odhodlanost, věří úspěšná žena

Brno - Ve svých osmatřiceti letech pracuje jako ředitelka největšího prodejce německé automobilky Mercedes Benz v Česku a na Slovensku Hošek Motor. Příběh Brňanky Andrey Ungerové si ve středu vyslechli hosté jedné z přednášek Ladies Business Week v Brně. Události, na které vystupují úspěšné ženy.

Parníky obsadily přehradu. Provázely je fanfáry, tleskot i troubení

Brno /FOTOGALERIE/ – Po Brněnské přehradě se rozléhá troubení parníků a stovky přihlížejících vykřikují nadšením. Dopravní podnik zahajuje jedenasedmdesátou plavební sezónu a vypouští svých šest lodí zpátky na přehradu. „Loni jsme přeplavili 240 tisíc cestujících, letos je náš cíl ještě o deset tisíc víc, i proto plavební sezónu prodloužíme až do konce října," slibuje přihlížejícím generální ředitel brněnského dopravního podniku Miloš Havránek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies