Nejtěžší byla doba, kdy požádal o rozvod. „Najednou jsem od ní dostával desítky zpráv denně. Často mi také volala. Žárlila, protože si myslela, že mám jinou ženu. Snažila se mě vyprovokovat, abych ji udeřil. To jsem však nikdy neudělal," řekl muž.

Až díky své sestře se rozhodl vyhledat pomoc. „Chtěl jsem to všechno vyřešit sám. Dával jsem to za vinu jenom sobě. Neuvědomoval jsem si, že jsem oběť. Kamarádům jsem se svěřit nemohl, protože by se mi smáli," sdělil. Pomoc našel v jihomoravské společnosti Persefona, která poskytuje odborné sociální poradenství obětem domácího násilí, sexuálního zneužívání a znásilnění. „Jeho sestra nám zavolala s prosbou o radu. Po několika telefonátech jsme se domluvili na schůzce, kam ho přivedla. Ročně u nás vyhledá pomoc asi 350 lidí, z toho je až sedm procent mužů," upozornila ředitelka Persefony Jitka Čechová.

Podle ní je však podobných případů mezi muži mnohem více. „Často totiž násilí ze strany ženy nepovažují za trestný čin. Také se bojí toho, že když ho přijdou nahlásit na policii, všechno se obrátí proti nim a oni nakonec budou považovaní za násilníky," vysvětlila Čechová.

Lidé často předpokládají, že obětí domácího násilí musí být žena. „Chceme upozornit na to, že je to i naopak. Známe případy psychického, fyzického i sexuálního násilí na mužích. Ti si to ale velmi těžko přiznávají, řada z nich situaci vyřešila třeba sebevraždou," poukázala Čechová.

U klienta, kterého manželka vyhnala do sklepa, šlo především o psychické násilí. „Všechny mé úspěchy zesměšňovala. Nic jsem podle ní nedělal dobře. Nakonec omezila kontakty i s mojí rodinou, protože stáli při mě," vzpomněl muž. Se sociální pracovnicí Ivetou Urbánkovou začal situaci řešit v polovině loňského roku. „Nejtěžší bylo získat jeho důvěru. Postupně mi začal věřit a o svých problémech se rozpovídal. Nejvíce se bál, aby nepřišel o děti, které s ženou měl. Časem si začal uvědomovat, že chyba není na jeho straně," popsala Urbánková.

Nyní už je s manželkou rozvedený a každý žije jinde. „Našel jsem si i novou práci. Děti naštěstí pravidelně vídám," uzavřel.

Muži, kteří jsou obětí domácího násilí, vyhledají podle brněnské psycholožky Zuzany Spurné odbornou pomoc jen ve výjimečných případech. „Jednou mě kontaktoval klient, kterému si žena lehla pod auto, aby mu zabránila odjet do práce. Žalovala na něj na úřadech a také ho zamykala v domě. Muži o takových případech neradi mluví. Považují to za ostudu a bojí se, že jim nikdo neuvěří," řekla. Zároveň zdůraznila, aby se muži nebáli vyhledat pomoc. „Jejich partnerka může mít psychiatrickou diagnózu, třeba poruchu osobnosti," dodala Spurná.