VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Znovu velet městu? Už ne, říkají bývalí starostové

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Ve své kariéře se můžou pyšnit jedním společným prvenstvím. Šest Jihomoravanů spojuje, že na radnicích největších měst v kraji seděli jako první starostové nebo primátoři po vzniku samostatného českého státu v roce 1993. Nyní, po dvaceti letech, se ale už téměř nikdo z nich politice nevěnuje.

24.9.2014
SDÍLEJ:

Prvním polistopadovým starostou Znojma byl Jan Hart.Foto: DENÍK/Dalibor Kru­tiš

Příkladem je třeba bývalý brněnský primátor Jiří Horák. „Už tenkrát jsem tušil, že Občanská demokratická strana se naplnila lidmi, kteří to nemyslí poctivě. Ze strany i politiky jsem proto odešel a nyní už ji pouze sleduji. Raději se věnuji vnoučatům a rodině," řekl Horák.

Politika mu podle jeho slov víc uškodila, než prospěla. „Byl jsem přímý a otevřený člověk. Svými názory jsem se netajil," doplnil.

Nynější primátor Brna Roman Onderka také vzpomněl na dobu před dvaceti lety. „Ohlédnu-li se do roku 1993, vzpomenu si na dobu, kdy špičkou moderní administrativy byl elektrický psací stroj. Dnešní doba a tedy i práce primátora je provázena moderní výpočetní technikou a bez mobilního telefonu si nedovedu představit ani krok. Při plánování dovolené se již zcela automaticky zajímám, zda je dané místo pokryto signálem s možností připojení k wifi," popsal Onderka.

Starosta stavařem

Politika brzy znechutila i bývalého starostu Znojma Jana Harta. Po roce 1994 se vrátil zpátky k původní profesi stavaře. „Chtěl jsem Znojmu pomoci a velmi mě těšilo, že za mé éry zavítal do města Václav Havel. A to dokonce dvakrát, velmi se mu na Znojemsku líbilo," vzpomíná první polistopadový znojemský starosta.

Dodal, že v křesle starosty byl jedno volební období. Politika ho naplňovala méně než jeho původní zaměstnání. Teď mu vadí nynější nevraživost napříč politickým spektrem ve městě.

Jedno volební období strávil ve vedení radnice v Břeclavi i vystudovaný stavební inženýr Jan Stejskal. Předtím neměl s politikou žádné zkušenosti. V dobrém vzpomíná na pokračování spolupráce a její prohlubování s rakouským partnerským městem Zwentendorf. „Tehdy ještě byla doba, kdy bylo vzácné podívat se za hranice. Dnes je všechno jinak," usmál se první starosta Břeclavi po vzniku České republiky.

Stejskal byl navíc vášnivým sportovcem. „Hrával jsem volejbal a tenis," uvedl vysoký muž, který jako volejbalista slavil úspěchy.

Obětní beránci

Politickým zelenáčem byl i vyškovský starosta Kamil Král. „Než jsem na radnici šel poprvé, už tam pracoval tajemník. A tomu jsem říkal, že až budu přicházet, musí mě vyhlížet z okna, aby mi ukázal, kam mám jít," zavzpomínal se smíchem Král.

Miroslav Vykydal, který tehdy starostoval v Blansku, vzpomněl na některé chvíle své práce s troškou hořkosti. Těžko snášel, že starostové byli osobami, které nesly v očích lidí největší vinu za to, když se něco nepovedlo. „Málokdo vnímal, že je demokracie. Že starosta už nemůže pouze zvednout telefon a něco někomu nařídit. Lidé si jen postupně zvykali na to, že o všem podstatném musí rozhodovat zastupitelstvo. A například vodu nemůžeme ze dne na den zlevnit, rovněž jako nejsme schopni hned zbourat centrum města a proměnit jej na historické jako v roce 1920," řekl Vykydal.

Bývalý hodonínský starosta František Karkoška pracoval od šedesátých let jako geolog a geofyzik v naftových dolech. Do komunální politiky se dostal v době polistopadového nadšení. Na konci devadesátých let přestoupil z Českomoravské strany středu do ČSSD, za níž kandiduje i v říjnových volbách na devatenáctém místě.

Z bývalých hlav měst je jediným, který na politiku nezanevřel. „Za to, že jsem vstoupil do strany, může současný prezident a pak především Zdeněk Škromach, který mě přesvědčoval k tomu, aby se politikové z moravské strany stali součástí ČSSD," vysvětlil Karkoška.

Pro zvětšení klikněte.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE.

TOMÁŠ KREMR

Autor: Redakce

24.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Archeopark Pavlov. Ilustrační foto.

Soutěžilo muzeum i studio televize. Kraj rozdával ceny za stavby

Při dopravní nehodě před třemi lety přišel Aleš Eger o pravou nohu. Ve čtvrtek o svých zkušenostech vyprávěl na Integrované střední škole automobilové v Brně na akci pro nezkušené a začínající řidiče Jezdím cool.
5

Přišel o nohu a nechtěl, aby ho zachránili. Svůj příběh říká začínajícím řidičům

Děti neponižuji. Nabádali je proti mně, oponuje učitelka. Někteří rodiče ji hájí

Brno - Po stížnosti rodičů na učitelku základní školy Labská se Brněnskému deníku Rovnost ozvali jiní, kteří ji naopak hájí. Pochybení odmítá i dotyčná vyučující.

Největší obavy důchodců? O zdraví i z migrantů, ukázal dlouholetý výzkum

Brno – Jak vnímají lidé odchod do důchodu a z čeho mají největší starosti? Na podobné otázky i mnoho dalších hledali odpověď výzkumníci z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Několik let analyzovali pomocí dat z evropských šetření, dotazníků i hloubkových rozhovorů kvalitu života českých důchodců. Ve středu představili výsledky.

Bez přepychových přístrojů. Polní nemocnice přibližuje práci Lékařů bez hranic

Brno – Jak chutná roztok proti choleře, proč mají podvyživené děti nafouklá břicha nebo jak se chirurgům operuje ve válkách, mohou lidé zjistit od čtvrtka 27. dubna až do středy 3. května na brněnském náměstí Svobody. Začala tam totiž výstava s názvem Polní nemocnice Lékařů bez hranic.

AKTUALIZOVÁNO

První vertikální farma. Firma vypěstuje ekologické saláty v patrech nad sebou

Břeclav - Břeclavská Fosfa bude historicky první v republice, která vypěstuje zeleninu uvnitř speciální budovy. V takzvané vertikální farmě porostou saláty bez pesticidů a chemikálií.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies