Balkó na svého jednapadesátiletého známého zaútočil loni v srpnu v Mikulově na Břeclavsku u vlakového nádraží. K činu se částečně přiznal. „Napadenému způsobil několik zlomenin v obličeji a otřes mozku. Jen náhodou mu nezhmoždil srdce, plíce nebo játra. Taková zranění by ho zabila a obžalovaný to věděl,“ konstatovala v obžalobě státní zástupkyně, která si nepřála uvést své jméno.

Muž útok přežil a skončil na pět týdnů v nemocnici. Kvůli otřesu mozku si ale na napadení nepamatoval a na policii nevypovídal. Jen měsíc poté, co ho propustili z Břeclavské nemocnice, zemřel. Na začátku listopadu usnul na zemi v Mikulově u silnice a umrzl.

K útoku se Balkó částečně přiznal. Sám se udal v Břeclavi na policii. „Už dva týdny jsem známého živil z peněz, které jsem dostal od švagra. Pohádali jsme se, protože nechtěl jít sehnat nějaké víno, cigarety a peníze,“ popsal důvod útoku obžalovaný.

Trochu ho přiškrtil

Balkó ale zdůrazňoval, že má mírnou povahu, a že by ho nemohl zabít. „Asi třikrát jsem mu dal pěstí do obličeje a trochu jsem ho přiškrtil. Na to, že bych mu měl kopat do hrudníku a skákat po něm, si ale nepamatuji,“ uvedl Balkó.

Tento způsob napadení popsala u soudu svědkyně, která celý útok viděla a přivolala policii. „Šla jsem okolo nádraží z práce. Uviděla jsem, jak jeden muž klečí na druhém a škrtí ho. Byl do toho tak zabraný, že si mě vůbec nevšiml,“ vypověděla.

Žena se pak ukryla mezi domy, napadení sledovala a přivolala policii. „Muž do ležícího začal kopat a pak si na něj stoupl opřel se rukama o zeď a skákal mu po hrudníku. Pak na pár minut odešel a zase se vrátil a do ležícího muže dál kopal. Ten se vůbec nehýbal, byl asi v bezvědomí,“ popsala útok svědkyně.

I když byl slunečný den a Balkó napadl svého známého před třetí hodinou odpoledne, nebyla svědkyně schopná útočníka identifikovat. „Myslím, že měl světlejší vlasy, než obžalovaný,“ dodala.

Identifikací útočníka se soud ale vůbec nezabýval. Vzhledem k tomu, že se Balkó k napadení přiznal, tak na rozpory neupozornila ani obhájkyně Ilona Pokorná ve své závěrečné řeči. Obžalovaného hájila tím, že známého zabít nechtěl. „Balkó nemá agresivní povahu. Nikdy před tím se nehádal ani nepral. Vůbec neměl v úmyslu napadenému ublížit, natož ho zabít,“ prohlásila Pokorná.

Soudu pak navrhla zmírnit trestný čin pokusu o vraždu na přečin ublížení na zdraví. Muži by pak hrozilo jen tříleté vězení.

Předseda senátu Pavel Göth se ale ztotožnil se zněním obžaloby a muže uznal vinným z pokusu o vraždu. Stanovil mu ale nejnižší možný trest. Muži hrozilo deset až osmnáct let vězení.

Göth zdůraznil, že způsobem napadení mohl Balkó známého zabít. A že není možné, aby to nevěděl. „Opřený o zeď mu skákal po hrudníku. Z toho je jasné, že mu chtěl co nejvíce ublížit,“ řekl předseda senátu. Dodal, že soud musí hodnotit to, k čemu chování mohlo vést. Bez ohledu na to, jestli muž útok přežil, nebo ne.