Nemocný muž přišel za praktickým lékařem loni v březnu. „Stěžoval si na bolesti ramene a v hrudníku. Obžalovaný muže ještě ten den poslal na vyšetření na ortopedii. Tamní lékařka ale nic nezjistila a doporučila vyšetření na kardiologii. S takovou zprávou poslala pacienta zpátky k Závodnému,“ uvedla v rozsudku předsedkyně senátu Hana Bartoňová.

Praktický lékař pak pacienta jen prohlédl, naordinoval mu lék proti bolesti a poslal ho s neschopenkou domů. „Muž ale druhý den odpoledne zemřel na akutní infarkt myokardu,“ řekla Bartoňová.

Závodný se u soudu hájil, že k němu podruhé už pacient nepřišel. „To, co se stalo je strašné, ale byla to chyba pacienta. Z ortopedie už se ke mě nevrátil,“ konstatoval obžalovaný. Dodal, že pacient mu řekl, že se před týdnem vrátil z dovolené, kde se brodil vysokým sněhem a často padal.

Jeho obhájce Lukáš Prudil proto po soudu požadoval zproštění obžaloby. „Za případnou chybu v původní diagnóze nemůže být dle zákona lékař trestně odpovědný. Pacient nenechal Závodného dokončit vyšetřovací proces,“ uvedl v závěrečné řeči Prudil.

Proti tomuto přístupu se ale postavil znalecký posudek jiného lékaře. „V něm stojí, že při stejné bolesti na hrudníku, jakou uváděl pacient, musí doktor vždy nechat udělat vyšetření na kardiologii. Učí se to všichni studenti už ve čtvrtém ročníku,“ prohlásila předsedkyně senátu.