Zatímco v roce 2013 přijala záchytka okolo tří a půl tisíc lidí, o rok později to byli už necelé čtyři tisíce. Většina z nich však za pobyt nezaplatila. „Víc než polovina lidí nám za služby nezaplatí nikdy. Například za loňský rok od nich nemáme uhrazených přes devatenáct milionů korun. Posíláme jim sice upomínky, ale většině takových lidí není ani co vzít," řekla Alena Balíková z Protialkoholní záchytné stanice Psychiatrické nemocnice Brno. Pobyt na stanici nepatří mezi nejlevnější. Lidé za něj zaplatí tisíc tři sta korun. „Pokud je sanitka doveze z míst vzdálenějších víc než třicet kilometrů od Brna, cena je vyšší o dvě stě korun," řekla Balíková. Podle ní by se další záchytná stanice v kraji hodila. „Z okolních okresů je to k nám daleko. Bylo to lepší, kdyby jich bylo víc," poukázala.

Ředitel sociálně psychologického centra Fénix Jaroslav Kliment v Kyjově na Hodonínsku upozorňuje na to, že v jejich okrese záchytka velmi chybí. „Nejbližší je v Brně a i tam mají omezený počet lůžek. V podstatě se to potom řeší tak, že nakonec skončí v nemocnici a tam musí zůstat na vystřízlivění. To je pro nemocnici neuvěřitelná ekonomická zátěž a také to znamená zátěž pro ostatní pacienty a personál," poukázal Kliment. Dodal, že často jsou opilí pacienti agresivní. „Když jsem ještě pracoval v nemocnici, bylo normální, že například rozbíjeli nemocniční zařízení nebo napadali personál," řekl Kliment.

O zřízení uvažovala před pár lety dokonce Břeclav, a to v areálu takzvané Kostické váhy za městem. Ve spojení například s ubytovnou pro nepřizpůsobivé občany. „Celý projekt ale ztroskotal, objekt byl příliš velký. Problémem nebylo jen místo, ale i zajištění lékařského personálu," uvedl starosta města Pavel Dominik.

O tom, jestli lidi převážet na záchytku, rozhodují podle Ghanema policisté či strážníci z daného města. „Mají možnost přivolat sanitku záchytky, pokud člověk ohrožuje své nebo jiného zdraví či pokud ohrožuje veřejný pořádek. Konečné rozhodnutí je však na lékaři," dodal Ghanem. Podle něj k opilým lidem vyjíždějí i několikrát za noc. Ne vždy však skončí na záchytce. „Nejprve se snažíme kontaktovat nějaké jeho rodinné příbuzné či kamarády, kteří se o něj postarají. Záchytka je až ta druhá možnost," poukázal mluvčí.

Strážníci v některých případech na místo přivolají i republikové policisty. „Většinou vyjíždíme k lidem, kteří jsou podezřelí z nějakého trestného činu. V takovém případě je odvezeme do policejní cely. To uděláme vždy, až dotyčného prohlédne lékař, který potvrdí, že tam opilý člověk může být," uvedla jihomoravská policejní mluvčí Petra Ledabylová.

Ve výjimečných případech se stává, že na záchytce není zrovna volné místo. „To potom zjišťujeme, kdo z momentálních pacientů je schopný opustit záchytku. Pokud mají pod promile alkoholu a jsou schopní sami chodit, tak je pouštíme. Tak se vždy najde místo," řekla Balíková.