Přestože Nejvyšší soud rozhodl už koncem března, usnesení zveřejnil teprve nyní. Podle předsedy senátu Nejvyššího soudu Jindřicha Urbánka bylo dovolání neopodstatněné. „Je zjevné, že obvinění svou účastí na shromáždění Národního odporu aktivně propagovali a podporovali ideály hlásané hnutím Národní odpor a to tím, že se zúčastnili průvodu, skandovali hesla, případně nesli transparenty. Proto není pochyb, že se trestného činu dopustili,“ uvedl v odůvodnění rozhodnutí Urbánek.

Příznivci Národního odporu chtěli projít centrem Brna 1. května 2007, představitelé radnice městské části Brno-střed však shromáždění těsně před začátkem pochodu rozpustili. Doporučil to i politolog Miroslav Mareš, který přijel ze zahraničí, aby akci monitoroval.

Když zjistil, že někteří účastníci shromáždění mají neonacistické symboly, informoval o tom tehdejšího tajemníka úřadu městské části Brno-střed Radovana Novotného. Ten vyzval shromážděné lidi, aby je odstranili. Když neuposlechli, policisté shromáždění rozehnali násilím.

Městský soud v Brně potrestal v listopadu 2008 sedm účastníků shromáždění. Nejvyšší trest si tehdy odnesl Tomáš Pliska, který pochod organizoval. Soud ho poslal na dva roky do vězení. Ostatní obžalovaní tehdy vyvázli s nižšími tresty. Přesto se všichni proti rozsudku odvolali k brněnskému krajskému soudu, který však loni v březnu odvolání zamítl. Extremisté poté podali ještě dovolání k Nejvyššímu soudu, ani to však nebylo úspěšné.

ČTĚTE: Extremistům se nelíbí pokuta za nacistické nápisy