VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Za falešné neschopenky jedenáct milionů

Brno – /PŘIDÁNA FOTOGALERIE/ Brněnský krajský soud začal rozplétat komplikovaný případ skupiny, která si vydělala na falešných neschopenkách milionykorun.

15.1.2009
SDÍLEJ:

Alena Kubáčová u Krajského soud v Brně.Foto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Dělník na hlavní pracovní poměr a dlaždič na „vedlejšák“. K tomu slušná nadstandardní mzda. Pak už jen rychle k lékaři pro razítko na neschopenku. Takový byl systém sedmičlenné skupiny lidí, která na falešných pracovních neschopnostech vydělala více než čtrnáct milionů korun. Případem jednoho z největších podvodů na Českou správu sociálního zabezpečení se ve čtvrtek začal zabývat brněnský krajský soud.

Klíčové postavy příběhu jsou tři. Soukromí podnikatelé Michal Rusňák s Miroslavem Badim a praktická obvodní lékařka z brněnského Nového Lískovce Alena Kubáčová. Ti se mezi sebou domluvili na tom, jak poměrně snadno přijít k obrovskému množství peněz. Nemuseli kvůli tomu ani moc investovat. Stačilo jen pár dokumentů a razítek. A peníze ze státní pokladny se jen hrnuly.

„Rusňák, Kubáčová a Badi spolupracovali mezi sebou od dubna 2006 do prosince 2007. Rusňák a Badi uzavřeli smlouvy na pracovní poměry s lidmi, u nichž věděli, že nebudou v jejich firmách nikdy pracovat. Pak je přihlásili k nemocenskému pojištění a požádali lékařku Kubáčovou, aby zaměstnancům vystavila neschopenky,“ uvedl v obžalobě státní zástupce.

Na základě potvrzení o pracovní neschopnosti vyplácela Městská správa sociálního zabezpečení v Brně „nemocným“ lidem peníze. Ty pak část odevzdali členům skupiny, ale zbytek si nechali. Měsíčně si tak čtyřiatřicet „černých duší“ přišlo na nemocenské zhruba na třicet tisíc korun.

V dlouhém výčtu lidí figurují celé rodiny. „Jsou to například Dirdovi, Gažiovi, Holubovi, Karolovi, Krejčí a mnozí další,“ přečetla z obsáhlého soudního spisu předsedkyně senátu brněnského krajského soudu Jaroslava Bartošová.

Michal Rusňák, jeden z hlavních členů skupiny podvodníků, popřel, že by byl organizátorem. „S nápadem přišla Kubáčová. Nejprve jsem uzavřel pracovní poměr asi se čtyřmi lidmi, kteří v mé firmě nepracovali. Sepsal jsem s nimi smlouvu a oni si zajistili neschopenku,“ přiznal se Rusňák.

I on podle žaloby na neschopenkách profitoval. Nechal se zaměstnat u firmy Badi a Karalo. U obou firem pracoval jak na hlavní tak i vedlejší pracovní poměr. „Dělal jsem řidiče a administrativního pracovníka,“ řekl muž, který vychodil šest tříd zvláštní školy.

BUDEME AKTUALIZOVAT

Autor: Pavel Mokrý

15.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Vizualizace dočasného pavilonu pro oživení veřejného prostoru s využitím šesti dopravních kontejnerů. V soutěži uspěl návrh Barbory Juríčkové a Olivera Kažimíra z VUT.
1

Brněnští studenti v architektonické soutěži navrhli pavilon za jeden den

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

V Líšni našli padesátikilovou bombu. Pozůstatek z války pyrotechnik odpálil

Teplárenské objekty ožívají. Mění se na centra i parky

Brno /VIZUALIZACE/ - Nevyužité a téměř prázdné a přitom pro lidi z velkých sídlišť na dosah. Takový je stav dříve rušných teplárenských provozů po modernizaci. Městská společnost Teplárny Brno je nabízí k pronájmu. Podle typu zájemců se už ukazuje, jakou by mohly mít budoucnost. Zájmové spolky chtějí přeměnit pusté budovy na společenská centra. Na okolních parcelách chtějí městské části parky.

Přes pět tisíc obyvatel bez teplé vody. V Bystrci vymění potrubní rozvody

Brno – Bez teplé vody bude od úterý do pátku mezi osmou hodinou ráno a šestou hodin večer přes pět tisíc obyvatel brněnské Bystrce. Brněnské teplárny odstaví výtopnu v Teyschlově ulici. Bez teplé vody tak bude celé sídliště Kamechy. 

Chcete lístky na Zbrojovku? Soutěžte s Deníkem Rovnost

Soutěžte s Deníkem Rovnost o vstupenky na domácí zápasy fotbalové Zbrojovky Brno v sezoně 2017/2018!

Půldruhého roku povinných reflexních prvků? Ubylo usmrcených chodců

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Povinnost nosit při chůzi po neosvětlených silnicích mimo obec reflexní prvky platí rok a půl. Smyslem novely zákona, která novou povinnosti zavedla, bylo zvýšit bezpečnost chodců. Jak se jí to podařilo, je vidět na číslech. Minulý rok bylo v Jihomoravském kraji devět usmrcených chodců, o šest méně než předloni. Stejný trend hlásí policie i celostátně. „Podíl na tom nepochybně mají i reflexní prvky,“ řekla Zuzana Ambrožová z oddělení BESIP Ministerstva dopravy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení