VYBERTE SI REGION

Kauza Michalákových: Verdikt Norů se podařilo zvrátit jen jednou, říká právník

Hodonín, Drammen – Rozhodnutí krajské komise pro sociálně právní ochranu dětí pro jihonorský kraj Buskerud nahnalo smutek do tváře hodonínské rodačky Evy Michalákové. Vyvolalo také řadu prohlášení českých politiků, včetně výzvy europoslance Zdechovského k okamžitému odchodu norské velvyslankyně z Česka.

6.10.2015 46 AKTUALIZOVÁNO 7.10.2015
SDÍLEJ:

Eva MichalákováFoto: Deník/Turek Petr

Komise totiž nejen nevrátila Michalákové do péče oba syny, o které přišla v květnu 2011, ale navíc ji zbavila rodičovských práv. Rovněž souhlasila s adopcí mladšího Davida pěstouny. „Norské rozhodnutí je jednoznačně v rozporu s mezinárodními normami a principy na ochranu dětí. Současně je důkazem selhání dosavadní strategie českých úřadů a vlády, v jejích pomoc Eva Michaláková doufala," uvedl právní zástupce hodonínské rodačky Pavel Hasenkopf.

Podle něj je zřejmé, že standardními právními a diplomatickými prostředky nikdo absolutní zvůli norského úřadu na ochranu dětí Barnevernu neporazí. „Čtyři roky pracoval na tom, aby kontakt s rodinou byl minimální a posílil se jejich vztah k pěstounům. Navzdory bolestným zkušenostem je rodina Evy Michalákové v zájmu dětí připravená s pěstouny spolupracovat. To ovšem krajskou komisi nezajímalo," sdělila právnička Dora Boková, která Michalákové také pomáhá.

Rozhovor s právníkem Pavlem Hasenkopfem. Ten pomáhá Evě Michalákové, která se v Norsku snaží získat zpět své dva syny.Praha – Širší rodina o svěření dětí do péče v Norsku žádala, ministryně Marksová říká hlouposti, tvrdí právní zástupce Michalákových Pavel Hasenkopf.  

Jste překvapený rázným rozhodnutím norské krajské komise ohledně bratrů Michalákových? Čekal jste zamítnutí odvolání a žádosti o svěření hochů do péče?
V podstatě ano i ne. Máme už docela vysledované, jak norské orgány postupují a jak funguje tamní systém. Dávali jsme tomu proto jen minimální šanci, v Norsku je úspěšnost žalob tohoto typu prakticky nulová. Komise se totiž řídí principem, že když je dítě u pěstounů, už je tam nechává. Přesto jsme ji podali, jak nás žádal ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán. Překvapilo nás ale rozhodnutí o adopci. Mimo jiné i proto, že jsme měli ujištění od norské velvyslankyně a norské ministryně pro rodinu, že v tomto případě adopce v podstatě nepřichází v úvahu. Zaskočilo mě to také z taktického hlediska očekával bych, že norské úřady udělají úkrok stranou a adopci schválí třeba až za rok. Udivuje mě ta paličatost a neochota k jakýmkoliv ústupkům. 

Eva Michaláková avizovala, že se proti poslednímu rozhodnutí hodlá odvolat. Jak dlouho může tento proces trvat?
Je to v podstatě identické jako tehdy, když se paní Michaláková odvolávala proti odebrání dětí. Trvalo to zhruba rok a půl a nejvyšší soud se odvoláním tehdy odmítl zabývat, protože mu kauza nepřišla dostatečně zajímavá. Norský právní systém tohle umožňuje, tamní nejvyšší soud si kauzy vybírá. 

Povedlo se norské rozhodnutí někomu zvrátit? Nebo je to předem prohraný boj?
Znám jen jediný případ. Norové jej tehdy špatně odhadli a sáhli po indickém dítěti, jehož otec byl známý indického diplomata. Po velkém úsilí indické vlády se nakonec adopci podařilo zvrátit. Zástupci to uhráli tak, že úřady nerespektovaly indické zvyklosti. Norové děti odebrali především proto, že doma jedly rukama. Indové ale argumentovali tím, že jde o národní zvyk. 

Co může nyní český stát podniknout, aby situaci zvrátil? 
Český stát může dát tvrdě najevo Norsku, že toto nehodlá akceptovat a udělat z toho mezistátní spor. Může podat žalobu na celý norský systém k Evropskému soudu pro lidská práva do Štrasburku. 

Jak hodnotíte úroveň pomoci českého státu? Je dostatečná?
Rozdělil bych do dvou rovin. Na jedné straně je to postoj české vlády, kde jsou lidé, kteří by třeba chtěli pomoci a možná jen nevědí, co konkrétně by mohli udělat. A na straně druhé jsou to lidé jako ministryně Marksová, kteří vyloženě škodí. Paní ministryně totiž například nedávno obvinila příbuzné Evy Michalákové, že se neřídí pokyny české vlády. To ale není vůbec pravda. Že jsme podali žalobu, kterou nyní norské úřady zamítly, byla v podstatě podmínka české vlády, aby vůbec něco začala intenzivněji dělat. Paní Marksová rodinu nařkla, že nepodala žádost o svěření dětí do péče, i když to prokazatelně udělala už v roce 2012. Norové se jí odmítli zabývat s tím, že nesvěřují děti do péče v zahraničí. Řekli to několikrát i panu Kapitánovi, jeho nadřízená to ale stále opakuje, ačkoliv je to prokazatelný nesmysl. (doh)

Ke kauze se v úterý vyjádřilo i norské velvyslanectví s tím, že o rozhodnutí krajské komise nemá žádné informace. „Při projednávání případů péče o děti krajskou komisí jsou většinou přítomni pouze účastníci řízení a jejich právníci, zástupci Úřadu sociálněprávní ochrany dětí (Barnevernet) a odborníci na ochranu práv dětí. S ohledem na ochranu soukromí dětí a rodičů se tyto záležitosti projednávají za zavřenými dveřmi. Úřady mají povinnost mlčenlivosti o osobních vztazích zúčastněných," informovala královská ambasáda. Proti rozhodnutí se mohou rodiče odvolat k soudu.

Právě na velvyslanectví namířil svůj úrok lidovecký europoslanec a bývalý mluvčí kyjovské nemocnice Tomáš Zdechovský. „Norsko ukradlo české matce děti. Je to nevídané a připomíná mi to nacistické postupy. Obracím se na premiéra Bohuslava Sobotku, aby přerušil diplomatické vztahy s Norskem, a budu žádat o okamžitý odchod norské velvyslankyně," uvedl pro ČTK Zdechovský. Tento návrh ale lídr křesťanský demokratů Pavel Bělobrádek nepovažuje za dobrý.

Podobně reagoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který pokládá rozhodnutí norské komise za bezohledné jak k matce, tak k biologické rodině. „Pokud se toto rozhodnutí potvrdí, nepochybně to poškodí česko-norské vztahy. V tuto chvíli zpracováváme všechny dostupné informace a příslušné rozhodnutí. Dohodl jsem se s ministrem zahraničí, že si neprodleně předvolá norskou velvyslankyni a vyjádří nesouhlas české vlády s velmi tvrdým a neočekávaným rozhodnutím norských úřadů," prohlásil předseda vlády.

Právě na něj se chtějí obrátit čeští právníci, kteří Michalákovou zastupují a požádají o její diplomatickou ochranu.

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) si už v úterý předvolal zástupkyni norského velvyslanectví, aby jí tlumočil svůj nesouhlas s rozhodnutím komise. Resort podle svého prohlášení zašle norské straně nótu, kde bude žádat o vysvětlení. Ministerstvo je zároveň připravené podpořit Michalákovou i v případě, že podá stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Výběr událostí kolem odebraných českých dětí v Norsku
Květen 2011 – Norská sociální služba rozhodla o odebrání dětí českým manželům Michalákovým a o jejich umístění do přechodné pěstounské péče. Eva a Josef Michalákovi se v Norsku usadili po svatbě v roce 2005, manžel zde již dříve dlouhodobě žil. V roce 2005 se jim narodil Denis, v roce 2008 David. Všichni mají české občanství. Důvodem opatření úřadu bylo podezření z mateřské školy, že otec syny sexuálně zneužívá. Policie začala vyšetřovat otce a následně i matku, podezření se ale nepotvrdilo. Manželé se později rozvedli.
 
Únor 2012 – Krajská komise pro sociálně-právní ochranu dětí rozhodla o svěření dětí do stálé pěstounské péče, děti se dostaly každé do jiné rodiny. Matka získala právo na kontakt s nimi čtyřikrát ročně pod dohledem úřadu, otec právo nezískal.  

Červenec 2012 – Norský soud potvrdil zbavení péče obou rodičů a nepřiznal jim možnost kontaktu. Matka se odvolala.  

Leden 2013 – Norská policie ukončila vyšetřování; zneužívání neprokázala, vyšetřování zastavila a obvinění nepadlo. 

Březen 2013 – Odvolací soud přiznal matce právo kontaktu s dětmi dvakrát ročně po dvou hodinách. Matka podala dovolání. 

Listopad 2013 – Eva Michaláková se obrátila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten její stížnost nepřijal.  

12. června 2014 – Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl, že dá vypracovat zprávu o postupu českých vlád v kauze. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek už dříve uvedl, že ambasáda v Norsku žádala tamní ministerstvo zahraničí nótou o vysvětlení. Norové sdělili, že ČR se řízení neúčastní, proto ji nemůže informovat. 

4. prosince 2014 – Prezident Miloš Zeman oznámil, že je připraven se v případě potřeby osobně vložit do případu. 

9. prosince 2014 – Sněmovna schválila usnesení, kterým vládě uložila vyvinout maximální úsilí k vrácení chlapců do ČR. 

22. prosince 2014 – MZV předalo norskému velvyslanectví diplomatickou nótu ve prospěch chlapců. Stát v ní nabídl záruku, že v ČR na chlapce a jejich rodinu dohlédne. 

14. ledna 2015 – Senát požádal vládu, aby vyvinula mimořádné úsilí k vyřešení případu Michalákových. 

20. ledna 2015 – Poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09), která se v kauze dlouhodobě angažuje, uvedla, že Michaláková bude moci zřejmě děti vídat ještě méně, dvakrát ročně 15 minut. Matka na to přistoupila po jednání s norskou sociální službou.
Podle norského velvyslanectví v Praze sociální služba neodebrala Michalákové syny bezdůvodně. Nařízení péče u pěstounů bylo podle ambasády „nutné a naléhavé" a matka českým úřadům o případu předala jen neúplné informace. 

21. ledna 2015 – Premiér Sobotka oznámil, že se obrátil na norskou premiérku se žádostí o důkladné posouzení případu. Norská strana zareagovala nótou; norské úřady podle ní mají zájem v kauze přímo spolupracovat s českými. 

26. ledna 2015 – Ministr Zaorálek předal norské velvyslankyni už druhou nótu. Žádal v ní, aby norské úřady začaly s českými spolupracovat. O případu mluvil také šéf Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) s norským protějškem Olemicem Thommessenem. 

8. února 2015 – Prezident Miloš Zeman přirovnal norskou sociální službu k nacistickému programu Lebensborn. Výrok označil za hyperbolu, přesto je norské úřady označily za „nerozumné". 

20. února 2015 – Sobotka ve Sněmovně řekl, že na svůj dopis dostal od norské premiérky jen obecnou odpověď. 

13. března 2015 – Eva Michaláková se v Norsku po roce setkala s mladším synem. Starší na schůzku nedorazil. 

29. dubna 2015 – Český ministr zahraničí Zaorálek uvedl, že norský sociální úřad požádal o zahájení řízení umožňujícího adopci mladšího z dětí. Proti případné adopci se u norských orgánů ohradil český Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. 

20. května 2015 – České ministerstvo práce uvedlo, že norský sociální úřad navrhl odebrat Michalákové rodičovská práva k oběma jejím synům a mladšího hocha dát k adopci. Norové prý navíc trvají na úplném přerušení kontaktů dětí s rodinou. 

9. června 2015 – Mluvčí prezidenta oznámil, že se Zeman obrátil na norského krále Haralda V. Prezident jej žádal, aby se zasadil o vyřešení kauzy s ohledem na zájem dětí. 

17. září 2015 – Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) při sněmovních interpelacích řekla, že rodina Evy Michalákové nevyužila v minulosti řadu rad, které jí dal český Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. 

6. října 2015 – Norské úřady posílají mladšího syna českých rodičů Michalákových do adopce, ke staršímu ztrácí matka rodičovská práva.

Autor: Petr Turek

6.10.2015 VSTUP DO DISKUSE 46
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Salon vín: titul šampiona získalo po roční pauze Zámecké vinařství Bzenec

Valtice, Bzenec – Prvenství v prestižní Národní soutěži vín České republiky slaví vinařství z Hodonínska. Šampionem expozice Salon vín pro příští rok se ve čtvrtek stal Ryzlink vlašský 2015 v pozdním sběru řady Collection 1508 Reservé ze Zámeckého vinařství Bzenec. Vítězné vinařství navázalo na úspěšnou sérii z předešlých let. „Jde o víno zlatavé barvy se zelenkavými odlesky, s vůní grepové pecky a mandlí ukazující na výbornou vyzrálost hroznů," přiblížil oceněné nejlepší víno ředitel bzeneckého vinařství Bořek Svoboda. 

Zraněná žena z nehody v Plotní bude v nemocnici měsíce. Opilých u nehod přibývá

Jižní Morava /VIDEO/ – Několik měsíců v nemocnici stráví mladá žena, která utrpěla zranění při středeční nehodě v Plotní ulici v Brně. Její cesta autem, ve kterém vezla i své dítě předškolního věku, skončila srážkou s autobusem a náklaďákem. „Příčinu nehody stále vyšetřujeme, padesátiletému řidiči autobusu při dechové zkoušce policisté naměřili přes dvě promile alkoholu," konstatoval policejní mluvčí Pavel Šváb.

O Seniorbus je enormní zájem. Na jízdu lidé čekají i šest týdnů

Brno /FOTOGALERIE/ – Seniorbus, který usnadňuje cestování brněnským seniorům či lidem s postižením, jezdí už půl roku. Měsíčně přepraví okolo devíti stovek lidí. „U pětaosmdesáti procent cestujících jde o seniory, zbylých patnáct tvoří lidé se zdravotním postižením," vyčíslila mluvčí brněnského dopravního podniku Barbora Lukšová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies