VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pacienty děsila, podvodníkům vydělala miliony

Brno - Lékařka Alena Kubáčová obviněná z vystavovaní neschopenek zdravým zaměstnancům měla u některých pacientů špatnou pověst.

16.1.2009 3
SDÍLEJ:

Lékařka Alena Kubáčová u brněnského krajského soudu.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Zdravého pacienta omylem vyděsila zprávou, že má rakovinu. Lékařka z brněnského Nového Lískovce Alena Kubáčová nemá dobrou pověst. Pacienty, kteří k ní chodili, proto ani tolik nepřekvapilo, že ve čtvrtek stanula před brněnským krajským soudem kvůli falešným neschopenkám.

Po zveřejnění případu se redakci brněnského Deníku Rovnost ozvali někteří pacienti, které léčila. „Nechovala se ke mně profesionálně,“ tvrdí osmadvacetiletý Michal. Své příjmení nechtěl zveřejnit, redakce ho však zná. „Byla divná. Při každé návštěvě mi odebírala krev na rozbor. Jednou v pátek mi ale zavolala, že mám rakovinu. Celý víkend jsem žil ve stresu. V pondělí mi pak řekla, že se spletla,“ vzpomínal Michal.

Bývalý pacient obviněné lékařky teď se zájmem sleduje soudní proces. V něm jsou tři klíčové postavy. Soukromí podnikatelé Michal Rusňák s Miroslavem Badim a Kubáčová. Ti se mezi sebou domluvili na tom, jak poměrně snadno přijít k obrovskému množství peněz.

Systém u soudu podrobně vysvětlil podnikatel Rusňák. Osmadvacetiletý mladík, který vychodil pouze šest tříd ve zvláštní škole. „Každý zaměstnanec, který nastoupil, zaplatil za smlouvu patnáct tisíc korun. To bylo něco jako jednorázový poplatek. Kubáčová inkasovala za jednu neschopenku dva tisíce korun, za tři potvrzení pak pět tisíc. Zdálo se jí to málo, a tak jsme se domluvili na měsíčním paušálu. Ten činil třicet tisíc korun,“ přiznal Rusňák před soudem.

Na základě potvrzení o pracovní neschopnosti vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení v Brně a v Kroměříži údajně nemocným lidem peníze. Ti pak část odevzdali členům skupiny, ale zbytek si nechali. Měsíčně si tak každá ze čtyřiatřiceti „černých duší“ přišla na nemocenské zhruba na třicet tisíc korun. V dlouhém výčtu těch, kteří si tímto podvodem měli vydělat, figurují dokonce celé rodiny.

Zaměstnanci, kteří pracovali u podnikatelů na oko, měli podle smluv nejrůznější funkce. „Šlo hlavně o dělnické profese. Zedníci, dlaždiči, řidiči, svačinářky. Za hlavní a vedlejší pracovní poměr měli takovou hrubou mzdu, aby jejich nemocenská byla maximální. Tedy osm set korun za den nemoci v hlavním pracovním poměru a zhruba polovinu za vedlejší,“ vysvětil státní zástupce Rudolf Misák.

Přestože měli podnikatelé ve svých firmách až osmdesátiprocentní pracovní neschopnost, dařilo se jim skvěle. „Když jsem pracoval u firmy Miroslava Badiho, dělal jsem řidiče. Napřed jsem jezdil se starým favoritem. Pak firma koupila Škodu Octavia a nakonec Superb,“ řekl Rusňák, který nejenže uzavíral fiktivní smlouvy, ale byl dokonce na dva úvazky zaměstnaný u kamaráda.

Milionové zisky tak padaly do rozpočtu téměř rodinného podniku. Obžalobě z podvodu čelí totiž také Rusňákova sestra Helena Naďová, jeho bratranec Michal Karalo a jeho matka Helena Růžičková. Ta zmizela poté, co se o kauzu začala zajímat policie. Podle informací soudu je zřejmě v Kanadě.

Právník brněnské pobočky České lékařské komory Lukáš Prudil tvrdí: Za neschopenky zodpovídá lékař

Například na bolavá záda si stěžují lidé, kteří se chtějí vyhnout práci. Lékaři ovšem nemají moc možností, jak v takových případech postupovat. „Jestliže mají pochybnosti o zdravotním stavu pacienta a myslí si, že je něco v nepořádku, mohou se lékaři obrátit přímo na Českou správu sociálního zabezpečení,“ tvrdí právník České lékařské komory Brno Lukáš Prudil.

Případ lékařky Aleny Kubáčové, která vystavovala falešné neschopenky, zřejmě nebude jediný. Řešila komora už něco podobného?
V tak velkém rozsahu ne. Ale měli jsme menší případy. Například se na komoru obrátil majitel firmy, kterému zaměstnanec donesl potvrzení o pracovní neschopnosti. Pak ho ale viděl někde na jiném pracovišti v modrákách.

Jak potom postupujete?
Musíme prošetřit, jak nemocenskou lékař odůvodnil. Každé potvrzení je totiž věcí lékaře, a padá tak na něj i veškerá odpovědnost. Pokud si lékař myslí, že je něco v nepořádku, může se obrátit na Českou správu sociálního zabezpečení.

Není ale podezřelé, když od jedné firmy chodí k lékaři více nemocných lidí?
Je těžké zjistit, zda svou nemoc předstírají, či nikoliv. Popravdě jsem se ale nesetkal s tím, že by od menších zaměstnavatelů chodilo k lékaři tolik pracovníků jako v kauze, kterou nyní projednává soud.

Takže případ lékařky Kubáčové je výjimka?
Zcela určitě ano. Je to výjimečný případ.

Co se pak děje s lékaři, kteří se dostanou před soud?
Komora ctí presumpci neviny. I v případě, pokud je lékař soudem odsouzený a nemá zákaz činnosti, z řad lékařů ho nemůžeme rovnou vyškrtnout. Komora však může vést disciplinární řízení a v případě pravomocného rozsudku ho vyloučit.


Změna. Nemocné hlídají šéfové

Ležíte doma s neschopenkou? Tak se vám také může stát, že si vás přijde zkontrolovat nejen úředník, ale přímo váš šéf. Od prvního ledna totiž platí změny v zákoně o nemocenském pojištění. Zaměstnavatel má nově povinnost platit šedesát procent platu jako náhradu mzdy v prvních čtrnácti dnech nemoci. Může si proto kontrolovat, jestli ji jeho pracovníci pobírají oprávněně.

V prvních třech dnech pracovní neschopnosti nedostávají lidé žádnou náhradu mzdy. „Nový systém nahrazuje nemocenskou, kterou zaměstnanci dostávali dříve. Zaměstnavatelé mají pro tento rok sníženou sazbu na nemocenské pojištění z 3,3 procenta na 2,3 procenta,“ vysvětlila mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Butanová a dodala.

Mnohé z firem možnost kontrolovat nemocné zaměstnance u nich doma vítají a chtějí ji využít. „Budeme prověřovat zaměstnance, kteří jsou nemocní častěji. Aby se nemohli vymlouvat, že byli zrovna v lékárně, budeme požadovat, aby nám nemocní v době své pracovní neschopnosti psali esemesky, že chtějí odejít z bytu,“ uvedl majitel brněnské společnosti Studen Agency Radim Jančura a dodal, že kontrolou pověří personální oddělení své firmy.

Větší společnosti a organizace dokonce uvažují o sestavení zvláštních týmů kontrolorů. Patří mezi ně i jihomoravští hasiči. „Dáme dohromady skupinu lidí, která bude kontrolovat nemocné v celém kraji. Zatím na to ale nemáme přesný vnitřní předpis,“ uvedl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid.

Pokud zaměstnavatel zjistí, že je pracovník na nemocenské neoprávněně, může sám rozhodnout, jestli mu odeberou náhradu mzdy. Po prvních čtrnácti dnech pracovní neschopnosti přechází vyplácení nemocenské a tedy i kontroly na správu sociálního zabezpečení. Té může zaměstnavatel dávat podněty k prošetření zaměstnanců. Nový zákon znamená i upřesnění podmínek, za kterých mohou lékaři nemocenské vydávat a stanoví přísnější tresty za jejich porušování. (kas)

Autor: Pavel Mokrý

16.1.2009 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

V Líšni našli padesátikilovou bombu. Pozůstatek z války pyrotechnik odpálil

Vizualizace plánovaného komunitního centra.
10 12

Teplárenské objekty ožívají. Mění se na centra i parky

Přes pět tisíc obyvatel bez teplé vody. V Bystrci vymění potrubní rozvody

Brno – Bez teplé vody bude od úterý do pátku mezi osmou hodinou ráno a šestou hodin večer přes pět tisíc obyvatel brněnské Bystrce. Brněnské teplárny odstaví výtopnu v Teyschlově ulici. Bez teplé vody tak bude celé sídliště Kamechy. 

Chcete lístky na Zbrojovku? Soutěžte s Deníkem Rovnost

Soutěžte s Deníkem Rovnost o vstupenky na domácí zápasy fotbalové Zbrojovky Brno v sezoně 2017/2018!

Půldruhého roku povinných reflexních prvků? Ubylo usmrcených chodců

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Povinnost nosit při chůzi po neosvětlených silnicích mimo obec reflexní prvky platí rok a půl. Smyslem novely zákona, která novou povinnosti zavedla, bylo zvýšit bezpečnost chodců. Jak se jí to podařilo, je vidět na číslech. Minulý rok bylo v Jihomoravském kraji devět usmrcených chodců, o šest méně než předloni. Stejný trend hlásí policie i celostátně. „Podíl na tom nepochybně mají i reflexní prvky,“ řekla Zuzana Ambrožová z oddělení BESIP Ministerstva dopravy.

Káňa: V ruce jsem měl dva měsíce dráty

Brno - Bojovník je zpět. Hokejista brněnské Komety Jan Káňa na ledě většinou jezdí s elánem a nevypustí žádný souboj. Svou aktivitu musel na delší čas utlumit. Přesně po pěti měsících od zranění zápěstí si pak zahrál přípravný zápas proti Jihlavě, který Brňané vyhráli 3:1. „Tréninků už bylo hodně, určitě chci hrát a budu se snažit s rukou pracovat, aby byla dobrá,“ slíbil pětadvacetiletý útočník.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení