Přesto návrh počítá s úbytkem zhruba třinácti set služebních míst, než je počet stanovený pro letošní rok. Na jižní Moravě je teď policistů necelých tři a půl tisíce, na Vysočině přes tisíc. V obou krajích se počet míst v posledních letech stále snižuje.

Úspory ve vedení

Ředitel jihomoravské policie Tomáš Kužel prohlásil, že s tímto stavem bude schopný zajistit bezpečnost v kraji. „Další úsporu musíme hledat na řídících pozicích a přesouvat co nejvíce lidí do výkonné složky," prohlásil Kužel.

Podle mluvčí policejního prezidia Zuzany Součkové vedení stále pracuje na přesných změnách na jednotlivých krajských ředitelstvích. „Již před několika týdny jsme ale obnovili nábor nových policistů," upozornila Součková. Ještě donedávna totiž měli policisté nařízený takzvaný stop stav, kdy za členy, kteří odešli sami, nemohli nabírat nové zaměstnance.

Uvolnění této podmínky využili na jižní Moravě hned. „V červenci jsme přijali sedmnáct nových policistů do služby," sdělil Kužel. Další hromadný nábor už ale v plánu nemá. „V současnosti se soustředíme na přesuny policistů, které už máme. Trvá minimálně rok, než se nabraný, zcela nový člen může dostat na ulici," vysvětlil Kužel.

Na Vysočině je podle tamního policejního ředitele Miloše Trojánka počet policistů stabilní a kromě přirozeného úbytku by se neměl nijak výrazně měnit.

I plat slíbila vláda ponechat stejný. „Průměrný služební příjem policisty teď dělá 30 616 korun," řekl ministr vnitra Jan Kubice. Podle Kužela je totožný jako dosud.

Někteří starostové měst a obcí v obou krajích si ale myslí, že už teď je policistů málo. „Jezdí jich sem méně než dřív. Bylo by rozhodně lepší, kdyby nabrali víc sil," okomentovala starostka Moravan na Brněnsku Marie Barešová.

Dodala, že v obci se o bezpečnost nebojí. „Například tu ale nikdo nekontroluje rychlost, což bychom uvítali. Policisté tvrdí, že na to nemají kapacity," prohlásila Barešová.

Starosta Golčova Jeníkova na Havlíčkobrodsku Pavel Kopecký vidí problém spíše v tom, jak policisté pracují. „Když chci vidět policistu, tak si ráno musím stoupnout k přechodu pro chodce, takže je jedno, kolik jich tu je," zamyslel se Kopecký.

Podobný názor má i muž z Břeclavska. „Myslím, že se policisté zaměřují na nesprávné lidi a ty, kteří si trest zaslouží, nechají být. Dopravní hlídky staví profesionální řidiče a kontrolují každou hloupost, zatímco mladí kluci, kterým rodiče koupili auto, si bez dozoru na silnici dělají, co chtějí," prohlásil muž.

Starosta brněnské Bystrce Vladimír Vetchý nevidí takový problém v počtu policistů, ale v omezených penězích, které mají na provoz. „Nemají dost benzinu a nafty, aby zajistili vše, co od nich potřebujeme," postěžoval si.

Podle něj nejde o zásahy u případů, ale hlavně prevenci. „Potřebujeme, aby někdo občas zajel k diskotékám, na místa, kde se scházejí opilci a bezdomovci. Místo policistů teď žádáme o pomoc strážníky," řekl Vetchý.

Dodal, že se mu ale policie snaží vyjít vstříc. „Není to o tom, že by nechtěli. Každý měsíc se scházíme a řešíme problémy s prevencí. Ne vždy ale mohou udělat, co potřebujeme," konstatoval Vetchý.

Potvrdil to i Marek Safy z Brna. „Mám u policie několik kamarádů a ti mi říkali, že mnoho menších problémů, kvůli kterým jim lidé volají, nemohou řešit. Nemají na to dost lidí," uvedl Brňan.

Vladimír Měrka, starosta Náměště nad Oslavou, je zatím s počtem policie spokojený. „Další úbytek by ale určitě znamenal snížení bezpečnosti obyvatel. Je u nás znát dobrá dostupnost z Brna a v okolí dochází často ke vloupání v chatových oblastech nebo okrajových částech města," prohlásil Měrka.

Infografika.
Pro zvětšení klikněte

Hlavní je prevence

Podle Tomáše Šmída a Petra Kupky z oddělení bezpečnostních a strategických studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity si musí lidé nejdříve rozmyslet, jestli chtějí policisty jako trestající element, nebo znalce prostředí, kteří kriminalitě dokáží předcházet. „V zahraničí je trend se zaměřovat na prevenci. To s sebou nese ale například i hojný výskyt kamer," vysvětlili Šmíd s Kupkou.

To ale podle nich zahrnuje také nutnost více využívat služby soukromých bezpečnostních služeb. „V České republice je na jednoho člověka víc zaměstnanců takových agentur než policistů," uvedli bezpečnostní experti.

Ve srovnání s ostatními státy má přitom policie téměř nejvíce členů. „Vyšší počet policistů na množství obyvatel mají pouze Kypr, Malta, Portugalsko a Španělsko," dodali Šmíd s Kupkou.

Zbytečně moc policistů je i podle Brňana Dimitra Denčeva. „Osobně se cítím bezpečně, když žádného policistu nevidím. Když sleduji, jak rychle dokázali vyčlenit hlídky na prohibiční přepadovky kvůli metylalkoholu, musí jich teď buď hodně někde chybět, nebo nemají nic lepšího na práci," sdělil Denčev.

Počet trestných činů, který by mohl naznačit, jestli je policistů dost, se v posledních letech v obou krajích příliš nemění. Na jižní Moravě se číslo pohybovalo v prvních osmi měsících letošního roku okolo dvaceti tisíc trestných činů. V roce 2010 kleslo mírně pod tuto hranici, následující rok se vyšplhalo na víc než dvacet a půl tisíce. „V letošním roce ale ve srovnání s tím minulým výrazně stoupl počet vražd," řekla mluvčí jihomoravské policie Petra Vedrová. Policisté zatím evidují šestnáct vražd, což je o jednu více, než za celý loňský rok.

Podobný trend drží policisté i na Vysočině. Oproti loňskému roku se počet trestných činů v prvních osmi měsících roku mírně zvýšil z necelých šesti tisíc na víc než šest tisíc sto. Podobná suma tam byla ale v roce 2010. Vysočinu podle policistů v poslední době nejvíc trápí krádeže. Problémem zejména na Třebíčsku jsou také vloupání do zaparkovaných aut, chat a domů. Vražd tam bylo letos zatím stejně jako za stejné období loňského roku. Tři.

Ilustrační fotografie.Policejní služebny zůstanou zatím všude

Nejsou peníze, proto zrušíme několik služeben. To znělo před rokem z vedení policie na jižní Moravě. Letos je situace opačná. Na služebny má policie peněz dost. Pokud nějaké příští rok upraví, půjde jen o organizační změny, ne šetření. Deníku to sdělil ředitel jihomoravské policie a zároveň pověřený náměstek policejního prezidenta Tomáš Kužel.

Po loňském několikaměsíčním přetahování se lidé na jihu Moravy nakonec dočkali zrušení jen jedné stanice. V Černé Hoře na Blanensku. Tamní policisté se přemístili do Blanska, Boskovic a Letovic. „Vnímáme, že tady služebna není, ale s blanenskou policií máme dohodu, že sem hlídky často jezdí," řekl starosta Černé Hory Ondřej Měšťan.

Dodal, že si nemyslí, že by se zrušením služebny zvýšila kriminalita. „Jsme na tom teď stejně jako ostatní obce, ve kterých policie není. Ani obyvatelé Černé Hory si na to nestěžují," upozornil Měšťan.

Stejná změna hrozila loni i jihomoravským služebnám ve Velkých Pavlovicích, Prosiměřicích, Bzenci, Rousínově a Strážnici. Kraj ale dal policii mimořádnou pomoc asi deset milionů korun, aby se tak nestalo.

Policie v Bzenci a Strážnici na Hodonínsku se nakonec místo rušení jen změnila z obvodního oddělení na policejní stanici. „Obyvatelé si změny ani nevšimli. Ta tkví v tom, že ve stanici ubylo vedoucích funkcí. Počet policistů sloužících v ulicích se nezměnil," řekl mluvčí hodonínské policie Petr Zámečník.

Část nákladů spojených s fungováním stanice hradí nyní obce samy. Domluvily se tak. Jinak by oddělení nakonec opravdu zanikla.

Již několik let nemá služebnu ani policie v Ivanovicích na Hané na Vyškovsku. Do města dosud jezdila vyškovská policie. Od poloviny letošního roku ale naplánovala radnice změnu. „Nová dohoda spočívá v tom, že policisté pouze neprojíždí městem, ale prochází konkrétní lokality. Narostla nám totiž téměř dvojnásobně kriminalita," sdělil starosta města Jozef Heretík.

Mírnými změnami prošly v minulosti i policejní služebny v Brně. „Žádné se ale nerušily, jen přesouvaly a stěhovaly. V posledních letech navíc ve městě přibyla speciální pořádková jednotka, která tu dřív nebyla," sdělila mluvčí brněnské policie Andrea Straková.

Od příštího roku čeká změnu obvodní oddělení v Golčově Jeníkově na Havlíčkobrodsku. Proměnit se má na služebnu se dvanácti policisty místo původních čtrnácti. Podle tamního starosty Pavla Kopeckého to nijak bezpečnostní situaci ve městě neohrozí, protože se na stanici musí i tak držet čtyřiadvacetihodinové služby.

Změny mohou na Vysočině zasáhnout další dvě stanice. V Přibyslavi a v Ledči nad Sázavou. „Zatím to víme neoficiálně. Co přesně to s sebou přinese, nevím, ale snad nic zásadního. A pokud bude komunikace mezi policií a námi na stejné úrovni jako doposud, nemuselo by to snad přinést žádný problém," uvedl místostarosta Přibyslavi Martin Kamarád.

V poslední z vybraných obcí, Ledči nad Sázavou, zatím nemají jistotu, co s nimi bude. „Nevím, co se bude dít. Zda nějaké zásadní změny skutečně nastanou, nebo ne," uvedl starosta Ledče Petr Vaněk.

Z možných přeměn z obvodního oddělení na stanici jsou nejvíce vyděšení na Znojemsku. O změnách v Jevišovicích a Prosiměřicích na Znojemsku se tam mluví už od roku 2008. Nyní je návrh znovu živý a míří na stůl policejního prezidenta. „Rozhodně s tím nesouhlasím, nová situace by vedla k tomu, že okrajové obce regionu by policista nenavštívil vůbec. Hlídky ztratí kontakt s prostředím. Nebudou znát místní poměry ani lidi," prohlásil starosta Jevišovic Pavel Málek.