VYBERTE SI REGION

Členové Národní strany půjdou před přestupkovou komisi

Brno – (PŘIDÁNO VIDEO, FOTOGALERIE) Budova Ústavního soudu v brněnské Joštově ulici se stala nejstřeženějším sídlem české justice. Před ní nezákonně protestovala hrstka příznivců Národní strany, která nedodržela zákon.

25.11.2008 3
SDÍLEJ:

Předsedkyně Národní strany Petra Edelmannová.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

V okolí budovy Ústavního soudu mohou v úterý vidět Brňané více policistů a strážníků než obvykle. Důvod? Ústavní soudci začnou projednávat lisabonskou smlouvu a zodpovídat na otázky, zda je v souladu s českým právem. Do Brna přijel nejen prezident Václav Klaus, ale i řada odpůrců smlouvy. Mezi nimi jsou i radikálové, kteří před budovu soudu svolali „tichý protest“.

Protest však Národní strana nikomu neohlásila. A byť by žádala o povolení, nedostala by ho. Zákon totiž zakazuje jakékoliv demonstrace a shromáždění v okruhu sto metrů v okolí Ústavního soudu. Ve skupince lidi byla také předsedkyně Národní strany Petra Edelmannová, která k Ústavnímu soudu přišla i se svými dvěma malými dětmi. Jedno spalo v kočárku, druhé se jí drželo za ruku.

Podle Edelmannové se nejedná o demonstraci. „Přišli jsme podpořit prezidenta, který má na lisabonskou smlouvu stejný názor jako naše strana. V pondělí jsme mu poslali dopis, ve kterém jsme napsali, že ho přijdeme podpořit,“ řekla Edelmannová.

Policie sice lidi s transparentem LISABONSKÁ SMLOUVA – KONEC SAMOSTATNOSTI SVOBODY. NÁRODNÍ STRANA ŘÍKÁ DŮRAZNÉ NE! upozornila, aby se přesunuli na protější chodník, ale pravicoví extrémisté výzvu neuposlechli.

„U čtyř lidí jsme požádali o předložení totožnosti, jejich čin bude řešit přestupková komise městské části Brno-střed,“ řekl brněnský policejní ředitel Martin Kotlan. Ten se policejních manévrů přímo zúčastnil. Velel pěti policistům a dvanácti těžkooděncům v neprůstřelných vestách.

Na prezidenta České republiky Václava Klause, který přijel sedm minut před devátou dopoledne, čekali i jiní odpůrci lisabonské smlouvy. Kromě členů nacionalistické Národní strany to byli i zástupci krajně pravicového hnutí Právo a Spravedlnost a iniciativy D.O.S.T.

Policie kvůli případným protestům posílila hlídky. „V okolí soudu budeme mít už od rána zvýšený dozor. V případě konfliktů je v záloze i jednotka operativního zásahu a posily. Akce skončí až odpoledne,“ řekla mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková.

ON-LINE PŘED ZAČÁTKEM PROJEDNÁVÁNÍ LISABONSKÉ SMLOUVY

09:01
- V tuto chvíli začínají Ústavní soudci projednávat Lisabonskou smlouvu. Před budovou Ústavního soudu zůstává asi osm lidí z Národní strany s transparentem. Situaci sleduje pět policistů a šest strážníků.

08:55
- Zhruba sedm minut před devátou hodinou přijel prezident České republiky Václav Klaus. Jeho příjezd nedoprovázely žádné incidenty. Přesto musela policie zasáhnout proti čtyřem příznivcům Národní strany, kteří odmítli respektovat zákaz o shromažďování před Ústavním soudem."U čtyř lidí jsme požádali o předložení totožnosti, jejich čin bude řešit přestupková komise městské části Brno-střed," řekl brněnský policejní ředitel Martin Kotlan.

08:39 - Před budovu Ústavního soudu přijel brněnský policejní ředitel Martin Kotlan. Ten osobně vyzval všechny shromážděné protestující, aby se přesunuli na chodník na opačné straně budovy s tím, že shromažďování před Ústavním soudem je v okolí sto metrů zakázané. Příznivci hnutí Právo a spravedlnost jeho výzvě uposlechli, přívrženci Národní strany zůstávají před budovou. K Ústavnímu soudu přijelo také zhruba deset těžkooděnců, kteří stojí hned u vchodu.

08:11 - Před Ústavním soudem se sešla skupinka příznivců Národní strany a rozvinula transparent, na kterém je napsáno LISABONSKÁ SMLOUVA-KONEC SAMOSTATNOSTI SVOBODY NÁRODNÍ STRANA ŘÍKÁ DŮRAZNÉ NE! Ve skupince lidé je i předsedkyně Národní strany Petra Edelmannová, která k Ústavnímu soudu přišla i se svými dvěma malými dětmi. Jedno leží v kočárku a spí. Podle Edelmannové se nejedná o demonstraci. Před Ústavním soudem je zhruba pětice policistů, která zatím neměla důvod zasahovat.

Smlouva v kostce

Podpisem Lisabonské smlouvy dne 13. prosince 2007 uzavřeli vedoucí představitelé EU několikaletý proces vyjednávání o institucionálních otázkách. Lisabonská smlouva mění stávající zakládající smlouvy EU (tj. Smlouvu o EU a Smlouvu o založení ES), aniž by je nahrazovala. Poskytne Evropské unii odpovídající právní rámec a nástroje pro řešení budoucích výzev a naplnění očekávání občanů.

1. Demokratičtější a transparentnější Evropa: Lisabonská smlouva posiluje úlohu Evropského parlamentu i národních parlamentů, dává občanům více možností, jak vyjádřit svůj názor, a lépe vymezuje rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy.
* Posílená úloha Evropského parlamentu: Evropský parlament, který je přímo volený občany EU, získá významné nové pravomoci ve vztahu k evropským právním předpisům, rozpočtu a mezinárodním smlouvám. Zejména rozšíření postupu spolurozhodování do nových oblastí zajistí rovnocenné postavení Evropského parlamentu vůči Radě, jež zastupuje členské státy, při schvalování většiny právních předpisů EU.
* Větší zapojení národních parlamentů: národní parlamenty se budou moci lépe zapojit do činnosti EU, a to zejména díky novému mechanismu sledování toho, zda unie přijímá opatření pouze tam, kde je činnost na evropské úrovni efektivnější z hlediska požadovaných výsledků (zásada subsidiarity). Spolu s rozšířením pravomocí Evropského parlamentu znamená tato změna posílení demokracie a legitimity v rozhodovacích postupech EU.
* Silnější hlas pro občany: díky tzv. „občanské iniciativě“ bude moci jeden milion občanů z většího počtu členských států vyzvat Komisi k předložení určitých návrhů.
* Rozdělení pravomocí: díky přehlednému rozdělení pravomocí bude jasnější, co dělají členské státy a co EU.
* Vystoupení z EU: smlouva poprvé výslovně uznává možnost vystoupení z unie.
2. Efektivnější Evropa: Lisabonská smlouva zjednodušuje rozhodovací postupy a pravidla hlasování, racionalizuje a modernizuje instituce, aby byly přizpůsobené 27 členům, a zvyšuje akceschopnost EU v prioritních oblastech.
* Efektivní rozhodování: hlasování kvalifikovanou většinou v Radě bude rozšířeno do nových oblastí, čímž se rozhodování zrychlí a zefektivní. Od roku 2014 se bude kvalifikovaná většina počítat na základě dvojí většiny členských států a obyvatel, která je odrazem dvojí legitimity EU. Dvojí většiny bude dosaženo, pokud souhlas s návrhem vysloví 55 % členských států, které představují nejméně 65 % obyvatel unie.
* Stabilnější a efektivnější institucionální rámec: smlouva vytváří funkci předsedy Evropské rady, který bude volen na dva a půl roku, zavádí přímou vazbu mezi volbou předsedy Komise a výsledky voleb do Evropského parlamentu, obsahuje nová ustanovení o složení Evropského parlamentu a o snížení počtu členů Komise a stanoví jasnější pravidla pro posílenou spolupráci a jasnější finanční ustanovení.
* Vyšší akceschopnost EU v zájmu kvality života občanů: smlouva zvyšuje akceschopnost EU v několika oblastech, jimž občané v současnosti přikládají velký význam. Jedná se zejména o boj proti terorismu a trestné činnosti a další otázky z oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti. Do určité míry se to týká i dalších oblastí, a to především energetické politiky, veřejného zdraví, civilní ochrany, změny klimatu, služeb obecného zájmu, výzkumu, vesmíru, územní soudržnosti, obchodní politiky, humanitární pomoci, sportu, cestovního ruchu a spolupráce správních orgánů.
3. Evropa práv a hodnot, zajišťující svobodu, solidaritu a bezpečnost: Lisabonská smlouva umožňuje účinnější prosazování hodnot EU, zakotvuje Listinu základních práv jako součást primárního evropského práva a poskytuje nové mechanismy pro zajištění solidarity a lepší ochrany občanů.
* Demokratické hodnoty: smlouva rozvádí a posiluje hodnoty a cíle, na nichž je EU založena. Tyto hodnoty by měly sloužit jako reference pro občany a ukazovat partnerům ve světě, co Evropa nabízí.
* Občanská práva a Listina základních práv: smlouva zachovává stávající práva a zavádí nová. Zejména zaručuje svobody a zásady zakotvené v Listině základních práv a činí Listinu právně závaznou. To se týká občanských, politických, hospodářských a sociálních práv.
* Svoboda občanů EU: smlouva zachovává a posiluje tzv. „čtyři svobody“ a politické, hospodářské a sociální svobody občanů.
* Solidarita mezi členskými státy: smlouva stanoví, že EU a její členské státy budou jednat společně v duchu solidarity, pokud by některý členský stát byl cílem teroristického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem způsobené pohromy. Zdůrazněna je též solidarita v oblasti energetiky.
* Větší bezpečnost pro všechny: EU získá vyšší akceschopnost v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, a bude tedy lépe vybavena pro boj proti trestné činnosti a terorismu. Cílem nových ustanovení týkajících se civilní ochrany, humanitární pomoci a veřejného zdraví je též posílení schopnosti EU reagovat na ohrožení bezpečnosti občanů.
4. Evropa jako globální aktér: Lisabonská smlouva zajistí soudržnost jednotlivých složek evropské politiky vnějších vztahů při tvorbě a přijímání nových politik. EU tak získá ve vztazích se svými partnery ve světě jasný hlas a bude moci využít svůj hospodářský, humanitární, politický a diplomatický potenciál k prosazování evropských zájmů a hodnot ve světě, při současném respektování zahraničněpolitických zájmů jednotlivých členských států.
* Nová funkce vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který bude zároveň místopředsedou Komise, zajistí větší soudržnost, viditelnost a účinek vnější činnosti EU.
* Nový Evropský útvar pro vnější činnost bude poskytovat podporu vysokému představiteli.
* Právní subjektivita EU posílí vyjednávací pozici unie a zvýší efektivitu její činnosti na mezinárodní scéně a její viditelnost pro partnerské země a mezinárodní organizace.
* Změny v evropské bezpečnostní a obranné politice se netýkají zvláštních pravidel rozhodování, avšak umožňují posílenou spolupráci menší skupiny členských států.

ZDROJ: www.europa.eu/lisbon_treaty

Autor: Pavel Mokrý

25.11.2008 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Bída na závěr chabého podzimu. Zbrojovka remizovala s Karvinou

Brno /FOTOGALERIE/ – Fotbalisté Zbrojovky v posledním podzimním utkání nejvyšší soutěže remizovali na domácím trávníku s Karvinou 1:1. Skórovali Jan Šisler a v nastavení Lukáš Vraštil.

EXKLUZIVNĚ

Kempný si zvyká na dril v NHL: I na rozbruslení před zápasem se jedou bomby

Chicago, Brno /ROZHOVOR/ - Nasedl na vysněný kolotoč nejprestižnější hokejové soutěže světa, z kterého ani na chvíli nesmí vyskočit. Bývalý obránce brněnské Komety Michal Kempný vstřebává první zápasové dávky v NHL. Zatím odehrál dvacet utkání a už si vyzkoušel i dril tří zápasů v pěti dnech.

Policie obvinila souzeného Íránce Zadeha z ovlivňování svědka

Brno – Policie v sobotu obvinila podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, který je souzený za daňové úniky, že se měl podílet na ovlivňování svědka. Nyní ještě probíhají výslechy. Po poledni to sdělil Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu. V současné době je na svobodě díky vysoké kauci, kterou složil na začátku roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies