VYBERTE SI REGION

Členové Národní strany půjdou před přestupkovou komisi

Brno – (PŘIDÁNO VIDEO, FOTOGALERIE) Budova Ústavního soudu v brněnské Joštově ulici se stala nejstřeženějším sídlem české justice. Před ní nezákonně protestovala hrstka příznivců Národní strany, která nedodržela zákon.

25.11.2008 3
SDÍLEJ:
Fotogalerie
22 fotografií
Předsedkyně Národní strany Petra Edelmannová.

Předsedkyně Národní strany Petra Edelmannová.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

V okolí budovy Ústavního soudu mohou v úterý vidět Brňané více policistů a strážníků než obvykle. Důvod? Ústavní soudci začnou projednávat lisabonskou smlouvu a zodpovídat na otázky, zda je v souladu s českým právem. Do Brna přijel nejen prezident Václav Klaus, ale i řada odpůrců smlouvy. Mezi nimi jsou i radikálové, kteří před budovu soudu svolali „tichý protest“.

Protest však Národní strana nikomu neohlásila. A byť by žádala o povolení, nedostala by ho. Zákon totiž zakazuje jakékoliv demonstrace a shromáždění v okruhu sto metrů v okolí Ústavního soudu. Ve skupince lidi byla také předsedkyně Národní strany Petra Edelmannová, která k Ústavnímu soudu přišla i se svými dvěma malými dětmi. Jedno spalo v kočárku, druhé se jí drželo za ruku.

Podle Edelmannové se nejedná o demonstraci. „Přišli jsme podpořit prezidenta, který má na lisabonskou smlouvu stejný názor jako naše strana. V pondělí jsme mu poslali dopis, ve kterém jsme napsali, že ho přijdeme podpořit,“ řekla Edelmannová.

Policie sice lidi s transparentem LISABONSKÁ SMLOUVA – KONEC SAMOSTATNOSTI SVOBODY. NÁRODNÍ STRANA ŘÍKÁ DŮRAZNÉ NE! upozornila, aby se přesunuli na protější chodník, ale pravicoví extrémisté výzvu neuposlechli.

„U čtyř lidí jsme požádali o předložení totožnosti, jejich čin bude řešit přestupková komise městské části Brno-střed,“ řekl brněnský policejní ředitel Martin Kotlan. Ten se policejních manévrů přímo zúčastnil. Velel pěti policistům a dvanácti těžkooděncům v neprůstřelných vestách.

Na prezidenta České republiky Václava Klause, který přijel sedm minut před devátou dopoledne, čekali i jiní odpůrci lisabonské smlouvy. Kromě členů nacionalistické Národní strany to byli i zástupci krajně pravicového hnutí Právo a Spravedlnost a iniciativy D.O.S.T.

Policie kvůli případným protestům posílila hlídky. „V okolí soudu budeme mít už od rána zvýšený dozor. V případě konfliktů je v záloze i jednotka operativního zásahu a posily. Akce skončí až odpoledne,“ řekla mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková.

ON-LINE PŘED ZAČÁTKEM PROJEDNÁVÁNÍ LISABONSKÉ SMLOUVY

09:01
- V tuto chvíli začínají Ústavní soudci projednávat Lisabonskou smlouvu. Před budovou Ústavního soudu zůstává asi osm lidí z Národní strany s transparentem. Situaci sleduje pět policistů a šest strážníků.

08:55
- Zhruba sedm minut před devátou hodinou přijel prezident České republiky Václav Klaus. Jeho příjezd nedoprovázely žádné incidenty. Přesto musela policie zasáhnout proti čtyřem příznivcům Národní strany, kteří odmítli respektovat zákaz o shromažďování před Ústavním soudem."U čtyř lidí jsme požádali o předložení totožnosti, jejich čin bude řešit přestupková komise městské části Brno-střed," řekl brněnský policejní ředitel Martin Kotlan.

08:39 - Před budovu Ústavního soudu přijel brněnský policejní ředitel Martin Kotlan. Ten osobně vyzval všechny shromážděné protestující, aby se přesunuli na chodník na opačné straně budovy s tím, že shromažďování před Ústavním soudem je v okolí sto metrů zakázané. Příznivci hnutí Právo a spravedlnost jeho výzvě uposlechli, přívrženci Národní strany zůstávají před budovou. K Ústavnímu soudu přijelo také zhruba deset těžkooděnců, kteří stojí hned u vchodu.

08:11 - Před Ústavním soudem se sešla skupinka příznivců Národní strany a rozvinula transparent, na kterém je napsáno LISABONSKÁ SMLOUVA-KONEC SAMOSTATNOSTI SVOBODY NÁRODNÍ STRANA ŘÍKÁ DŮRAZNÉ NE! Ve skupince lidé je i předsedkyně Národní strany Petra Edelmannová, která k Ústavnímu soudu přišla i se svými dvěma malými dětmi. Jedno leží v kočárku a spí. Podle Edelmannové se nejedná o demonstraci. Před Ústavním soudem je zhruba pětice policistů, která zatím neměla důvod zasahovat.

Smlouva v kostce

Podpisem Lisabonské smlouvy dne 13. prosince 2007 uzavřeli vedoucí představitelé EU několikaletý proces vyjednávání o institucionálních otázkách. Lisabonská smlouva mění stávající zakládající smlouvy EU (tj. Smlouvu o EU a Smlouvu o založení ES), aniž by je nahrazovala. Poskytne Evropské unii odpovídající právní rámec a nástroje pro řešení budoucích výzev a naplnění očekávání občanů.

1. Demokratičtější a transparentnější Evropa: Lisabonská smlouva posiluje úlohu Evropského parlamentu i národních parlamentů, dává občanům více možností, jak vyjádřit svůj názor, a lépe vymezuje rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy.
* Posílená úloha Evropského parlamentu: Evropský parlament, který je přímo volený občany EU, získá významné nové pravomoci ve vztahu k evropským právním předpisům, rozpočtu a mezinárodním smlouvám. Zejména rozšíření postupu spolurozhodování do nových oblastí zajistí rovnocenné postavení Evropského parlamentu vůči Radě, jež zastupuje členské státy, při schvalování většiny právních předpisů EU.
* Větší zapojení národních parlamentů: národní parlamenty se budou moci lépe zapojit do činnosti EU, a to zejména díky novému mechanismu sledování toho, zda unie přijímá opatření pouze tam, kde je činnost na evropské úrovni efektivnější z hlediska požadovaných výsledků (zásada subsidiarity). Spolu s rozšířením pravomocí Evropského parlamentu znamená tato změna posílení demokracie a legitimity v rozhodovacích postupech EU.
* Silnější hlas pro občany: díky tzv. „občanské iniciativě“ bude moci jeden milion občanů z většího počtu členských států vyzvat Komisi k předložení určitých návrhů.
* Rozdělení pravomocí: díky přehlednému rozdělení pravomocí bude jasnější, co dělají členské státy a co EU.
* Vystoupení z EU: smlouva poprvé výslovně uznává možnost vystoupení z unie.
2. Efektivnější Evropa: Lisabonská smlouva zjednodušuje rozhodovací postupy a pravidla hlasování, racionalizuje a modernizuje instituce, aby byly přizpůsobené 27 členům, a zvyšuje akceschopnost EU v prioritních oblastech.
* Efektivní rozhodování: hlasování kvalifikovanou většinou v Radě bude rozšířeno do nových oblastí, čímž se rozhodování zrychlí a zefektivní. Od roku 2014 se bude kvalifikovaná většina počítat na základě dvojí většiny členských států a obyvatel, která je odrazem dvojí legitimity EU. Dvojí většiny bude dosaženo, pokud souhlas s návrhem vysloví 55 % členských států, které představují nejméně 65 % obyvatel unie.
* Stabilnější a efektivnější institucionální rámec: smlouva vytváří funkci předsedy Evropské rady, který bude volen na dva a půl roku, zavádí přímou vazbu mezi volbou předsedy Komise a výsledky voleb do Evropského parlamentu, obsahuje nová ustanovení o složení Evropského parlamentu a o snížení počtu členů Komise a stanoví jasnější pravidla pro posílenou spolupráci a jasnější finanční ustanovení.
* Vyšší akceschopnost EU v zájmu kvality života občanů: smlouva zvyšuje akceschopnost EU v několika oblastech, jimž občané v současnosti přikládají velký význam. Jedná se zejména o boj proti terorismu a trestné činnosti a další otázky z oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti. Do určité míry se to týká i dalších oblastí, a to především energetické politiky, veřejného zdraví, civilní ochrany, změny klimatu, služeb obecného zájmu, výzkumu, vesmíru, územní soudržnosti, obchodní politiky, humanitární pomoci, sportu, cestovního ruchu a spolupráce správních orgánů.
3. Evropa práv a hodnot, zajišťující svobodu, solidaritu a bezpečnost: Lisabonská smlouva umožňuje účinnější prosazování hodnot EU, zakotvuje Listinu základních práv jako součást primárního evropského práva a poskytuje nové mechanismy pro zajištění solidarity a lepší ochrany občanů.
* Demokratické hodnoty: smlouva rozvádí a posiluje hodnoty a cíle, na nichž je EU založena. Tyto hodnoty by měly sloužit jako reference pro občany a ukazovat partnerům ve světě, co Evropa nabízí.
* Občanská práva a Listina základních práv: smlouva zachovává stávající práva a zavádí nová. Zejména zaručuje svobody a zásady zakotvené v Listině základních práv a činí Listinu právně závaznou. To se týká občanských, politických, hospodářských a sociálních práv.
* Svoboda občanů EU: smlouva zachovává a posiluje tzv. „čtyři svobody“ a politické, hospodářské a sociální svobody občanů.
* Solidarita mezi členskými státy: smlouva stanoví, že EU a její členské státy budou jednat společně v duchu solidarity, pokud by některý členský stát byl cílem teroristického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem způsobené pohromy. Zdůrazněna je též solidarita v oblasti energetiky.
* Větší bezpečnost pro všechny: EU získá vyšší akceschopnost v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, a bude tedy lépe vybavena pro boj proti trestné činnosti a terorismu. Cílem nových ustanovení týkajících se civilní ochrany, humanitární pomoci a veřejného zdraví je též posílení schopnosti EU reagovat na ohrožení bezpečnosti občanů.
4. Evropa jako globální aktér: Lisabonská smlouva zajistí soudržnost jednotlivých složek evropské politiky vnějších vztahů při tvorbě a přijímání nových politik. EU tak získá ve vztazích se svými partnery ve světě jasný hlas a bude moci využít svůj hospodářský, humanitární, politický a diplomatický potenciál k prosazování evropských zájmů a hodnot ve světě, při současném respektování zahraničněpolitických zájmů jednotlivých členských států.
* Nová funkce vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který bude zároveň místopředsedou Komise, zajistí větší soudržnost, viditelnost a účinek vnější činnosti EU.
* Nový Evropský útvar pro vnější činnost bude poskytovat podporu vysokému představiteli.
* Právní subjektivita EU posílí vyjednávací pozici unie a zvýší efektivitu její činnosti na mezinárodní scéně a její viditelnost pro partnerské země a mezinárodní organizace.
* Změny v evropské bezpečnostní a obranné politice se netýkají zvláštních pravidel rozhodování, avšak umožňují posílenou spolupráci menší skupiny členských států.

ZDROJ: www.europa.eu/lisbon_treaty

Autor: Pavel Mokrý

25.11.2008 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Bruslařskou dálnici na Brněnské přehradě využívají o víkendu davy lidí.
2 23

Bruslařská dálnice. Na přehradě si lidé užívali dvoukilometrového okruhu

Prostory zábrdovických lázní. Členové spolku Kulturou proti chátrání tam chtějí otevřít sociální centrum.
3 21

Chátrající lázně: průzkum je hotový, spor o nájem pokračuje

Pozor. Řidičák musí na jižní Moravě vyměnit 82 tisíc lidí

Jižní Morava /ANKETA/ – Nejvíc lidí za posledních deset let letos zamíří do front na obecních úřadech. Musí si totiž vyměnit brzo neplatné řidičské průkazy vydané v roce 2007. „Letos si musí průkaz v kraji vyměnit dvaaosmdesát tisíc lidí," vyčíslil mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Na ledě ve společném dresu. Hokejový tým tří univerzit sbírá podporu

Brno – HC Univerzita Brno. Tak by mohl znít název společného hokejového týmu hráčů z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity. Sportovci třech největších brněnských vysokých škol by pod jednotnou barvou dresu rádi bojovali v druhé lize.

Auto skončilo v řece. Nehoda uzavřela silnici mezi Bílovicemi a Adamovem

Bílovice nad Svitavou – Silnici mezi Bílovicemi nad Svitavou a Adamovem zablokovala v sobotu odpoledne dopravní nehoda. Krátce před druhou hodinou osobní auto sjelo do příkopu a skončilo v řece. Záchranáři odvezli do nemocnice jednu ženu. Podle prvních informací nejde o vážné zranění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies